4 C 225/2024-189 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal určení, že je dědicem ze závěti. Uvedl, že u Okresního soudu v Benešově je vedeno pozůstalostní řízení po zůstaviteli , jméno FO, , Anonymizováno, , zemřelém , datum, (dále jen „zůstavitel“). Účastníky tohoto řízení jsou žalobce, obě žalované a dále pozůstalá manželka zůstavitele a pozůstalá dcera , jméno FO, . Zůstavitel před svou smrtí sepsal závěť, která byla v pozůstalostním řízení předložena pouze fotokopií, datum na fotokopii není čitelný, proto se domnívá, že k sepsání došlo v období od , Anonymizováno, . do , datum, , kdy právě dne , datum, zůstavitel po žalobci požadoval vytvoření fotokopie. Obsahem předmětné závěti je, že veškerý majetek zůstavitele je odkázán právě žalobci s tím, že se zřizuje věcné břemeno pro pozůstalou manželku a dojde k finančnímu vyrovnání žalovaných. Žalobce v pozůstalostním řízení uplatnil své dědické právo, které žalované popřely, a proto po poučení notářky uplatnil své právo žalobou na určení, že je dědicem po zůstaviteli. Žalované předmětnou závěť neuznávají co do pravosti a platnosti, čímž mezi účastníky řízení vznikl spor o tom, zda je předložená fotokopie závěti poslední vůlí zůstavitele či nikoliv. Z uvedených důvodů navrhuje, aby soud určil, že je na základě závěti dědicem po zůstaviteli.2. Žalované s žalobou nesouhlasily. Uvedly, že žalobce není dědicem ze závěti. Kopii závěti popírají co do pravosti, neboť listina není sepsána rukou zůstavitele a podpis na této listině není vlastnoručním pravým podpisem zůstavitele, nejedná se o pravou a svobodnou poslední vůli zůstavitele. Zůstavitel žalované č. 2 a jejímu manželovi krátce před svou smrtí sdělil, že žádná závěť neexistuje a děděný majetek si mají spravedlivě rozdělit žalované společně s jejich sestrou , jméno FO, a matkou , jméno FO, . Navrhují, aby žaloba byla zamítnuta.3. V průběhu řízení se strany mezi sebou dohodly a uzavřely dohodu o narovnání tak, že je předmětný spor vyřešen. Žalované tak uznávají dědické právo žalobce a dále účastníci řízení upravily další vzájemná práva a povinnosti, včetně nákladů řízení.4. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. a zjistil následující skutkový stav:5. Z protokolu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , sepsaný notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , vzal soud za prokázané, že účastníci v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli , jméno FO, , Anonymizováno, , zemřelém , datum, , jsou žalovaná , Jméno žalované A, , žalovaná , Jméno žalované B, , paní , jméno FO, a paní , jméno FO, . N předmětném jednání byla předložena listina, a to kopie listiny označená jako závěť zůstavitele.6. Z protokolu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , sepsaný notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , bylo zjištěno, že na jednání byl pozván taktéž vnuk zůstavitele – , Jméno žalobce, , neboť je uveden ve fotokopii závěti jako dědic veškerého majetku. Z protokolu vyplynulo, že žalované neuznávají závěť co do pravosti a platnosti. Žalobce a dědičky , jméno FO, a , jméno FO, naopak prohlásili, že kopie závěti je poslední vůlí zůstavitele. K datu úmrtí zůstavitele nebyla zůstavitelem odvolána či zrušena.7. Z fotokopie závěti neurčitého data vyplynulo, že zůstavitel , jméno FO, zůstavuje veškerý majetek, a to rodinný dům, zahradu a garáž na pozemku č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , a to , jméno FO, , narozenému , Datum narození žalobce, . Dále ho zavázal tím, aby se finančně vyrovnal s dcerami , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, po vzájemné dohodě. Svou závětí dále zavázal dědice, aby poskytl bydlení sobě a své manželce , jméno FO, do jejich smrti a pečoval o jejich hrob.8. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti ze dne , datum, soud zjistil, že mezi zůstavitelem , jméno FO, a , jméno FO, jako dárci a žalobcem , jméno FO, jako obdarovaným byla uzavřena předmětná smlouva, na základě které dárci darují nemovitost, a to pozemek parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , a garáž č. , hodnota, , to vše zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , právě žalobci, přičemž tímto byla zároveň zřízena ve prospěch dárců služebnost bytu v předmětné nemovitosti.9. Ze smlouvy o finančním vypořádání mezi žalobcem a dcerami , jméno FO, a , jméno FO, , a to , Jméno žalované A, , , jméno FO, a , jméno FO, , ze dne , datum, , vyplynulo, že žalobce každou z uvedených dcer zůstavitele finančně vypořádá částkou , částka, pro každou s tím, že finanční vypořádání provede do , datum, .10. