8 C 283/2024-27 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se domáhal zaplacení pohledávky ve výši , částka, s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uváděl, že mezi účastníky byla uzavřenaProtože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud dle téhož ustanovení vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaná k výzvě soudu nevyjádřila, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, ze kterého zjistil následující skutkový stav:Žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne , datum, , jejíž součástí jsou všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, . Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, . Za poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 7,99 % p.a , a dále poplatky dle odst. 4.2 smlouvy dle platného ceníku (prokázáno smlouvou o úvěru, potvrzením o poskytnutí finančních prostředků a souhrnem procesu sjednání úvěru). Žalovaný se ve Smlouvě zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, , vždy nejpozději do 12. dne v měsíci. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy žalobce k zaplacení již splatných splátek úvěru, využil žalobce svého práva a prohlásil dne , datum, celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení s více než dvěma splátkami. Dle předmětné smlouvy o úvěru (čl. 3.1) byla banka oprávněna připisovat k jistině úvěru řádné úroky, rovněž úroky z prodlení a další vzniklé poplatky (prokázáno záznamem žalobce o zaplacených splátkách úvěru, upomínkou k úhradě, oznámením o prohlášení celého úvěru za splatný a sazebníkem poplatků). Žalovaný dluží žalobci částku , částka, na jistině dluhu, poplatky v celkové výši , částka, , částku , částka, na dlužném smluvním úroku ve výši 7,99 % p.a. počítaného z jistiny úvěru od , datum, do , datum, , částku ve výši , částka, na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne , datum, do , datum, a dále smluvní úrok 7,99 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 15,00 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení (prokázáno výpisem z úvěrového účtu č. , hodnota, ). Před podáním žaloby vyzvala právní zástupkyně žalobce žalovaného k úhradě dluhu (prokázáno předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání).Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle ustanovení § 2395 se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2398 odst. 1 úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti. Neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 2048, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1968 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.V daném případě soud uzavřel, že žalobce a žalovaný uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, na základě které žalobce žalovanému poskytla sjednaný úvěr. Žalovaný však neplnil své povinnosti stanovené ve smlouvě. V souladu se smluvními podmínkami proto žalobkyně úvěr zesplatnil. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že žaloba byla podána důvodně, a proto jí zcela vyhověl.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , a náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši , částka, (tj. 2,5 úkonu právní služby- převzetí věci, podání žaloby a předžalobní výzva po , částka, s tím, že předžalobní výzvu posoudil dle § 11 odst. 2 písm. h) jako jednoduchou výzvu, neboť byť obsahuje právní posouzení věci, jedná se s ohledem na charakter sporu a předmět podnikání žalobce o formulářovou výzvu) dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb, 3 x režijní paušál á , částka, dle § 13 odst. 3, se zvýšením o DPH ve výši 21 % (§ 137 odst. 3 OSŘ), tedy částku , částka, , jde o celkovou odměnu v částce , částka, .