8 C 161/2024-217 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobci se domáhali zřízení služebnosti stezky a cesty ve prospěch každého vlastníka pozemků parc. č. , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, k tíži pozemku parc. č. parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , který vznikl oddělením od pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, geometrickým plánem s právem vybudovat na pozemku parc. č. 378/70 komunikaci na dobu neurčitou a za úplatu ve výši stanovené znaleckým posudkem. Uváděli, že žalobce a) a žalobce b) jsou výlučnými vlastníky (každý s podílem v rozsahu 1/2) pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Žalobkyně c) je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Žalobce 1) a žalobkyně 3) jsou výlučnými vlastníky (každý s podílem v rozsahu 1/2) pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Žalované jsou výlučnými vlastníky (každá s podílem v rozsahu 1/2) pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Dne , datum, přijalo zastupitelstvo obce , adresa, usnesení č. , Anonymizováno, , kterým vydal aktuální a platný územní plán pro obec , adresa, . Na základě tohoto územního plánu je část předmětných pozemků ve vlastnictví žalobců zařazena do plochy BV – plocha bydlení – individuální, v rodinných domech venkovského typu. Pozemek p.č. , Anonymizováno, je určen územním plánem obce , adresa, jako příjezdová komunikace k pozemkům v oblasti. Na základě změny územního plánu obce , adresa, , která umožňuje stavební využití pozemků žalobců pro výstavby rodinných domů, mají žalobci v úmyslu své pozemky využít k těmto stavebním účelům. , právnická osoba, obce , adresa, stanoví jako podmínku pro stavební využití pozemků zařazených do ploch BV pouze tehdy, je-li pozemek rodinného domu zpřístupněn komunikací, která je součástí veřejného prostranství o šíři 8 m. , právnická osoba, obce , adresa, pak stanoví pro předmětné pozemky přístup z veřejné komunikace na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ve vlastnictví , Anonymizováno, kraj a na pozemku parc. č. , Anonymizováno, ve vlastnictví obce , adresa, (tzn. jižní cesta), od kterých pak komunikace vede přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, ve spoluvlastnictví žalobce a) a žalobce c) a částečně přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalovaných. Dle vyjádření , právnická osoba, , adresa, , odbor výstavby a územního plánování, ze dne , datum, , č. j. , č. účtu, /, Anonymizováno, , sp. zn. , Anonymizováno, , č. účtu, , Anonymizováno, , pak platí, že vydaná územní plánovací dokumentace upravuje šíři veřejného prostranství pro předmětné pozemky, která má být dle grafické části 11 m. Šíře pozemku parc. č. , Anonymizováno, ve spoluvlastnictví žalobce a) a žalobkyně c) je pak pouze 4,05 m a zužuje se na šíři 3,65 m. S ohledem na nedostatečnou šíři pozemku ve spoluvlastnictví žalobce a) a žalobkyně c) pro veřejné prostranství nechali žalobci zpracovat geometrický plán č. , hodnota, , který odděluje z pozemku žalovaných nově vzniklý pozemek o šíři 6,95 m na jednom konci s rozšířením na šíři 7,35 m na druhém konci, kdy společně s šíří pozemku parc. č. , Anonymizováno, tak odpovídá požadované šíři veřejného prostranství dle územního plánu obce , adresa, pro přístup na pozemky žalobců. Dále žalobci uvedli, že provedli zasíťování svých pozemků přivedením elektrického vedení a uzavření příslušných smluv o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě, dále uzavřeli se společností , právnická osoba, . smlouvu o přeložce nadzemního vedení VN, které znehodnocuje zastavitelnou část pozemku parc. č. , Anonymizováno, podle územního plánu obce , adresa, a zažádali o odnětí pozemku parc. č. , Anonymizováno, ze zemědělského půdního fondu. Žalobci mají za to, že mohou stavebně využít své pozemky dle platného územního plánu pouze v případě zajištění přístupové komunikace i přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, . Žalobci komunikovali se žalovaným o možnosti zřízení věcného břemene stezky a cesty, popřípadě o odkupu pozemku, avšak žalované toto řešení odmítají. V současné době nelze předmětné pozemky nelze užívat pro svůj účel, tj. výstavba rodinných domů se stanovenými podmínkami pro jejich přístup z veřejné komunikace, neboť nejsou dostatečně spojeny s veřejnou cestou. Šíře přístupu je stanovena na 11 m, přičemž pozemek ve vlastnictví žalobce 1) a žalobkyně 3), který slouží k přístupu má