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vyplynulo, že dne , datum, bylo doplaceno 100 % na insolvenci žalobce částkou , částka, , a to z účtu paní , jméno FO, (manželka žalobce).11. Z potvrzení insolvenčního správce ze dne , datum, bylo zjištěno, že na účet majetkové podstaty žalobce insolvenční správce přijal částku ve výši , částka, určenou k plné úhradě zjištěných pohledávek, čímž dojde ke splnění oddlužení uspokojením pohledávek věřitelů ve 100 %.12. Fotografií zůstavitele ze dne , datum, byl objasněn jeho zdravotní stav.13. Z komunikace mezi žalobcem a jeho manželkou vyplynulo, že žalovaná č. 2 byla v předmětné nemovitosti, kde uklízela pokoj po zůstaviteli, a žalobce projevoval určitou obavu, že by žalovaná mohla odcizit určité papíry.14. Ze zprávy adresované žalobci vyplynulo, že jiný vnuk zůstavitele chtěl situaci ohledně předmětné nemovitosti řešit jiným způsobem a nelíbilo se mu, že nemovitost má získat pouze žalobce.15. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, právnická osoba, , byl zjištěn úpadek dlužníka – žalobce s tím, že se povoluje řešení úpadku dlužníka oddlužením.16. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka – žalobce. Žalobce tak byl osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Právní mocí tohoto usnesení insolvenční řízení končí.17. K nahrávce rozhovoru mezi žalobcem a zůstavitelem se žalované vyjádřily tak, že z předmětného rozhovoru se nemůže potvrdit jeho autentičnost. Potvrdily, že se jedná o hlas zůstavitele, ale nevyplývá z toho, k čemu se vyjadřuje, není zřejmé, zda-li se vyjadřuje k závěti či k darovací smlouvě.18. Žalobce v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že se k dědovi přestěhoval na jeho žádost a i z důvodu probíhající insolvence. Ukázal mu listinu nazvanou jako závěť, kterou sepsal sám v ruce. Přítomni sepsání byla jeho manželka a babička. Jeho manželka si závěť ofotila s tím, že originál zůstane u dědy. Děda si přál nemovitosti převést a zároveň si přál, aby v nemovitosti babička mohla dožít. Bylo mu doporučeno, aby sepsal darovací smlouvu, v níž se zřídí věcné břemeno. Darovací smlouvu donesl na katastr až v den smrti dědy. Všechny listiny týkající se převodu nemovitosti od dědy získal až 7-14 dní před jeho smrtí, tj. darovací smlouvu, smlouvu o vypořádání s dcerami, projektovou dokumentaci k domu a smlouvy od energií. Mezi dokumenty závěť nebyla. Byly mu předány hnědé kožené desky, kde tyto listiny byly. Když mu byla ukázána závěť, tak jí z těchto desek děda vyndával. Prioritně si chtěl vyřešit svou insolvenci, aby ji doplatil. S dědou natočil instrukce s nakládáním s nemovitostmi, o čemž věděla celá rodina. O závěti byla informována i jeho matka a soused , jméno FO, . , jméno FO, nemovitosti v době stěhování byl takový, že se tam nacházela děravá střecha, okna se otevírala, byly zde špatné rozvody vody, apod. Měnili vodovodní baterie, topení, kotel, měnila se okna, parapety, opravovala se střecha. Dědeček byl schopný psát na počítači. Neví, kdo by druhou závěť sepisoval. Děda mu nevysvětloval, proč sepisoval závěť a zároveň darovací smlouvu. S dědou nic nevyřizoval, neboť byl schopný si vše vyřídit sám.19. Žalovaná č. 2 v rámci své účastnické výpovědi uvedla, že je nejmladší dcerou zůstavitele, se kterým měla blízký vztah. O své rodiče se starala, obstarávala nákupy. Žalobce u nich kdysi bydlel, ale protože měl na svědomí nějaké podvody a krádeže, tak ho vystěhovali. Pak se do nemovitosti znovu nastěhoval i s manželkou. Otce v době, kdy byl nemocný, téměř denně navštěvovala. Dne , datum, při návštěvě v nemocnici jí prosil, aby vyřídila pozemky po dědovi, také hovořil o nějakém spoření, o domě se zahradou. O závěti jí nic neříkal. Říkal jí o tom, že dům se zahradou si mají spravedlivě rozdělit. Po dobu jejích návštěv o žádné závěti nemluvil, ani neříkal, jakým způsobem má uspořádat svůj majetek. O existenci závěti se dozvěděla až v lednu , Anonymizováno, u notářky. Její otec nebyl schopen psát na počítači. Myslí si, že závěť je padělaná, protože je na ní stejný podpis jako na tištěné verzi, a podpisy na darovací smlouvě jsou jiné. Zůstavitel byl kronikář, dal si záležet na úpravě dokumentů, proto by rozhodně nedopustil, aby dokument, který by měl mít nějaký úřední charakter, vypadal takovým z