8 C 13/2025-52 — Okresní soud v Benešově

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu dne , datum, žalobu, ve které se po žalovaných domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V odůvodnění uvedl, že mu přísluší vlastnické právo k domu č.p. , adresa, , zapsané na LV , Anonymizováno, vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, pracoviště , adresa, . V uvedeném domě ve , Anonymizováno, . patře je umístěn byt č. , hodnota, . Žalovaným vzniklo právo užívat tento byt na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, , která byla s žalobcem jako pronajímatelem uzavřena, a která byla uzavřena na dobu určitou od , datum, do , datum, . Následně byla nájemní smlouva prodlužována dodatky č. I až č. III, a to až do , datum, . Proti žalovaným byla podána žaloba na vyklizení bytu, o které bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , tak, že jsou žalovaní povinni předmětný byt vyklidit a odevzdat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku. Žalovaní tuto povinnost splnili až dne , datum, . Žalovaní byt užívali bez právního důvodu, proto má žalobce právo na náhradu nájemného ve výši , částka, za období od března (částečně) až srpna , Anonymizováno, . Žalobce je vyzval k úhradě dlužné částky dne , datum, , výzva žalovaným byla doručena dne , datum, , na kterou nereagovali.2. Žalovaní se ve věci nevyjádřili, z nařízených jednáních se opakovaně omlouvali (resp. se omlouval žalovaný č. , hodnota, , který zároveň omlouval i žalovanou č. , hodnota, , která se k věci, ani ke své účasti před soudem nikdy nijak nevyjádřila), nicméně soud tyto omluvy neshledal jako včasné, ani důvodné, když své důvody nepřítomnosti na jednání ničím nedoložili a soud tak neměl za prokázané, zda se nevyhýbají své účasti před soudem. Žalovaní byli vždy soudem řádně v dostatečném předstihu předvolání, svou omluvu soudu doručili těsně před jednáním, proto soud ve věci jednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Pro úplnost soud odkazuje na komentářovou literaturu, která uvádí, že „pro posouzení, zda jde o důležitý důvod pro odročení jednání, se požaduje nikoli samotná úvaha, zda účastník řízení uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (tj. že případné další onemocnění může být omluvitelným důvodem pro neúčast), ale též posouzení takové žádosti s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu, tj. též v kontextu s dosavadním chováním a postupem účastníka řízení (NS , spisová značka, ). Důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání, soud posuzuje s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu. I když účastník řízení ve své žádosti uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (dalšího jednání), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, je-li využíván k záměrným procesním obstrukcím.“3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu: Z listu vlastnictví č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, , vzal za prokázané, že žalobce je vlastníkem domu č.p. , adresa, . Rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , byla žalovaným uložena povinnost společně a nerozdílně vyklidit a vyklizený žalobci předat byt číslo , hodnota, naproti schodišti umístěný ve , Anonymizováno, . nadzemním podlaží budovy č.p. , Anonymizováno, , který je součástí pozemku par. číslo , Anonymizováno, v , adresa, , a to včetně sklepa, budovy a pozemku zapsané na LV č. , hodnota, , vedeného , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, tj. od , datum, . Z evidenčního listu nájemníka vyplynulo, že žalovaní za období srpen , Anonymizováno, dluží žalobci za služby částku , částka, . Z protokolu o převzetí bytu bylo zjištěno, že žalovaní žalobci předali byt dne , datum, . Z přehledu předpisů a plateb soud zjistil, že za období od března do srpna , Anonymizováno, žalovaní žalobci za nájem a služby celkem dluží částku , částka, . Žalobce žalované vyzval k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou dne , datum, , kterou si žalovaní vyzvedli dne , datum, , jak vyplynulo z doručenek.4. Při právním posouzení skutkového stavu soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a to především ustanovení o nájmu. Podle ustanovení § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ustanovení § 2213 o. z. je nájemce povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné. Podle § 2217 odst. 1 nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Odst. 2 stejného ustanovení má-li být nájemné podle ujednání stran plněno jinak než v penězích, je rozhodná majetková hodnota poskytovaného plnění vyjádřená v penězích. Podle § 2247 odst. 1 o.z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. Dle ustanovení § 2237 o.z. smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. Dle ustanovení § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Dle § 2251 odst. 1 o.z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.5. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli platnou nájemní smlouvu, která byla pravidelně prodlužována dodatky č. I až III. Žalovaní svoji povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnili, když nájemné za období od března do srpna 2024 ani platby na náklady služby spojení s užíváním předmětného bytu za dobu řádného trvání smlouvy, neuhradili, a na výzvu žalobce nereagovali. Žalovaní tak neuhradili celkovou dlužnou částku ve výši , částka, vyúčtovanou jim žalobcem. Žaloba byla podána po právu, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl včetně úroků z prodlení.6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že je přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení sestávají z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a odměnu za tři úkony právní služby po , částka, , celkem , částka, , podle § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., v platném znění (výzva k zaplacení, žaloba, účast u jednání dne , datum, ). Celkem jsou tak žalovaní povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení částku ve výši , částka, , kterou jsou povinni zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů dle § 160 odstavce 1 o.s.ř.