5 C 210/2024-18 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva, na jejímž základě byla žalobkyně povinna dodávat vodu do odběrného místa – stavby pro rodinnou rekreaci č. ev. , Anonymizováno, , umístěné na pozemku parc. č. , hodnota, , v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , jehož je žalovaná vlastníkem, a žalovaná byla povinna za poskytnuté služby uhradit cenu. Žalobkyně žalované poskytnuté služby vyúčtovala fakturou na částku , částka, se splatností , datum, , kterou žalovaná neuhradila, ani přes písemnou výzvu žalobkyně.Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů soud dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaná k výzvě soudu nevyjádřila, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně je právnickou osobou, žalovaná je vlastníkem stavby pro rodinnou rekreaci č. ev. , Anonymizováno, , umístěné na pozemku parc. č. , hodnota, , v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, . Dne , datum, podepsali účastníci řízení smlouvu, na jejímž základě byla žalobkyně povinna dodávat vodu do nemovitosti žalované a žalovaná byla povinna platit vodné. Fakturou č. , hodnota, splatnou dne , datum, byla žalované vyúčtována částka , částka, . Předžalobní upomínkou ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Tyto skutečnosti má soud za prokázané z výpisu z obchodního rejstříku, výpisu z katastru nemovitostí, obchodní smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod, faktur a předžalobní výzvy včetně kopie podacího archu.Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).Podle § 8 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích může vlastník vodovodu nebo kanalizace uzavřít smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem. Podle § 8 odst. 14 zákona o vodovodech a kanalizacích má vlastník kanalizace právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen „stočné“), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.Podle § 2079 odst. 1 se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná si sjednala se žalobkyní platnou kupní smlouvu, na jejímž základě žalobkyně dodávala vodu do nemovitosti ve vlastnictví žalované a žalovaná v rozporu se smluvním závazkem cenu této služby, která jí byla řádně a v souladu se zákonem vyúčtována, neuhradila. Dnem následujícím po dnech splatnosti faktur se žalovaná ocitla v prodlení, a proto soud žalobě vyhověl, žalovanou částku žalobkyni přiznal, a to včetně zákonných úroků z prodlení plynoucích od dnů prodlení se splácením jednotlivých faktur do zaplacení.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na tuto náhradu přiznal žalobkyni, která byla ve sporu plně úspěšná. Náklady řízení ve výši , částka, sestávají z odměny advokáta za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 1 písm. c), bod 1. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) (příprava a převzetí právního zastoupení, žaloba, jednoduchá výzva k plnění) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon činí částku , částka, . K odměně advokáta dále soud připočetl paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony ve výši , částka, za každý úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Odměna a náhrada hotových výdajů jsou zvýšeny o náhradu za DPH ve výši 21 % (tj. , částka, ) podle § 137 odst. 3 o. s. ř., jejímž je advokátka žalobkyně plátcem. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky dle § 149 odst. 1 o. s. ř.