12 C 25/2026-13 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovaný uznán povinným zaplatit mu částku , částka, – dlužné pojistné na základě účastníky sjednané pojistné smlouvy o pojištění, včetně zákonného úroku z prodlení; dále žádal žalobce náhradu nákladů řízení.Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným pojistnou smlouvu, týkající se pojištění odpovědnosti z výkonu povolání číslo , hodnota, , tedy pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnancem zaměstnavateli (dále jen smlouva). Počátek pojištění byl sjednán na den , datum, . Na základě smlouvy žalobce poskytoval žalovanému služby spočívající v pojišťovací činnosti uvedené ve smlouvě. Žalovaný byl povinen řádně platit žalobci sjednané roční pojistné ve výši , částka, s četností placení ročně. Tuto povinnost však žalovaný porušil, neuhradil pojistné splatné dne , datum, . Z důvodu neplacení pojistného došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni , datum, . Dlužná částka pojistného v poměrné výši za dobu od , datum, do , datum, činí , částka, představuje dlužné pojistné, které žalovaný neuhradil. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení až od data zániku pojistné smlouvy, od , datum, , do dne podání žaloby , datum, , v kapitalizované výši , částka, . Žalovaný dosud žalobci ničeho nezaplatil, a to přes předžalobní upomínku.V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce a žalovaný platně uzavřeli pojistnou smlouvu, a na základě této pojistné smlouvy byl žalovaný povinen platit sjednané pojistné; žalovaný však hned první lhůtní pojistné splatné dne , datum, neuhradil, byl žalobcem upomenut o úhradu dlužného pojistného s poučením, že pokud ve lhůtě dlužné pojistné neuhradí, pojištění zanikne. Žalovaný ničeho ve stanovené lhůtě neuhradil, pojištění proto k , datum, zaniklo. Žalobce však má právo na úhradu dlužného pojistného za celou dobu trvání pojištění, zde tedy i za dobu od , datum, do , datum, , v poměrné výši – tedy , částka, . Dále oprávněně žádá úrok z prodlení, a to jen za omezenou dobu, ve výši , částka, . Z tohoto důvodu shledal soud žalobu důvodnou a zcela jí vyhověl, a to i ohledně příslušenství, tedy úroku z prodlení, neboť žalovaný je s úhradou pojistného v prodlení, a to v plné výši počínaje dnem následujícím po skončení smluvního vztahu. Výše úroku z prodlení požadovaná žalobcem odpovídá zákonným ustanovením.Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, o pojistné smlouvě. Podle § 2758 odst. 1 pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § 2804 upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Dále soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku o prodlení dlužníka – podle § 1968 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění platném ke dni počátku prodlení.Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce ve výši , částka, představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , a náklady právního zastoupení , částka, . Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od , datum, . Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna , částka, za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou po , datum, , a to na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do , částka, a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 1. do , částka, předmětu řízení jde o , částka, ). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x , částka, – , částka, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 6 písm. a), tedy 3x , částka, – , částka, , a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy , částka, .Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.