4 C 409/2024-73 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby byl žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o hotovostním úvěru č. , Anonymizováno, . Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , který se zavázal splácet v 96 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný porušil podmínky smlouvy tím, že neuhradil žádnou splátku za měsíce srpen, září a říjen , Anonymizováno, , a proto žalobkyně celý úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalobkyně se po žalovaném domáhala úhrady nesplacené jistiny ve výši , částka, , dlužného smluvního úroku kapitalizovaného ke dni splatnosti pohledávky ve výši , částka, , dlužného úroku z jednotlivých splátek jistiny po splatnosti kapitalizovaného ke dni , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 4,90 % p. a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaný svůj dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti uvedla, že při schvalování úvěru vycházela z údajů, které jí žalovaný poskytl, dále žalovaného lustrovala v interních a externích databázích, a nakonec porovnávala příjem žalovaného s jeho odhadnutými výdaji dle dat z ČSÚ. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že v době úvěrové žádosti měl žalovaný splácet jiné úvěry s měsíční splátkou , částka, , že žalovaným tvrzený čistý příjem ve výši , částka, měsíčně byl zkontrolován na základě příchozích transakcí na bankovní účet žalovaného, a že žalobkyně stanovila výdaje žalovaného částkou odpovídající životnímu minimu, tj. částkou , částka, měsíčně. Při ústním jednání dne , datum, žalobkyně doplnila, že žalovaný na svůj dluh doposud uhradil celkem částku , částka, .2. Žalovaný k žalobě uvedl v podaném odporu ze dne , datum, , že dluh již uhradil, nicméně k ústním jednám se bez omluvy nedostavil.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalobkyně je podnikatelkou s oborem podnikání mj. peněžní zprostředkování. Smlouvou o hotovostním úvěru, SMS potvrzením mPůjčky, sazebníkem, všeobecnými obchodními podmínkami a podmínkami hotovostních úvěrů bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , kterou se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši , částka, , a kterou se žalovaný zavázal tento úvěr splácet v pravidelných 96 měsíčních splátkách po , částka, . Výpisem z úvěrového účtu (výpisem z mPůjčky) bylo prokázáno, že žalobkyně úvěr žalovanému poskytla dne , datum, , kdy mu otevřela úvěrový účet. Odstoupením od smlouvy včetně dodejky bylo prokázáno, že žalobkyně předmětný úvěr ke dni , datum, zesplatnila, o čemž žalovaného informovala dopisem. Předžalobní výzvou s poštovním podacím archem bylo prokázáno, že před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení dluhu.4. Ze žádosti o půjčku (žádosti o mPůjčku) vyplynulo, že žalovaný v této žádosti uvedl, že má čistý měsíční příjem ve výši , částka, a průměrné měsíční výdaje ve výši , částka, . Ze smlouvy mKonto a výpisů z běžného účtu (mKonta) vyplynulo, že žalovaný před poskytnutím předmětného úvěru již čerpal jiné (nebankovní) úvěry, když kladný zůstatek na běžném účtu v době uzavření smlouvy o úvěru (ve výši , částka, ) spočíval právě v tom, že žalovaný předtím načerpal jiné úvěry. Ze zmíněných výpisů nelze rovněž přehlédnout, že žalovaný zasílal platby i společnostem provozujícím sázkové (hazardní) hry. Z registrace a schválení (údajů o závazcích klienta a vyhodnocení klienta) bylo zjištěno, že žalovaný v době uzavírání předmětné smlouvy o úvěru, resp. ke dni , datum, , měl disponibilní příjem zatížen měsíční částkou , částka, . Výpisem zapsaných věcí u Okresního soudu v Benešově proti žalovanému včetně návrhu ve věci sp. zn. , spisová značka, bylo prokázáno, že proti žalovanému jsou vedena i jiná občanskoprávní řízení o zaplacení dluhů, přičemž od žalobkyně čerpal již dříve úvěr na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, č. , Anonymizováno, , kterou žalovaný rovněž řádně nesplácel.5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), z jejich účinného znění ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru.6. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně totiž nedostatečně prověřila příjmy i výdaje žalovaného, neboť se v této souvislosti spoléhala na jeho tvrzení, resp. na příchozí platby ve vztahu k příjmům, když nijak nezkoumala původ přijímaných peněžních prostředků (příkladem prostřednictvím platebních pásek nebo pracovní smlouvy), resp. na výši životního minima ve vztahu k výdajům. Z předložených výpisů z bankovního účtu žalovaného je zřejmé, že značnou část příchozích plateb tvořily peněžní prostředky z jiných úvěrů, když bez nich by měl žalovaný na bankovním účtu záporný zůstatek. Nadto lze upozornit, že žalovanému byl žalobkyní již dříve poskytnut úvěr (v řádech statisíců Kč), který v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru v této věci rozhodně splacen nebyl, a proto se měla žalobkyně o to více zaměřit na zkoumání příjmů a výdajů žalovaného.11. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, , na kterou žalovaný (dle tvrzení žalobkyně) uhradil celkem částku , částka, , a proto je povinen zbylou částku , částka, žalobkyni vydat jako bezdůvodné obohacení. Nadto lze u