8 C 256/2024-18 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se domáhal zaplacení pohledávky ve výši , částka, s příslušenstvím. V odůvodnění uvedl, že uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobce. Na základě smlouvy poskytl žalobce žalovanému úvěr, a to až do výše , částka, . Žalovaný se zavázal splácet poskytnuté peněžní prostředky v měsíčních splátkách. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, proto žalobce prohlásil úvěr za okamžitě splatný ke dni , datum, . Na zaslanou předžalobní upomínku ze dne , datum, žalovaný nereagoval.Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce v návrhu uvedl, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud dle téhož ustanovení vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaný k výzvě soudu nevyjádřil, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, ze kterého zjistil následující skutkový stav:Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), a zjistil následující skutkový stav: Smlouvou o úvěru, výpisy k úvěru, upomínkami a předžalobní výzvou bylo prokázáno, že žalobce se žalovaným uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky do celkové výše , částka, a žalovaný se zavázal poskytnuté plnění vrátit v 84 pravidelných splátkách po , částka, a zároveň zaplatit úrok, sjednaný ve výši 12,9 % ročně a další ceny za případné služby, dle aktuálního sazebníku. Žalovaný se zavázal splatit úvěr nejpozději do , datum, . Žalovaný porušil smluvní podmínky tím, že úvěr řádně a včas nesplácel, ačkoliv o to byl písemně upomínán. Žalobce ke dni , datum, prohlásil úvěr za splatný. Následně také žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu ze dne , datum, , kterou žalovaného opětovně vyzval k úhradě dlužné částky s tím, že pokud tak neučiní, bude pohledávka vymáhána soudní cestou. Žalovaná částka představuje jistinu ve výši , částka, , poplatky , částka, , kapitalizovaný smluvní úrok k , datum, ve výši , částka, , a kapitalizovaný úrok z prodlení , částka, s tím, že od , datum, do zaplacení požaduje žalobce smluvní úrok a úrok z prodlení z dlužné jistitny.Při právním posouzení věci soud postupoval podle ustanovení občanského zákoníku 89/2012 Sb. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 513 příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.V daném případě soud dospěl s ohledem na výše uvedené skutečnosti a na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že žalobce se žalovaným uzavřeli platně smlouvu o úvěru, podle které byl žalovaný oprávněn k čerpání peněz do určené výše. Žalovaný však porušoval své povinnosti ze smlouvy, proto žalobce úvěr zesplatnil, a to v souladu se smlouvou i s dohodnutými úroky. Žalovaný je tak povinen žalobci uhradit dluh, vzniklý nesplacením jistiny a sjednaných úroků. Pokud jde o zákonné úroky z prodlení, žalovaný je se splněním svého dluhu v prodlení, protože jej neuhradil ve lhůtě stanovené výzvou věřitele, dnem následujícím po marném uplynutí lhůty k plnění pak vznikl věřiteli – žalobci nárok na úrok z prodlení v zákonné výši.O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ tak, že žalovaný je povinen uhradit náklady řízení, neboť žalobce byl se svou žalobou plně úspěšný, přičemž doložil, že žalovaného před podáním žaloby vyzval k plnění dluhu. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , a náklady právního zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , částka, ( předžalobní výzva, převzetí věci, podání žaloby) 3 x režijní paušál á , částka, dle § 14b odst. 5, se zvýšením o DPH ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 OSŘ) jde o celkovou odměnu v částce , částka, . Náklady řízení je žalovaný povinen žalobci zaplatit ve lhůtě a způsobem stanoveným ve výroku rozsudku.