8 C 296/2024-19 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se domáhal zaplacení pohledávky ve výši 2 596, , částka, s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení, kdy uváděl, že na něj jeho právní předchůdkyně , právnická osoba, . postoupila pohledávku za žalovaným, který vznikl nepovoleným debetem na účtu žalovaného.Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce v návrhu uvedl, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud dle téhož ustanovení vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žalovaný k výzvě soudu nevyjádřil, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.Soud ve věci vycházel z obsahu spisového materiálu, ze kterého zjistil následující skutkový stav:, právnická osoba, . (dále jen banka) uzavřela dne , datum, se žalovaným rámcovou smlouvu o finančních službách č. , hodnota, o uzavření bankovního účtu, na základě nichž se banka zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet , Anonymizováno, a dále provádět na tomto účtu transakce dle pokynů žalovaného. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k dodržování podmínek a dle kap. 14. podmínek byl žalovaný povinen zejména udržovat na účtu minimální zůstatek ve výši , částka, (prokázáno rámcovou smlouvu o finančních službách, přílohou k rámcové smlouvě, všeobecnými obchodními podmínkami , právnická osoba, . a ceníkem , právnická osoba, ., pro bankovní obchody). Žalovaný své smluvní povinnosti porušil, když překročil minimální částku zůstatku na účtu a následně se dostal do nepovoleného záporného zůstatku. Banka proto využila svého práva a smlouvu vypověděla dopisem, čímž se dluh stal splatným dne , datum, v plné výši, kdy žalovaný dluží částku ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení (prokázáno výpisem z účtu). Pohledávku za žalovaným postoupila banka na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , což bylo žalovanému oznámeno (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek a poštovními archy). Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovaného k dobrovolnému plnění (prokázáno předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání).Při právním hodnocení soud vycházel, vzhledem k datu vzniku závazkového právního vztahu mezi účastníky, z ustanovení občanského zákoníku účinného od , datum, , zákona č. 89/2012 Sb., a to především z ustanovení o vedení účtu, o úvěru, o postoupení pohledávky a o prodlení dlužníka. Podle § 2662 smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. § 2665 ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Postoupení pohledávky soud posoudil podle ustanovení § 1879 a násl. Konečně podle § 1968 věta prvá, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.S ohledem na výše uvedené shledal soud žalobu důvodnou a žalobě vyhověl.Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce ve výši , částka, představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , a náklady právního zastoupení , částka, . Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od , datum, . Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna , částka, za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou po , datum, , a to na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do , částka, a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 1. do , částka, předmětu řízení jde o , částka, ). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x , částka, – , částka, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 5 písm. a), tedy 3x , částka, – , částka, , a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21% dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy , částka, .Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.