11 C 334/2025-20 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem v týdenních splátkách ve sjednané výši, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaný však porušil svou povinnost půjčku splácet, když sjednané splátky nehradil řádně a včas, přičemž nejpozději od , datum, je s dlužnou částkou v prodlení. Dlužná jistina tak činí částku , částka, , dále žalobkyně požadovala uhrazení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , zákonných úroků z prodlení z dlužné částky , částka, od , datum, do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , což bylo žalovanému písemně oznámeno. Na dlužnou částku žalovaný přes zaslanou výzvu ničeho neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový úvěr ve výši , částka, oproti podpisu, a to za poplatek ve výši , částka, . Celkovou dlužnou částku , částka, se žalovaný zavázal splácet v 53 týdenních splátkách po , částka, (ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, , včetně smluvních podmínek). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni ze společnosti , Anonymizováno, , o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn (ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek zde dne, včetně podacího lístku). Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu (z předžalobní výzvy, včetně podacího lístku).4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), resp. ze zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), jelikož podle § 3028 odst. 3 věta první o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.5. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.6. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.7. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.8. Podle ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.9. Podle ustanovení § 56 odst. 2 obč. zák. ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.10. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.11. Podle § 517 odst. 1 věta první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 téhož ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, tím je s ohledem na vznik bezdůvodného obohacení nařízení vlády č. 142/1994 Sb.12. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.13. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že nárok žalobkyně není opodstatněný, a to z následujících několika důvodů. V první řadě je nutné uvést, že žalobkyně soudu vůbec nepředložila řetězec postupních smluv, na jejímž základě nabyla pohledávku od původní věřitelky , právnická osoba, , jelikož obsahem spisu je toliko postupní smlouva mezi žalobkyní a společností , Anonymizováno, . Už jen z tohoto důvodu nemohla být žalobkyně úspěšná, jelikož řádně neprokázala svoji aktivní legitimaci k uplatněnému nároku. Dále lze uvést, že uzavřená smlouva o půjčce dle § 657 obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru) byla absolutně neplatná podle § 39 obč. zák. pro rozpor se zákonem a dobrými mravy, a to z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy. Princip úvěruschopnosti (zkoumání úvěruschopnosti) je požadavkem, který vyplývá z podstaty dotčeného právního vztahu, na němž je nutné trvat, jelikož je bezpodmínečným požadavkem, že podnikatel má poskytovat úvěr pouze spotřebitelům, u nichž úvěruschopnost řádně prověřil. V opačném případě je na něm, aby nesl důsledky svého podnikatelského úsudku a rozhodování v podobě absolutní neplatnosti takové smlouvy, která svými důsledky zatěžuje nejen spotřebitele, nýbrž v širších souvislostech postihuje celou společnost. Soud přitom nemohl rozhodnout o tom, kolik zbývá na jistinu a tuto žalobkyni vydat jako bezdůvodného obohacení, jelikož v žalobě zcela absentovala tvrzení ohledně úhrad žalovaného.14. A za třetí (pro případ, že by smlouva byla platná a aktivní legitimace žalobkyně prokázána) lze uvést, že „souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či , Anonymizováno, v komentáři k § , Anonymizováno, a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, , adresa, , s. 1856). O tom, že se jednalo o úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, a to ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby (případně vymezení, že se například jedná za poplatek za zpracování, případně správu půjčky a podobně). Na základě uvedeného je proto nutné konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. V této souvislosti lze pak odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (dostupný z www.nsoud.cz), dle něhož při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Za shora popsané situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako „souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům. Soud přitom nemohl rozhodnout o tom, kolik zbývá na jistinu, jelikož v žalobě zcela absentovala tvrzení ohledně úhrad žalovaného (jak již uvedeno shora) a je zjevné, že jakákoliv úhrada by musela být započítána na pouze na jistinu.15. Ze všech popsaných důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl. Pokud jde o chybějící tvrzení či důkazy, uvádí soud, že se žalobkyně svou neúčastí na jednání dobrovolně zbavila možnosti obdržet od soudu náležitá poučení a svá tvrzení/důkazy doplnit.16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.