5 C 76/2025-15 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit žalobkyni náklady řízení. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, ., IČO: , IČO, , a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaná obdržela úvěr ve výši , částka, , přičemž se ho zavázala splatit do , datum, . Pohledávka za žalovanou byla postoupena společnosti , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , a následně žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalované dne , datum, předžalobní upomínku. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a z ústního jednání se omluvila.Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , Anonymizováno, ., uzavřela se žalovanou prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit do , datum, , přičemž celková jednorázová splátka činila , částka, (zahrnující jistinu ve výši , částka, , poplatek za sjednání úvěru ve výši , částka, a úrok ve výši , částka, ). Při překročení doby splatnosti pak výše jednorázové splátky činila , částka, (zahrnující jistinu ve výši , částka, , poplatek za sjednání úvěru ve výši , částka, a úrok ve výši , částka, ). Částka ve výši , částka, byla žalované zaslána na číslo účtu č. , č. účtu, dne , datum, , a to z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně. Dne , datum, žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely mezi sebou smlouvou o postoupení předmětné pohledávky za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou. Tyto skutečnosti byly prokázány smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , potvrzením o provedené transakci ze dne , datum, , smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, , oznámením o postoupení, předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání.Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 1879 a následujících o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. 4ABDA/636154 je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně v žalobě ohledně úvěruschopnosti žalované pouze uvedla, že byla zkoumána na základě získaných osobních údajů od žalované. Zároveň uvedla, že žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI, přičemž nedošlo k důvodným pochybám ohledně její platební schopnosti. Příslušné doklady, kterými právní předchůdkyně žalobkyně měla mít doložené zejména příjmy a výdaje žalované, však žalobkyně k žalobě nepřiložila, a ani z ostatních nabídnutých a soudem provedených důkazních prostředků nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované dostatečně prověřovala. Soud žalobkyni nepoučil podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v jakém směru má doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazní prostředky k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované jako spotřebitelky v souladu se zákonem, neboť se žalobkyně z ústního jednání omluvila.Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni (té byla totiž předmětná pohledávka za žalovanou postoupena). S ohledem na to, že ze žaloby nebylo jasné (pro chybějící skutková tvrzení), v jaké výši byly žalovanou finanční prostředky vráceny, přestože ze žaloby jednoznačně vyplývalo, že nějaké platby mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou probíhaly, resp. že žalovaná na daný úvěr plnila, nemohl soud rozhodnout o vydání případného bezdůvodného obohacení žalobkyni podle § 2991 o. z. Soud tudíž žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšné žalované žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.