pouze 4,05 m a zužuje se na šíři 3,65 m. Nezbytnost cesty tu je dána, neboť pozemky mají být užívány v souladu se svým účelovým určením dle územního plánu obce , adresa, , a pro tyto účely vyžaduje přístup z veřejné cesty, který nemá. Ze zákona pak vyplývá, že nezbytná cesta může být zřízena nejen tehdy, pokud spojení s veřejnou cestou neexistuje vůbec, ale i tehdy, jestliže spojení nemovitosti s veřejnou cestou sice existuje, avšak není dostatečné či je jinak nedostupné, resp. je nevyhovující či neodpovídá potřebě vlastníka řádně užívat věc v jeho vlastnictví. Navrhovaná přístupová cesta se pak jeví jako nejvhodnější z možných variant. Žalobci dále upozorňovali, že vyhláška č. 501/2006 Sb. již není platná a v současné době není maximální ani minimální šíře zpevněných komunikací upravena. Dle normy ČSN 73/61.10 se šíře komunikace nenavrhuje užší než 3,5 metru. V případě, že by se jednalo o oboustranný provoz, což by v daném případě bylo potřeba, jedná se až o 6,5 metru. Dle územního plánu je třeba veřejné prostranství v šířce 11 m, neboť bez tohoto nebude dáno stavební povolení ze strany stavebního úřadu.2. V průběhu řízení žalobci zdůrazňovali, že nezbytnou cestu je nutné povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími. Potřebu vlastníka nemovité věci v tomto případě definuje územní plán obce , adresa, , který pro řádné užívání nemovitostí žalobců stanovuje povinnou šíři veřejného prostranství v šířce 11 m. Bez takto zajištěné šíře veřejného prostranství nemůže být povolena stavba rodinných domů žalobců a žalobci tak nebudou moct řádně své nemovitosti užívat. V této souvislosti odkazovali na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , kde Nejvyšší soud dospěl k závěru, že „v takovém případě lze potřebu vlastníka pozemek řádně užívat vyložit tak, že jde o užívání, které je v souladu s územním plánem. Toto rozhodnutí rovněž uvádí, že Nezbytnou cestu lze povolit i pro budoucí využití pozemku, který je určen územním plánem k zastavění a má být teprve v budoucnu (po vyhlášení rozsudku) zastavěn, a to v rozsahu potřebném k řádnému užívání budoucí stavby. Při rozhodování o nezbytné cestě je významné, k čemu pozemek, postrádající potřebné spojení, podle stavebních předpisů slouží, resp. má sloužit. Je-li územním plánem určen k zástavbě, je k tomu třeba při rozhodování o povolení nezbytné cesty přihlédnout; v takovém případě lze potřebu vlastníka pozemek řádně užívat vyložit tak, že jde o užívání, které je v souladu s územním plánem. V případě, že nemá zajištěný přístup, nelze žalobce odkázat na to, že stavbu může zřídit podle § 1022 občanský zákoník. Pouhé určení pozemku v územním plánu k zástavbě však k povolení nezbytné cesty nestačí; žalobce musí prokázat, že příprava stavby dosáhla určitého stupně. Má-li být nezbytná cesta takto povolena k pozemku, který je součástí zemědělského půdního fondu, pak o úmyslu stavebníka (žalobce) svědčí i to, že řádně požádal o odnětí pozemku zemědělskému půdnímu fondu. Žalobce též musí vymezit základní parametry uvažované stavby a sdělit, k jakému účelu má sloužit; musí též prokázat, zda z hlediska územního plánování lze takovou stavbu na pozemku zřídit. K tomu, stejně jako k možnému odnětí pozemku zemědělskému půdnímu fondu, může sloužit i odborné vyjádření orgánu veřejné moci (§ 127 odst. 1 o. s. ř.).“. Ohledně rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, mají žalobci za to toto rozhodnutí Nejvyššího soudu se na tento případ neuplatní, neboť se jednalo o jiný skutkový stav, kdy ve zmiňovaném rozhodnutí bylo zřízení nezbytné cesty vyžadováno pouze pro účely vybudování bungalovu a tedy využití nezbytné cesty pouze pro dopravu materiálu a techniky pro tuto výstavbu. Po výstavbě bungalovu již taková nezbytná cesta nebyla potřeba. Dále uváděli, že dostatečně doložili připravenost výstavby, kdy požádali o vynětí pozemku, u kterého to bylo možné, ze zemědělského půdního fondu, u ostatních pozemků zatím ze zemědělského půdního fondu žádáno nebylo, neboť dokud není jasná budoucí poloha stavby, byla by taková žádost předčasná a zamítnuta. Žalobci rovněž uzavřeli se společností , právnická osoba, . byla dne , datum, uzavřena Smlouvy o smlouvě budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene a dohoda o umístění stavby ohledně přeložky VN (vysokého napětí) na pozemku parc. č. , Anonymizováno, . Žalobci rovněž doložili projektovou dokumentaci k rodinnému domu, který má být zřízen na pozemku žal