4 C 292/2025-16 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne , datum, domáhala vydání rozsudku, kterým bude určeno, že žalobkyně není vlastníkem osobního vozidla značky , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, , číslo technického průkazu , IBAN, (dále jen „vozidlo“), a kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. V žalobě uvedla, že mezi ní (prodávající) a žalovaným (kupujícím) byla dne , datum, uzavřena kupní smlouva o prodeji vozidla, jejímž předmětem bylo výše uvedené vozidlo. Vozidlo předala žalovanému v den podpisu smlouvy. Podle dohody měl žalovaný vozidlo převést na sebe na registru vozidel, což neučinil. Vozidlo je tak stále evidováno na žalobkyni, přestože přestala být jeho faktickým vlastníkem. Na výzvy žalobkyně žalovaný nereagoval a o zápis změny vlastníka vozidla také nepožádalŽalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, kupní smlouvu o prodeji vozidla, jejímž předmětem bylo vozidlo značky , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, , číslo technického průkazu , IBAN, (z kupní smlouvy). Žalobkyně žalovaného požádala prostřednictvím sms zpráv o poskytnutí součinnosti k převodu zmíněného vozidla v registru silničních vozidel (z sms zpráv).Dle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle odstavce 2 citovaného ustanovení platí, že neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.Dle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.Soud vzal za prokázané, že na určovací žalobě je naléhavý právní zájem, neboť žalobkyně doložila, že předmětné vozidlo převedla na žalovaného. S ohledem na nesoučinnost žalovaného není žalobkyně schopna vozidlo převést v registru motorových vozidel, a přestože se jedná o registr, který není závazný ohledně vlastnického práva, tak je žalobkyně (jako zapsaný provozovatel vozidla) vystavena reálné újmě, neboť nemůže ovlivnit chování daného řidiče při dodržování pravidel provozu vozidla na pozemních komunikacích.K otázce znění petitu, že žalobkyně není vlastníkem osobního vozidla, soud v podrobnostech odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. Pl. ÚS. 114/20, dle něhož je „…třeba správnímu orgánu doložit pravomocný rozsudek civilního soudu o určení, že daná osoba vlastníkem vozidla není.“ a „je nutné apelovat na orgány veřejné moci, aby v souladu s výše uvedeným příslušné právní předpisy vykládaly ústavně konformně v tom smyslu, aby…umožnily dosavadnímu vlastníkovi na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení, že není vlastníkem daného vozidla, odstranit údaj o vlastnictví daného vozidla z registru vozidel…“ Soud v této souvislosti uzavřel, že je na místě v tomto případě žalovat na určení, že žalobkyně vlastníkem vozidla není, neboť ani v současnosti nelze na základě uvedené kupní smlouvy zjistit, zda je vlastníkem vozidla stále žalovaný.Zdejší soud na základě výše uvedeného žalobě v plném rozsahu vyhověl a určil, že žalobkyně není vlastníkem vozidla, které je blíže specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku v částce , částka, , tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.