4 C 128/2025-21 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku , částka, (z toho částka , částka, představuje nesplacenou jistinu a částka , částka, smluvní pokutu) s příslušenstvím (kapitalizovaným smluvním úrokem v částce , částka, a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě tato společnost poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který byl později navýšen na částku , částka, . Úvěr měl být splacen nejpozději dne , datum, , avšak žalovaný úvěr do zmíněného dne nesplatil, tudíž se dostal do prodlení. Pohledávku za žalovaným nabyla žalobkyně od společnosti , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, . Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného písemně vyzvala k uhrazení dluhu. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Ze smlouvy o úvěru včetně dodatků a verifikační platby soud zjistil, že společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se tato společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se ho zavázal vrátit do 30 kalendářních dnů (ode dne poskytnutí úvěru) společně s kapitalizovaným smluvním úrokem v částce , částka, . Postupně došlo k navýšení jistiny úvěru na částku , částka, , kterou se žalovaný zavázal vrátit do , datum, společně s kapitalizovaným smluvním úrokem v částce , částka, . Z potvrzení o platbách soud zjistil, že společnost , právnická osoba, postupně žalovanému v období od , datum, do , datum, ve 3 bezhotovostních platbách zaslala celkovou částku , částka, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost , právnická osoba, a žalobkyně uzavřely mezi sebou dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla postoupena předmětná pohledávka za žalovaným žalobkyni. Z upomínky a z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že společnost , právnická osoba, a žalobkyně žalovaného vyzývaly k úhradě dluhu. Z výpisu zapsaných věcí vedených u Okresního soudu v Benešově proti žalovanému soud zjistil, že žalovaný v okamžiku uzavření předmětné smlouvy o úvěru v této věci již splácel (měl splácet) jiné úvěry.4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru.5. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.8. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o úvěru č. , hodnota, je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zkoumána otázka schopnosti žalovaného úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v žalobě uvedla, že úvěruschopnost právní předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila před poskytnutím úvěru na základě tvrzení žalovaného a lustrací v příslušných databázích, přičemž doplnila, že sama nedisponuje dokumentací ohledně tohoto zkoumání. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného vůbec nějakým způsobem prověřovala, natož pak řádně. Nadto lze uvést, že žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila, čímž se vzdala práva na poučení soudem podle § 118a o. s. ř. o tom, že je povinna prokázat dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.12. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni (v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně předmětnou pohledávku za žalovaným platně a účinně postoupila žalobkyni). S ohledem na prokázané poskytnutí částky , částka, žalovanému ze strany právní předchůdkyní žalobkyně, a s ohledem na tvrzení žalobkyně, že žalovaný na tento dluh dosud neuhradil ničeho, rozhodl soud, že žalovaný má povinnost vydat žalobkyni celou tuto částku jako bezdůvodné obohacení. Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni, respektive právní předchůdkyni žalobkyně plnil, případně aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně (obdobně jako žalobkyně) svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a o. s. ř. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky , částka, , a to ode dne , datum, do zaplacení (ode dne následujícího po zřejmém dojití předžalobní upomínky do sféry žalovaného). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě.13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že jejich náhradu soud přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci procesně úspěšnější, přičemž měla neúspěch jen v poměrně nepatrné části, a uložil žalovanému povinn