5 C 372/2024-29 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Této částky se žalobkyně domáhala z titulu nesplaceného úvěru sjednaného ve smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřené mezi ní a žalovaným. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen dne , datum, . Zároveň se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni smluvní úrok v kapitalizované výši , částka, . Žalovaný však poskytnuté finanční prostředky nevrátil. Žalobkyně se z ústnímu jednání omluvila.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil během ústního jednání, kde uvedl, že se plně odkazuje na své vyjádření, které učinil v podaném odporu proti platebnímu rozkazu. Uvedl, že žalobkyně řádně nezkoumala jeho úvěruschopnost, neboť nezjišťovala jaké má dluhy. Kromě tohoto úvěru splácí ještě sedm dalších úvěrů. Sdělil, že se dostal do „dluhové pasti“ a bez příslušenství dluží celkem asi , částka, . Zároveň žádal o možnost splácet svůj dluh v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, . Příjmy má ve výši kolem , částka, , má jednu vyživovací povinnost, náklady na bydlení má ve výši , částka, a zároveň splácí ostatní své dluhy, a to po částce ve výši , částka, měsíčně.3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku , částka, a žalovaný se jí zavázal vrátit nejpozději , datum, , a to spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, . Žalobkyně úvěr žalovanému poskytla, avšak žalovaný na předmětný úvěr uhradil pouze , částka, . Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dluhu vyzývala.4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.11. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě neuvedla ničeho, přičemž ani z důkazů soudu předložených nevyplynulo, že by žalobkyně před poskytnutím předmětného úvěru nějakým způsobem zkoumala zejména příjmy a výdaje žalovaného.14. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, . Jelikož žalovaný na tuto částku uhradil pouze , částka, , má povinnost vydat žalobkyni částku , částka, jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovaného ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě, a to včetně úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná.15. Soud žalovanému s ohledem na jeho aktuální poměry, jež objasnil při ústním jednání, umožnil vydat bezdůvodné obohacení žalobkyni v pravidelných splátkách po , částka, měsíčně. Ze stejných důvodů soud rovněž umožnil žalovanému zaplatit žalobkyni v pravidelných splátkách po , částka, měsíčně (s účinností od měsíce následujícího po splacení bezdůvodné obohacení), i náhradu nákladů řízení.16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jejich částečnou náhradu soud přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci procesně úspěšnější a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, . Při plném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka , částka, sestávající ze soudního poplatku ve výši , částka, , dále z odměny advokáta ve výši , částka, za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, kvalifikovaná výzva a žaloba) podle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon činí , částka, , a nakonec z náhrady hotových výdajů za uvedené 3 úkony ve výši , částka, za každý úkon podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, tj. celkem , částka, . Uvedená částka při plném úspěchu ve věci (, částka, ) již obsahuje i náhradu za daň z přidané hodnoty u příslušných úkonů ve výši 21 % (, částka, ), jejímž je právní zástupce žalobkyně podle přiloženého osvědčení plátcem. Žalobkyni přitom náleží 88 % z částky , částka, , tj. částka , částka, , protože byla úspěšná co do 94 % a neúspěšná co do 6 %.