4 C 131/2025-58 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky , částka, a úhrady nákladů řízení. Uváděl, že žalovaný byl u žalobce zaměstnaný na pozici řidič silničních motorových vozidel od , datum, na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, . Pracovní poměr byl ukončen k datu , datum, , kdy žalovanému skončila platnost víza. Žalobci vzniklo právo na náhradu škody v celkové výši , částka, představující žalobcem uhrazené příspěvky na zdravotní pojištění žalovaného za období od , Anonymizováno, , kdy má evidované neomluvené absence v zaměstnání a žádnou práci tak pro žalobce nevykonával. Dále žalobce poskytl žalovanému zápůjčku v celkové výši , částka, na úhradu dopravně psychologického vyšetření ve výši , částka, a poplatku za vydání řidičského průkazu ve výši , částka, , kterou měl žalovaný povinnost vrátit ke dni skončení pracovního poměru pokud nesplní sjednanou délku pracovního poměru. Stejně tak mu vznikla povinnost uhradit kurz autoškoly v celkové výši , částka, představující školení zdokonalování odborné způsobilosti pro účely získání profesní způsobilosti. Celkovou dlužnou částku ve výši , částka, splatnou dne , datum, , tedy k datu ukončení pracovního poměru, žalovaný neuhradil ani přes písemnou výzvu k úhradě dluhu před podáním žaloby.2. K námitkám žalovaného žalobce uvedl, že k ukončení pracovního poměru došlo vypršením víza žalovaného, kdy za situace, kdy neměl žalovaný vízum pro ČR, nebylo možné v pracovním poměru pokračovat. Pokud se týká trvání pracovního poměru, uvedl, že žalovanému bylo poskytnuto neplacené pracovní volno, aby si mohl vyřídit nějaké věci na , Anonymizováno, . Následně se předpokládalo, že se do práce vrátí, což však neučinil. Žalobci se nejevilo ekonomické ukončovat pracovní poměr dříve za situace, kdy bylo možné předpokládat, že dojde k pokračování práce a rovněž za situace, kdy byly vynaloženy náklady v souvislosti se zaměstnáním žalovaného, které jsou právě předmětem tohoto řízení.3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uváděl, že pokud bylo tvrzeno, že od září , Anonymizováno, do března , Anonymizováno, nevykonával žalovaný žádnou práci a zároveň bylo hovořeno o neplaceném volnu, pak toto nemá žádnou oporu v dokazování. Dále uváděl, že pokud žalovaný neprováděl žádnou práci, bylo neekonomické v pracovním poměru pokračovat a docházelo pouze k navyšování nákladů na zdravotní a sociální pojištění.4. Soud v řízení na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav:5. Pracovní smlouvou ze dne , datum, bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla uzavřena pracovní smlouva na druh práce: řidič silničních motorových vozidel s datem nástupu do zaměstnání , datum, . V č.l. 7 smlouvy se strany dohodly, že žalobce uhradí paměťovou kartu řidiče, která je předpokladem výkonu práce za předpokladu, že žalovaný předloží doklad o úhradě tohoto poplatku a bude vydána paměťová karta s maximální platností na dobu pěti let s tím, že skončí-li pracovní poměr před uplynutím platnosti karty, je žalovaný povinen poplatek za výrobu paměťové karty vrátit s tím, že splatnost nastává ukončením pracovního poměru. Dle č.l. 8 smlouvy se strany dohodly, že žalobce uhradí náklady na dopravně psychologické vyšetření, pokud žalovaný předloží příslušný doklad o zaplacení s tím, že pokud dojde k ukončení pracovního poměru z jiných důvodů než je uvedeno ve smlouvě, je žalovaný povinen vynaloženou částku zaplatit se splatností k ukončení pracovního poměru. V č.l. 10 se strany dohodly, že žalobce uhradí za žalovaného náklady na zdokonalování odborné způsobilosti řidiče ve výši , částka, s tím, že dojde-li k ukončení pracovního poměru dříve než za 2 roky, je žalovaný povinen vynaložené náklady uhradit se splatností k ukončení pracovního poměru.6. Jednoduchým příjmovým pokladním dokladem č. , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalovaný uhradil za dopravně psychologické vyšetření , částka, . Výdajovým pokladním dokladem č. , hodnota, bylo prokázáno, že tato částka byla žalovanému dne , datum, proplacena.7. Příjmovým pokladním dokladem ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalovaný uhradil za paměťovou kartu , částka, . Výdajovým pokladním dokladem č. , hodnota, bylo prokázáno, že tato částka byla žalovanému dne , datum, proplacena.8. Fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, bylo prokázáno, že autoškola , jméno FO, vyfakturovala žalobci za žalovaného provedené školení v ceně , částka, . Výpisem z účtu žalobce bylo prokázáno, že tato faktura byla dne , datum, uhrazena.9. Vízem žalovaného bylo prokázáno, že platnost víza skončila , datum, , tudíž k tomuto datu skončil pracovní poměr žalovaného.10. Výplatními páskami žalovaného za měsíce září , Anonymizováno, -březen , Anonymizováno, bylo prokázáno, že žalovaný v těchto měsících neodpracoval žádné hodiny, přičemž žalobce v tomto období odvedl příspěvky na zdravotní pojištění žalovaného v celkové výši , částka, .11. Výzvou ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k proplacení dlužné částky ve výši , částka, před podáním žaloby.12. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákoníku práce a ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).13. Podle § 250 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Podle odst. 3 téhož ustanovení zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255 zákoníku práce.14. Podle § 257 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Podle odst. 2 tohoto ustanovení výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.15. Podle § 263 odst. 1 zákoníku práce výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že je zaměstnanec povinen ji nahradit. Podle odstavce 2 téhož ustanovení uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně.16. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.17. Po provedeném dokazování a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními soud dospěl k závěru, že mezi účastníky existoval od , datum, pracovněprávní vztah. Za období od září 2023-březen 2024 žalovaný neodpracoval žádné hodiny, přičemž žalobce v tomto období odvedl příspěvky na zdravotní pojištění žalovaného v celkové výši , částka, a vznikla mu tak škoda ve výši , částka, . K ukončení pracovního poměru došlo k , datum, , neboť skončila platnost víza žalovaného. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit poplatky, které za něj žalobce uhradil v souvislosti pořízením paměťové karty (, částka, ), dopravně psychologické vyšetření (, částka, ) a školení (, částka, ), neboť pracovní poměr trval kratší dobu než 2 roky a byl ukončen z důvodů na straně žalovaného. Splatnost závazků žalovaného nastala k ukončení pracovního poměru. K námitkám žalovaného, že měl žalobce přistoupit k dřívějšímu ukončení pracovního poměru, pokud žalovaný nevykonával žádnou práce a nenavyšovat náklady za hrazení zdravotního pojištění, soud uvádí, že pokud žalovaný neměl zájem o pokračování v pracovním poměru, měl možnost přistoupit k ukončení pracovního poměru před uplynutím platnosti víza. S ohledem na uvedené, soud žalobě vyhověl.18. O nákladech soud rozhodl v souladu s § 146 odst. 1 o.s.ř., kdy ji přiznal žalobci, který byl ve věci plně úspěšný. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a paušální náhradu za 4 úkonu po , částka, (předžalobní výzva, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, příprava ne soudní jednání a účast u jednání) dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Dále cestovní náhrady ve výši , částka, (, adresa, a zpět celkem , hodnota, km při sazbě , částka, /km dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. a náhrada za spotřebu pohonných hmot při ceně motorové nafty , částka, a náhradě , částka, /km). Celkem byly náklady žalovaného vyčísleny částkou , částka, .19. Ve výroku III. a IV. soud rozhodl v souladu s § 148 o.s.ř. o nákladech státu, kdy náklady byly vynaloženy za ustanoveného opatrovníka s tím, že výše odměny bude vyčíslena samostatným usnesením poté, co bude věc pravomocně ukončena.