5 C 196/2025-59 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovaný uznán povinným zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že mezi ní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 71,44 % ročně v 60 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný následně po uzavření smlouvy požádal v souladu se smlouvou o bezúplatný odklad splátek z důvodu své pracovní neschopnosti. Jelikož mu žalobkyně vyhověla, tak po dobu odkladu těchto splátek, tedy od , datum, do , datum, neběžel žalovanému sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaný však neplnil řádně podmínky předmětné smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobkyni uhrazena pouze částka ve výši , částka, ze dne , datum, , částka ve výši , částka, ze dne , datum, , částka ve výši , částka, ze dne , datum, a částka ve výši , částka, ze dne , datum, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. , hodnota, splatné dne , datum, , a to souladu s bodem 6.3 smlouvy. Z toho důvodu došlo dne , datum, v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně požadovala uhradit novou dlužnou jistinu ve výši , částka, (odpovídá zbývající dlužné původní jistině ve výši , částka, a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši , částka, ), dále smluvní pokutu ve výši , částka, s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši , částka, s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradu, tj. od , datum, do zaplacení, úrok ve výši 71,44 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky zasláním předžalobní výzvy. Ohledně úvěruschopnosti žalobkyně pouze obecně uvedla, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného a tak dále). Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v NRKI. Na základě výše uvedeného bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústním jednáním se bez omluvy nedostavil.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vyplývá, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů. Návrhem na uzavření smlouvy včetně dodatku, předsmluvním formulářem, oznámením o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru, kopií občanského průkazu, základní informací o klientovi, hodnocení klienta, výpisem z databáze NRKI, kartou klienta, prohlášením klienta, dokladem o vyplacení úvěru, dohodou o konsolidaci, dokladem o podpisu na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru, dokladem o zaslané SMS (Informace o vyplacení), schválením splátkového kalendáře ke smlouvě, žádostí o odklad splátek, potvrzením o uplatnění práva na odložení splátek, upraveným splátkovým kalendářem, potvrzením o provedené platbě, oznámením o zesplatnění úvěru, výzvou k zaplacení včetně dodejky, oznámením o zesplatnění, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému dne , datum, poskytnut úvěr ve výši , částka, , a to na bankovní účet č. , č. účtu, ve výši , částka, a na bankovní účet č. , Anonymizováno, ve výši , částka, . Oznámením o schválení úvěru a předpisem splátek bylo prokázáno, že se žalovaný zavázal splatit úvěr společně s úrokem ve výši 71,44 % ročně v 60 měsíčních splátkách po , částka, . Kartou klienta bylo prokázáno, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem , částka, . Z potvrzení o provedené platbě na účet žalovaného vyplynulo, že dne , datum, mu byla připsána částka ve výši , částka, a dne , datum, částka ve výši , částka, . Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že je zaměstnán s měsíčním čistým příjmem ve výši , částka, , celkové měsíční výdaje má ve výši , částka, , přičemž z toho tvoří , částka, životní minimum, , částka, splátky , Jméno žalobkyně, . a , částka, náklady na bydlení. V doplňujících údajích má žalovaný uvedeno, že je svobodný, má vystudovanou vysokou školu a bydlení má vlastní. Z výpisu z NRKI bylo zjištěno, že žalovaný má celkem evidováno pět žádostí u finančních institucí. Výzvami, oznámením o zesplatnění a předžalobní výzvou včetně poštovního podacího archu bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k zaplacení dluhu.4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.12. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru č. , hodnota, je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spot