5 C 86/2025-27 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhala, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že dne , datum, uzavřela se žalovanou úvěrovou smlouvu. Žalované byla poskytnuta částka ve výši , částka, , která jí byla zaslána dne , datum, na číslo účtu: , č. účtu, . Žalovaná na úvěr uhradila pouze částku v celkové výši , částka, , konkrétně dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Žalobkyně po žalované požaduje uhradit celkovou částku ve výši , částka, , která se skládá z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatku za expres výplatu ve výši , částka, , poplatků za bezpečnou splátku ve výši , částka, , poplatků za SMS servis v celkové výši , částka, , poplatku za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem v celkové výši , částka, , účelně vynaložených nákladů v celkové výši , částka, a smluvních pokut v celkové výši , částka, . Žalovaná byla k úhradě dlužné částky před podáním žaloby písemně vyzvána. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že při uzavření smlouvy o úvěru hodnotila schopnost žalované úvěr splácet, a to prostřednictvím registru NRKI, BRKI, SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Zároveň uvedla, že se zabývala i dalšími ukazateli jako je věk, rodinný stav, příjmová a výdajová stránka žalované, splátky u jiných společností a jiné. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.2. Žalovaná se z ústního jednání písmeně omluvila. Zároveň uvedla, že způsobený dluh chce uhradit.3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav: Úvěrovou smlouvou, předsmluvními informacemi včetně sazebníku poplatků a splátkovým kalendářem bylo prokázáno, že žalobkyně dne , datum, uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši , částka, , který žalovaná zavázala splatit do , datum, . Předžalobní výzvou včetně podacího archu bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou písemně vyzvala k úhradě dluhu. Z metodiky posouzení úvěruschopnosti a karty klienta soud zjistil, že žalovaná byla mj. lustrován v databázích NRKI, SOLUS, centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku. Žalovaná v kartě klienta uvedla, že její jediný příjem je „mateřská“ ve výši , částka, , zároveň však uvedla, že nemá žádné děti. Dále uvedla, že příjem ostatních členů domácnosti je ve výši , částka, a splátky vůči jiným společnostem žádné nemá.4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne , datum, , mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena. Nicméně předmětná smlouva je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě uvedla, že úvěruschopnost žalované prověřila, nicméně ke svému tvrzení nedoložila žádné důkazní prostředky, ze kterých by vyplývalo, jestli a případně jak zkoumala její příjmy a výdaje. Pouhé nekonkrétní tvrzení, že žalobkyně schopnost žalované úvěr splácet hodnotila tím, že údaje jí poskytnuté ověřovala, není dostačující. Zároveň údaje, které poskytla žalovaná a jsou zaznamenány v kartě klienta, tak jsou přinejmenším v rozporu, neboť žalovaná uvedla, že zdroj příjmu je „mateřská“ a výše příjmu je , částka, , ale současně s tím uvedla, že nemá žádné děti. Nadto lze uvést, že žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila, čímž se vzdala práva na poučení soudem podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) o tom, že je povinna prokázat dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované.14. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku , částka, . Jelikož žalovaná na tento dluh uhradila pouze částku ve výši , částka, (dle tvrzení žalobkyně), má povinnost vydat žalobkyni částku , částka, jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky , částka, , a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhů před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v absolutně neplatné smlouvě. Nadto lze uvést, že bylo na žalované, aby prokázala, že žalobkyni plnila případně, aby vyvrátila tvrzení žalobkyně o vzniku pohledávky, žalovaná se nicméně svou pasivitou v řízení sama zbavila práva být soudem poučena podle § 118a o. s. ř.15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jejich poměrnou náhradu soud přiznal žalobkyni, neboť byla ve věci procesně úspěšnější a uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku , částka, . Při plném úspěchu ve věci by žalobkyni náležela částka , částka, včetně DPH. , adresa, 300 Kč by se skládala z dosud uhrazeného soudního poplatku ve výši , částka, , dále z odměny advokáta ve výši , částka, za 3 úkony právní služby (převzetí a p