5 C 381/2025-29 — Okresní soud v Benešově

1. Dne 253. 10. 2025 podala žalobkyně k Okresnímu soudu v Benešově žalobu, ve které navrhla, aby soud stanovil žalovanému povinnost přispívat na její výživu jako neprovdané matky částkou , částka, měsíčně, a to za období od , datum, do , Anonymizováno, , celkem ve výši , částka, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. Svou žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným byli partnery několik let partneři, kteří neuzavřeli manželství. Ze vztahu se jim narodily dvě nezl. děti – , Jméno žalovaného A, , nar. , datum, a , jméno FO, , nar. , datum, . Společné soužití skončilo na konci roku , Anonymizováno, , kdy žalovaný nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody pro závažnou trestnou činnost. Od této doby účastníci nevedou společnou domácnost a žalovaný žalobkyni na její výživu a na náklady domácnosti nijak nepřispíval, hradí pouze výživné na společné děti. Žalobkyně je na mateřské dovolené, výši požadovaného výživného odvozuje od příjmu žalovaného před nástupem trestu s odůvodněním, že pácháním trestné činnosti se sám zbavil možných příjmů. Dobu, za kterou žalobkyně požaduje výživné, vymezuje od okamžiku nástupu žalovaného do výkonu trestu (resp. od počátku měsíce, následujícího po nástupu žalovaného do výkonu trestu, do uplynutí dvou let od narození , jméno FO, ).2. při ústním jednání žalobkyně doplnila skutková tvrzení tak, že na mateřskou dovolenou s druhým synem nastupovala přímo z mateřské dovolené s prvním synem. Před první mateřskou dovolenou pracovala na částečný úvazek (¾) jako asistent pedagoga za cca , částka, měsíčně. V rodinném domě na st. p. č. , hodnota, a p. č. , Anonymizováno, obojí v k. ú , adresa, (dále jen „ nemovitosti“), jejíž polovinu jí daroval žalovaný, v předmětné nemovitosti nebydlí pro špatné vztahy se současnou spoluvlastnicí paní , jméno FO, , hodnota podílu je řádově 3 miliony Kč. Nemovitosti jí žalovaný daroval proto, aby za něj hradila úvěr. Podíl na nemovitostech neprodává, nepronajímá, na její údržbě se v současné době nepodílí, nemá na to finance. K příjmům v rozhodné době uvedla, že pobírala rodičovský příspěvek ve výši , částka, , příspěvek na bydlení ve výši , částka, , přídavek na děti ve výši , částka, , vše měsíčně. Její výdaje byly od února , Anonymizováno, do prosince , Anonymizováno, ve výši , částka, za elektřinu, splácela úvěr za žalovaného od dubna , Anonymizováno, ve výši , částka, měsíčně a od května do listopadu , Anonymizováno, ve výši , částka, měsíčně. Od ledna , Anonymizováno, žije v nájmu s celkovými náklady na bydlení ve výši , částka, .3. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že nárok odmítá v plném rozsahu, neboť jeho přiznání by bylo v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně si byla dobře vědoma všech jeho majetkových, osobních i trestněprávních poměrů již v době početí druhého dítěte, věděla jako žalovaný, že pravděpodobnost jeho nástupu do trestu odnětí svobody je vysoká. Z tohoto důvodu žalovaný daroval žalobkyni podíl na domě, ve kterém společně žili. Žalovaný tak namítal, že žalobkyni již poskytl významné majetkové zabezpečení, jehož cílem bylo zajistit bytové potřeby matky i dětí a zlepšit jejich majetkovou situaci. Kromě toho žalovaný namítal, že narození druhého dítěte nijak nevedlo ke zhoršení sociálních ani ekonomických poměrů žalobkyně jako neprovdané matky, neboť již před narozením druhého dítěte byla na rodičovské dovolené a její životní situace se po porodu zásadně nezměnila. V závěru žalovaný uvedl, že je žaloba neurčitá a neprojednatelná, protože žalovaná netvrdí, ani nedokazuje, jakým způsobem mělo dojít ke zhoršení její ekonomické situace v souvislosti s narozením dítěte. Učinil nesporným výši hodnoty podílu žalobkyně na předmětné nemovitosti ve výši řádově 3 miliony Kč a výši svých příjmů. Dále uvedl, že zmíněný úvěr již nehradí žalobkyně, ale rodina žalovaného, které převedl spoluvlastnický podíl nemovitostí.4. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti podle § 132 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný jsou rodiče nezletilých , Jméno žalovaného A, a , jméno FO, . Nezl. , jméno FO, se narodil dne , datum, (z rodných listů nezletilých). Žalobce daroval žalované podíl o velikosti jedné poloviny nemovitostí - pozemku st. p. č. , hodnota, , jehož součástí je dům p. č. , hodnota, , a pozemku p. č. , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, . Dar žalovaný odvolal pro nevděk žalobkyně a podal u zdejšího soudu žalobou na určení vlastnictví, ve které byl neúspěšný, neboť soud ve věci neshledal zjevné porušení dobrých mravů obdarované vůči dárci (či jeho rodině), o kterém by dárce nevěděl v době uzavření darovací smlouvy. Rozhodnutí zdejšího soudu bylo následně potvrzeno také odvolacím soudem. Žalobkyně je tak spoluvlastnicí ideální jedné poloviny předmětných nemovitostí (z rozsudku Okresního soudu , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , z rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ). Účastníci při ústním jednání ve věci dne , datum, učinili nesporným, že žalovaná před nastoupením na rodičovskou dovolenou s prvním synem měla měsíční příjem , částka, . Dále učinili nesporným, že její výdaje byly v době, kdy bydlela v předmětné nemovitosti (tj. do ledna roku , Anonymizováno, ) ve výši , částka, za elektřinu, od dubna 2024 platila na úvěr žalovaného částku , částka, a od května do listopadu sníženou částku , částka, měsíčně. Nespornými učinili účastníci také příjmy žalobkyně v rozhodné době v celkové výši , částka, a výdaje na bydlení od ledna roku 2025 v celkové výši , částka, měsíčně a hodnotu ideální jedné poloviny na předmětných nemovitostech v rozhodné době řádově 3 miliny Kč. Účastníci také shodně potvrdili, že žalovaný řádně hradí výživné na obě děti včetně splácení dluhu na výživném.5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), a to konkrétně z ustanovení § 920 odst. 1 o.z., podle kterého, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.6. Dále podle § 922 odst. 2 o.z. výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.7. Podle § 913 odst. 1 o.z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.8. Zjištěný skutkový stav soud podřadil shora uvedeným ustanovením občanského zákoníku a uzavřel, že žalobkyně dosahovala v zaměstnání, které ukončila s nástupem na první mateřskou dovolenou, čistého příjmu , částka, měsíčně. Po narození druhého syna (tj. v rozhodné době) s nástupem na další mateřskou dovolenou činil její měsíční příjem částku , částka, měsíčně, a to jako součet sociálních dávek. Kromě toho žalobkyně spoluvlastní ideální jednu polovinu předmětných nemovitostí, získaných bezplatně – darem od žalovaného, které představují značnou majetkovou hodnotu a možnost bydlení. Následné zvýšené náklady na bydlení si žalovaná způsobila tím, že přestala uspokojovat bytové potřeby v domě a rozhodla se pro bydlení v nájemním bytě. Současně se svojí nečinností bezdůvodně zbavila možného zisku, plynoucího z vlastnictví ideální jedné poloviny předmětných nemovitostí (např. z nájmu či prodeje). Soud tak dospěl k závěru, že se žalobkyni v souvislosti s narozením nezletilého syna , jméno FO, nesnížily příjmy a tudíž ani životní úroveň, když sama žalobkyně u soudu uvedla, že její současný příjem je o cca , částka, měsíčně vyšší než před nástupem na mateřskou dovolenou. Komě toho žalobkyně nově disponuje značnou majetkovou hodnotou v podobě spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech. Pokud žalobkyně tvrdí zhoršení své ekonomické situace v souvislosti se zvýšenými výdaji na bydlení, konstatuje soud, že si snížení životní úrovně způsobila vlastním jednáním a nesouvisí bezprostředně s narozením druhého syna. Pro úplnost soud dodává, že předmětem výživného pro neprovdanou matku není výživné pro nezletilé děti, které je přiznáno samostatně a které žalovaný řádně hradí.9. Poté, kdy soud došel k závěru, že životní úroveň žalobkyně zůstala stejná, případně se zlepšila, žalobu jako nedůvodnou zamítl a již se nezabýval posouzením okolností souvisejících se stanovením jeho výše, a proto pro nadbytečnost zamítl provedení dalších navrhovaných důkazů ze spisu sp. zn. , spisová značka, a výslechů účastníků.10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení podle § 142 odst. 1 a § 150 o.s.ř. tak, že právo na náhradu nákladů procesně plně úspěšnému žalovanému nepřiznal. Důvodem jsou majetkové a zejména osobní poměry žalobkyně, která je nucena v důsledku trestněprávního jednání žalovaného a následného výkonu trestu odnětí svobody sama pečovat o společné děti.