4 C 354/2025-46 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala vydání rozsudku, kterým bude určeno, že žalobkyně není vlastníkem osobního vozidla značky , jméno FO, , jméno FO, I, registrační značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, (dále jen „vozidlo“), a kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. Uváděla, že mezi ní (prodávající) a žalovaným (kupujícím) byla dne , datum, uzavřena kupní smlouva č. , Anonymizováno, , jejímž předmětem bylo výše uvedené vozidlo. Ačkoliv žalovaný uhradil kupní cenu ve výši , částka, a převzal vozidlo, nebyla z jeho strany podána žádost příslušnému úřadu, aby mohlo dojít k provedení změny zápisu vlastníka vozidla v registru vozidel na žalovaného. Dne , datum, žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, na kterou však nereagoval a o zápis změny vlastníka vozidla také nepožádal.Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, kupní smlouvu č. , Anonymizováno, , jejímž předmětem bylo vozidlo značky , jméno FO, , jméno FO, I, registrační značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, (z kupní smlouvy č. , Anonymizováno, , z protokolu o stavu vozidla). Žalobkyně žalovaného požádala prostřednictvím právní zástupkyně o poskytnutí součinnosti k převodu zmíněného vozidla v registru silničních vozidel (z předžalobní upomínky, z dokladu o odeslání). Zároveň žalobkyně z opatrnosti podala jako prodávající žádost o změnu údajů o vlastnictví na registr vozidel, ovšem žalovaný svou část povinností nesplnil (žádost o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla, potvrzení o doručení datové zprávy).Dle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle odstavce 2 citovaného ustanovení platí, že neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.Dle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.Soud vzal za prokázané, že na určovací žalobě je naléhavý právní zájem, neboť žalobkyně doložila, že předmětné vozidlo převedla na žalovaného. S ohledem na nesoučinnost žalovaného není žalobkyně schopna vozidlo převést v registru motorových vozidel, a přestože se jedná o registr, který není závazný ohledně vlastnického práva, tak je žalobkyně (jako zapsaný provozovatel vozidla) vystavena reálné újmě, neboť nemůže ovlivnit chování daného řidiče při dodržování pravidel provozu vozidla na pozemních komunikacích.K otázce znění petitu, že žalobkyně není vlastníkem osobního vozidla, soud v podrobnostech odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. Pl. ÚS. 114/20, dle něhož je „…třeba správnímu orgánu doložit pravomocný rozsudek civilního soudu o určení, že daná osoba vlastníkem vozidla není.“ a „je nutné apelovat na orgány veřejné moci, aby v souladu s výše uvedeným příslušné právní předpisy vykládaly ústavně konformně v tom smyslu, aby…umožnily dosavadnímu vlastníkovi na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení, že není vlastníkem daného vozidla, odstranit údaj o vlastnictví daného vozidla z registru vozidel…“ Soud v této souvislosti uzavřel, že je na místě v tomto případě žalovat na určení, že žalobkyně vlastníkem vozidla není, neboť ani v současnosti nelze na základě uvedené kupní smlouvy zjistit, zda je vlastníkem vozidla stále žalovaný.Zdejší soud na základě výše uvedeného žalobě v plném rozsahu vyhověl a určil, že žalobkyně není vlastníkem vozidla, které je blíže specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení z tarifní hodnoty , částka, (dle § 9 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění do , datum, , představují za úkon právní služby dle § 7 a § 11 odst. 1 téže vyhlášky částku , částka, , a náklady řízení z tarifní hodnoty , částka, (dle § 9 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění od , datum, , představují za úkon právní služby dle § 7 a § 11 odst. 1 téže vyhlášky částku , částka, , tedy 2x , částka, (převzetí a předžalobní výzva), 1x , částka, (podání žaloby), celkem , částka, , náhradu hotových výdajů za dva úkony právní služby po , částka, , celkem , částka, , podle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění do , datum, , a za jeden úkon právní služby po , částka, podle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění od , datum, , a soudní poplatek ve výši , částka, . Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21 % DPH, kterého je zástupkyně žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 o.s.ř. v částce , částka, . Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení po zaokrouhlení částku ve výši , částka, , a to ve lhůtě tří dnů od právní moc rozsudku, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.