12 C 3/2026-15 — Okresní soud v Benešově

Žalobce se žalobou podanou u soudu dne , datum, domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovaný uznán povinným zaplatit mu částku , částka, – pojistné na základě účastníky sjednané pojistné smlouvy o pojištění, a dále částku zákonného úroku z prodlení; dále žádal žalobce náhradu nákladů řízení.Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že žalobce jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne , datum, pojistnou smlouvu č. , hodnota, , s počátkem pojištění , datum, , a to za účelem sjednání pojistného produktu Pojištění majetku. V uvedené smlouvě se žalobce zavázal pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému, ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se pak zavázal platit žalobci pojistné. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku , částka, s četností placení roční. Žalovaný však uhradil pojistné naposledy dne , datum, , poté přes výzvu k úhradě s upozorněním na zánik pojištění už ničeho nezaplatil. Pojištění proto ke dni , datum, zaniklo. Za celou dobu trvání pojištění byl žalovaný povinen uhradit pojistné celkem částkou , částka, , uhradil však pouze celkem , částka, , dosud tak dluží žalovanou částku , částka, ; a to přes upomínání včetně předžalobní upomínky.V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce a žalovaný platně uzavřeli pojistnou smlouvu, a na základě této pojistné smlouvy byl žalovaný povinen platit sjednané pojistné; žalovaný však lhůtní pojistné splatné v listopadu , Anonymizováno, neuhradil, byl žalobcem upomenut o úhradu dlužného pojistného s poučením, že pokud ve lhůtě dlužné pojistné neuhradí, pojištění zanikne. Žalovaný ničeho ve stanovené lhůtě neuhradil, pojištění proto k , datum, zaniklo. Žalobce však má právo na úhradu dlužného pojistného za celou dobu trvání pojištění, zde tedy až do , datum, , v poměrné výši – dle rozdílu úhrad a předpisu plateb za celou dobu pojištění zbývá doplatit , částka, . Z tohoto důvodu shledal soud žalobu důvodnou a zcela jí vyhověl, a to i ohledně příslušenství, tedy úroku z prodlení, neboť žalovaný je s úhradou pojistného v prodlení, a to v plné výši počínaje dnem následujícím po skončení smluvního vztahu. Výše úroku z prodlení požadovaná žalobcem odpovídá zákonným ustanovením.Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, o pojistné smlouvě. Podle § 2758 odst. 1 pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § 2804 upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Dále soud vycházel z ustanovení občanského zákoníku o prodlení dlužníka – podle § 1968 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění platném ke dni počátku prodlení.Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. a právo na tuto náhradu přiznal žalobci, který byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce ve výši , částka, představuje v tomto případě zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , a náklady právního zastoupení , částka, . Při stanovení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z ustanovení vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od , datum, . Podle části páté, § 14b činí v této věci odměna , částka, za každý úkon právní služby, neboť se jedná o žalobu podanou na ustáleném vzoru, předmět řízení je částka do , částka, a žalobce má právo na náhradu nákladů řízení (dle bodu 1. do , částka, předmětu řízení jde o , částka, ). Právní zástupce žalobce přitom po podání žaloby včetně neposkytl další úkon právní služby. Jedná se tak o částku 3x , částka, – , částka, , zde sníženou na , částka, podle § 14b odst. 5, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby). Dále soud přiznal režijní paušály za tři úkony právní služby zde poskytnuté dle § 14b odst. 6 písm. a), tedy 3x , částka, – , částka, , a konečně DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy , částka, .Tento rozsudek je zkráceně odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř., podle něhož soud v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.