5 C 409/2024-62 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, (a doplněním žaloby doručené soudu dne , datum, ) domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí jsou Dispozice, které obsahují sjednané konkrétní parametry úvěru a kreditní karty (dále také jen „smlouva o úvěru“). Na základě uzavřené smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši , částka, . Současně byla žalovanému poskytnuta kreditní karta , Anonymizováno, , jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněný čerpat peněžité prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet v pravidelný měsíčních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše 2,00 % z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, z částech po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Konkrétní částka měsíční splátky byla vždy uvedena ve výpisu ke kreditní kartě, a to spolu s datem její splatnosti. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně kromě jistiny i úrok, poplatky, a to vše ve výši uvedené v Sazebníku a v Úrokovém lístku. Žalovaný neplnil smluvní podmínky a dostal se do prodlení s úhradou povinné minimální měsíční splátky úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně tak smlouvu o úvěru dne , datum, ukončila a vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky. Pohledávku za žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, (s účinností ke dni , datum, ). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne , datum, . Na předmětný úvěr žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně se žalobou domáhá přiznání povinnosti žalovaného k zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , poplatku ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši , částka, . Dále žalobkyně požadovala zaplacení úroků ve výši 12,00 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně z dlužné částky ve výši , částka, (dlužná jistina + poplatek), od , datum, do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní výzvou, na kterou však nereagoval. Žalobkyně byla přítomna jednání před soudem dne , datum, . Z účasti na jednání dne , datum, se již omluvila.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústním jednáním se bez omluvy nedostavil.3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Smlouvou o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vydání a užívání Karty, jejíž nedílnou součástí jsou Dispozice, produktovými podmínkami revolvingového účtu a kreditní karty včetně všeobecných obchodních podmínek, úrokového lístku, sazebníku banky, žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání Karty žalovaného, výpisu z kreditní karty a dodatečně doložené platební historie (za časový úsek od , datum, do , datum, ) bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně poskytla žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši , částka, . Žalovaný se úvěr zavázal splatit formou pravidelných měsíčních splátek sestávající ze sjednané procentuální výše 2,00 % z vyčerpaného úvěrového rámce. V předmětné smlouvě o úvěru byla uvedena i výše poplatků za jednotlivé služby. Roční procentní sazba byla stanovena na 12,68 %. Celková částka, kterou měl žalovaný, dle smlouvy o úvěru, zaplatit byla ve výši , částka, . Žalobkyně ve svém doplnění žaloby uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného mimo jiné i z interních a externích zdrojů přičemž právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný neměl v době podání žádosti o úvěr žádné další závazky. Na základě zjištěné disponibilní částky bylo pak žádosti žalovaného vyhověno. Žalobkyně dále ve svém doplnění žaloby uvedla, že klient deklaroval podpisem žádosti o úvěr čistý měsíční příjem ve výši , částka, a celkový čistý příjem domácnosti ve výši , částka, . V žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání Karty ze dne , datum, žalovaný však neuvedl ani průměrný čistý měsíční příjem, ani zda má nějaké ostatní nezbytné měsíční náklady, srážky ze mzdy či jiné měsíční splátky. Tyto položky jsou vyplněny buď „***** Kč“ nebo „, částka, “. V předmětné žádosti ke své osobě uvedl, že má vlastní dům/byt a pracovní smlouvu má na dobu určitou. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky písemně. Předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání a výzvami k úhradě bylo prokázáno, že před podáním žaloby žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k uhrazení dluhu.4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).5. Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.11. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou po