4 C 417/2025-16 — Okresní soud v Benešově

Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši , částka, s příslušenstvím včetně náhrady nákladů řízení z důvodu, že žalovaná neměla sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a vznikla jí tak povinnost uhradit žalobkyni příspěvek do garančního fondu včetně nákladů spojených s vymáháním.Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazních prostředků, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila již tím, že podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, a jelikož žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání.Vzhledem k tomu, že žalovaná je státní příslušnicí , Anonymizováno, a jedná se tak o věc s cizím prvkem, zjišťoval soud, zda má ve věci dánu pravomoc a příslušnost jednat a rozhodovat, a pokud ano, zjišťoval dále, podle jakého právního řádu je třeba v řízení postupovat a jaké právo je třeba na věc aplikovat. , jméno FO, Českou republikou a , Anonymizováno, je sice uzavřena dvoustranná mezinárodní úmluva, která upravuje pravomoc a příslušnost pro závazkové vztahy, ale žalovaný má rovněž bydliště na území členského státu EU, v ČR, a proto je třeba na věc aplikovat nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 Sb. ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutích v občanských a obchodních věcech, podle kterého je příslušnost Okresního soudu v Benešově dána ustanovením článku 4 odst. 1, dle kterého mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudu tohoto členského státu. V daném případě má žalovaný bydliště na území ČR v obvodu Okresního soudu v Benešově, jehož příslušnost je v této věci tedy dána. Podle § 87 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, se smlouvy řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud strany nezvolily rozhodné právo, což je v daném případě právo České republiky, neboť zde byla smlouva uzavřena. Podle § 8 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním české soudy postupují v řízení podle českých procesních předpisů s tím, že strany mají rovné postavení při uplatňování svých práv.Z předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná byla zapsána v registru silničních vozidel jako provozovatel vozidla – , Anonymizováno, , VIN , VIN kód, , které bylo v období od , datum, do , datum, provozováno bez uzavřené pojistné smlouvy sjednávající pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Následně byla žalovaná vyzvána k úhradě příspěvku do garančního fondu , právnická osoba, za dobu, kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění, tj. 193 dnů při denní sazbě , částka, , celkem ve výši , částka, , a dále k úhradě nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši , částka, ; současně jí byla stanovena lhůta k úhradě dlužné částky, a rovněž byla upozorněna, že nezaplatí-li dlužnou částku, bude po ní vymáhána.Soud žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl, a to s ohledem na žalobkyní tvrzený skutkový stav a listinné důkazy, které jej v plném rozsahu prokazují. Právně byla věc posouzena ohledně nároku do , datum, dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve spojení s § 2 jeho prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb. Ohledně nároku od , datum, byla věc posouzena podle § 6 a § 45 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 5 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., kde je stanovena denní sazba příspěvku pro konkrétní vozidlo nepojištěných. Nárok žalobkyně na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši , částka, vyplývá z § 6 zmíněné vyhlášky. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že jejich náhrada náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přičemž před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Náklady řízení se skládají z odměny advokátky za tři úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) po , částka, , celkem , částka, , podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů, ve znění účinném od , datum, (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po , částka, , celkem , částka, , podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a nakonec ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, . Odměna a náhrada hotových výdajů jsou zvýšeny o 21 % DPH, jíž je právní zástupce žalobkyně plátcem podle § 137 odst. 3 o. s. ř., tj. o , částka, . Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku , částka, .