12 C 3/2025-27 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se žalobou podanou k soudu dne , datum, na žalovaném domáhal zaplacení žalované částky se zákonným úrokem a nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaný se na lince hromadné dopravy provozované žalobcem nemohl v 9 případech prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem a naplnil podmínky pro to, aby na něm žalobce požadoval úhradu žalované částky. Ačkoliv žalovanému byla poskytnuta dostatečná lhůta k zaplacení, žalovaný požadovanou částku neuhradil.Po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti vzal soud ve smyslu § 132 o.s.ř. za prokázané, že kontrolor , právnická osoba, ., provedl ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , znovu dne , datum, , , datum, , , datum, , a znovu dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, kontrolu cestujících, kterou zjistil, že cestující, který se prokázal občanským průkazem č. , hodnota, na jméno , Jméno žalované, , narozená , Datum narození žalované, , místo narození Slovensko, bytem , Adresa žalované, , cestuje bez platného cestovního dokladu. Ze Smluvních přepravních podmínek vyplynulo, že cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné ve výši , částka, a přirážku , částka, . Dle ceníku jízdného je základním jízdným , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupil , právnická osoba, ., pohledávku za žalovanou na žalobce.Při právním zhodnocení soud vycházel z ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, podle, které se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle ustanovení § 2551 téhož zákona podrobnější úpravu osobní přepravy pak stanoví přepravní řády. V daném případě je tímto předpisem vyhláška Ministerstva dopravy a spojů ČR č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, která podrobně upravuje vztahy, které vznikají při přepravě osob ve veřejné drážní osobní dopravě a veřejné silniční osobní dopravě mezi provozovatelem přepravy (dále jen dopravce) a jejími účastníky, kromě cenových vztahů, které upravují tarify. Podle § 1968 OZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.V daném případě soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o přepravě osob, ve které se žalobce zavázal přepravit žalovanou do místa určení, a žalovaný se zavázal zaplatit jízdné. Pověřený přepravní kontrolor oprávněný ke kontrole pak zjistil při kontrole plnění přepravních a tarifních podmínek porušení § 7 odst. 6, § 15 písmeno a), b), vyhl. č. 175/2000 Sb. žalovaným, neboť ten, ač neměl právo na bezplatnou přepravu, nezaplatil jízdné stanovené tarifem. Podle ustanovení § 4 vyhl. č. 175/2000 Sb., je cestující povinen pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazovat se platným jízdním dokladem. Žalovaný se při kontrolách prováděných kontrolorem právního předchůdce žalobce dne , datum, , , datum, , , datum, , znovu dne , datum, , , datum, , , datum, , a znovu dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, neprokázal platnými jízdenkami a žalobci tak vzniklo právo na uplatnění ustanovení § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, a dle § 18a odst. 2 zák. č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, a žalovanému povinnost za přepravu zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 9x , částka, , která tak nepřesahuje tak částku uvedenou v § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, a § 18a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě. Zde tak jde o 9x , částka, jízdné a 9x , částka, přirážky, celkem 9x , částka, , tedy , částka, . Žalobce současně požadoval zákonný úrok z prodlení až do úplného zaplacení dluhu. Nárok žalobce na úrok z prodlení je odůvodněn ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 1a, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Podle § 1879 a násl. o postoupení pohledávky je žalobce právním nástupcem původního věřitele (, právnická osoba, .), a je tak ve sporu aktivně legitimován. Na základě shora uvedeného soud žalobě zcela vyhověl.Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce ve výši , částka, představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , a náklady právního zastoupení , částka, . Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od , datum, (vzhledem k datu podání žaloby v této věci). Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna , částka, za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou po , datum, , a to na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do , částka, a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení - dle bodu 2. od , částka, do , částka, předmětu řízení jde o , částka, ). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 2x , částka, – , částka, za dva úkony (převzetí s přípravou, podání žaloby) a , částka, za jeden úkon (předžalobní výzva) právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., celkem , částka, . Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 6 písm. a), tedy 3x , částka, – , částka, .Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.