5 C 56/2025-19 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru“ nebo též jen „smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím, přičemž první splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového skóre měl nastat dne , datum, . Nedílnou součástí smlouvy je Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem na adrese žalobkyně www., Anonymizováno, , žalovaná zvolila bezhotovostní formu poskytnutí úvěru, po odsouhlasení smlouvy o spotřebitelském úvěru, zaslal žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, jí byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, kterou žalovaná akceptovala a úvěr jí byl vyplacen dne , datum, ve výši , částka, převodem na bankovní účet. Žalovaná si dále zvolila volitelné služby, a to službu „klidné spaní““ za poplatek ve výši , částka, a službu „presto“ za poplatek ve výši , částka, . Žalovaná zaplatila na jistinu pouze částku ve výši , částka, dne , datum, . Žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně ze zůstatku na úvěru ode dne následujícího po splatnosti, tj. od , datum, do , datum, , tedy pouze za prvních 90 dnů prodlení.2. Žalobkyně dále uvedla, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splácet, a to především nahlédnutím do databází vedených společností , Anonymizováno, , právnická osoba, , která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a do evidence exekucí. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od žalované, a to z informací o platebním účtu a transakcích žalované, z předložených výpisů z účtu a z výplatných pásek prokazující její pravidelný příjem, který činil , částka, . Teprve následně, po vyhodnocení získaných informací, byla s žalovanou uzavřena smlouva. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.3. Žalovaná se k ústnímu jednání nedostavila, k věci se nijak nevyjádřila.4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěry stran skutkového stavu věci. Žalovaná s žalobkyní podepsala distančním způsobem dne , datum, listinu s názvem smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, s postupným čerpáním, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše , částka, . Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni jistinu úvěru a poplatky za volitelné služby (ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , všeobecných obchodních podmínek, údajů o poskytovateli úvěru, informací pro spotřebitele a všeobecných obchodních podmínek, předpisu denních splátek). Úvěr byl čerpán na účet žalované dne , datum, ve výši , částka, (z potvrzení o vyplacení úvěru). Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, a proto žalobkyně vypověděla smlouvu o úvěru dopisem ze dne , datum, (z výpovědi smlouvy). Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala dne , datum, k úhradě dlužné částky řádnou předžalobní upomínkou (z předžalobní upomínky a podacího lístku).5. Za účelem zjištění, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované při uzavření smlouvy, soud provedl důkaz výpisem o posouzení úvěruschopnosti, identifikované příjmy a filozofie posuzování, ze kterého vyplývá, že výše čistého příjmu žalované činila , částka, . Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně soud zjistil, že žalovaná uvedla, že žije sama, průměrný čistý měsíční ověřený příjem žalované činí , částka, a výše čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovanou činí , částka, . Výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení činí , částka, , výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky není žádná, další nezbytné výdaje jsou ve výši , částka, a ostatní zbytné výdaje jsou ve výši , částka, . Dle propočtu rezerva pro výdaje činí , částka, . Posouzení úvěruschopnosti bylo vyhodnoceno jako úspěšné. Doklady, na základě kterých měl být ověřen příjem či jiné důkazy nebyly soudu doloženy. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná poskytnutý úvěr, či jeho část, do dne jeho splatnosti, ale ani později, vrátila, žalovaná se tak dostala do prodlení se splněním dluhu.6. Při právním posouzení věci soud vycházel z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.). Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Soud rovněž vycházel z ustanovení § 101 odst. 1, písm. a) a b) občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), podle kterého k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména za a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) o.s.ř.). Nesplní-li účastník svou povinnost tvrdit skutečnosti, které jsou rozhodující z hlediska skutkové podstaty právního předpisu, který má být aplikován pak, jestliže i po poučení soudem (§ 118a odst. 1, 2 o.s.ř.) zůstanou skutková tvrzení neúplná, přirozeně nemůže splnit ani svou povinnost důkazní. Jinými slovy, aby mohl účastník nějakou skutečnost dokázat, musí ji především tvrdit. Rozsah povinnosti účastníka tvrdit skutečnosti je určen tím právním předpisem, který má být použit k právnímu posouzení žaloby (srov. dále komentář k § 118a a 120 o.s.ř.) o břemeni tvrzení a o břemeni důkazním). Nesplnění povinnosti důkazní a povinnosti tvrzení není procesním právem sankcionováno jako nesplnění jiné procesní povinnosti, ale výsledkem je ve sporném řízení rozhodnutí, které vyzní nepříznivě pro účastníka, který tuto povinnost nesplnil (srov. zejména komentář k § 114b a 118a o.s.ř.).10. Ohledně úvěruschopnosti Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí , spisová značka, , [PR 21/2018 s. 757] uvedl, že věřitel nedostojí povinno