4 C 148/2025-21 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru, když dne , datum, tato právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, . Pohledávka za žalovaným byla nejprve postoupena společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a až následně žalobkyni. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že společnost , právnická osoba, zaslala dne , datum, žalovanému na bankovní účet finanční prostředky ve výši , částka, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že předmětnou pohledávku za žalovaným nabyla nejprve společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., a poté žalobkyně, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Z předžalobní výzvy s dokladem o odeslání soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzván k úhradě dluhu. Z výpisu zapsaných věcí vedených u Okresního soudu v Benešově proti žalovanému soud nezjistil ničeho významného pro rozhodnutí ve věci.Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).V daném případě soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností , právnická osoba, a žalovaným nedošlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, a protože bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, částku , částka, , a protože dle tvrzení žalobkyně žalovaný ničeho z této částky navzdory výzvě nevrátil, došlo na jeho straně k prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1, § 1958 odst. 2 a § 1968 odst. 1 o. z. Soud tudíž žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky , částka, , a to ode dne , datum, do zaplacení (ode dne následujícího po zřejmém dojití předžalobní upomínky do sféry žalovaného). Nadto lze uvést, že bylo na žalovaném, aby prokázal, že žalobkyni, respektive právní předchůdkyni žalobkyně bezdůvodné obohacení vydal, případně aby vyvrátil tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaný se nicméně svou pasivitou v řízení sám zbavil práva být soudem poučen podle § 118a o. s. ř.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhradu soud přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci plně procesně úspěšná, a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, . , adresa, 100 Kč se skládala z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši , částka, , dále z odměny advokáta za 2 úkony právní služby po , částka, (příprava a převzetí právního zastoupení a kvalifikovaná výzva) podle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), ve znění účinném do , datum, , a za 1 úkon právní služby – žaloba v částce , částka, podle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění účinném od , datum, , dále z paušální náhrady hotových výdajů za 2 úkony po , částka, podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, ve znění účinném do , datum, , a nakonec z paušální náhrady hotových výdajů za 1 úkon ve výši , částka, podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, ve znění účinném od , datum, . K odměně a uvedeným náhradám dále náležela náhrada za DPH (při sazbě 21 %), neboť právní zástupce žalobkyně je jejím plátcem, a to v částce , částka, .