5 C 126/2025-33 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhal vydání rozsudku, kterým bude určeno, že žalobce není vlastníkem osobního vozidla tovární značky , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále jen „vozidlo“), a kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. Uváděl, že mezi ním (prodávajícím) a žalovaným (kupujícím) byla dne , datum, uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem bylo zmíněné vozidlo. Ačkoliv žalovaný uhradil smluvenou kupní cenu (, částka, ) a převzal vozidlo, nebyla z jeho strany podána žádost příslušnému úřadu, aby mohlo dojít k provedení změny zápisu vlastníka vozidla v registru vozidel na žalovaného, proto je žalobce stále veden v registru vozidel jako vlastník vozidla. Žalobce v odůvodnění žaloby odkázal na nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , dle kterého je třeba, aby dosavadní vlastník (prodávající) podal určovací žalobu, že není vlastníkem prodávaného vozidla, když na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení, že dosavadní vlastník není vlastníkem vozidla, lze odstranit údaj o vlastnictví daného vozidla z registru vozidel. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce požádal žalovaného k poskytnutí součinnosti. Žádost (předžalobní výzva) ze dne , datum, adresovaná žalovanému se však vrátila jako nedoručená.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, byť mu byla řádně doručena žaloba a k ústnímu jednání byl obeslán.3. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, soud učinil následující skutková zjištění: Žalobce a žalovaný uzavřeli dne , datum, kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo osobní vozidlo tovární značky , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, (z kupní smlouvy). Soud provedl jako důkaz fakturu – daňový doklad č. , hodnota, ze kterého je patrné, že kupní cena ve výši , částka, byla žalovaným zaplacena. Žalobce podal žádost jako prodávající o změnu údajů o vlastníkovi na registr vozidel, ovšem žalovaný svou část povinností nesplnil. (žádost o zápis změny vlastníka) Žalobce je tak do dnešního dne v registru vozidel evidován jako provozovatel. Žalovaného požádal prostřednictvím právního zástupce o poskytnutí součinnosti k převodu zmíněného vozidla v registru silničních vozidel (z předžalobní upomínky).4. Při právním posouzení soud postupoval dle ustanovení § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle odstavce 2 citovaného ustanovení platí, že neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.5. Dle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.6. Soud vzal za prokázané, že na určovací žalobě je naléhavý právní zájem, neboť žalobce doložil, že předmětné vozidlo převedl na žalovaného na základě platně uzavřené kupní smlouvy. Určovací žalobou bude dán do souladu faktický a právní stav. V souvislosti s nesoučinností žalovaného není žalobce schopen vozidlo převést v registru motorových vozidel, vedeného příslušným správním orgánem, a přestože se jedná o registr, který není závazný ohledně vlastnického práva, je žalobce jako zapsaný provozovatel vozidla vystaven právním důsledkům vyplývajícím z provozu vozidla.7. K otázce znění petitu, že žalobce není vlastníkem osobního vozidla, soud v podrobnostech odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , dle něhož je „…třeba správnímu orgánu doložit pravomocný rozsudek civilního soudu o určení, že daná osoba vlastníkem vozidla není.“ a „je nutné apelovat na orgány veřejné moci, aby v souladu s výše uvedeným příslušné právní předpisy vykládaly ústavně konformně v tom smyslu, aby…umožnily dosavadnímu vlastníkovi na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení, že není vlastníkem daného vozidla, odstranit údaj o vlastnictví daného vozidla z registru vozidel…“ Soud v této souvislosti uzavřel, že je na místě v tomto případě žalovat na určení, že žalobce vlastníkem vozidla není, neboť ani v současnosti nelze na základě uvedené kupní smlouvy zjistit, zda je vlastníkem vozidla stále žalovaný.8. Zdejší soud na základě výše uvedeného žalobě v plném rozsahu vyhověl a určil, že žalobce není vlastníkem vozidla, které je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že náleží žalobci, který měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení představují odměnu za tři úkony právní služby (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby,) po , částka, (celkem , částka, ) podle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“), náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po , částka, (celkem , částka, ) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a nakonec soudní poplatek ve výši , částka, . Odměna a náhrada hotových výdajů je zvýšena o 21% DPH, kterého je zástupkyně žalobce plátcem podle § 137 odst. 3 o.s.ř., a to v částce , částka, . Celkem je žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku , částka, , a ve lhůtě a způsobem stanoveným ve výroku rozsudku.