5 C 45/2026-16 — Okresní soud v Benešově

1. Dne , datum, podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalovanému o zaplacení částky , částka, s příslušenstvím včetně náhrady nákladů řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne , datum, způsobil žalovaný škodu vozidlem , jméno FO, , jméno FO, , RZ: , SPZ, ve výši , částka, na vozidle , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, (dále jen „poškozené vozidlo“) ve vlastnictví , jméno FO, (dále jen „poškozený“). , jméno FO, vznikla v , adresa, u křižovatky s ulicí , Anonymizováno, . Jelikož k vozidlu , jméno FO, , jméno FO, k datu nehody nebylo uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vznikla žalobkyni povinnost poskytnout poškozenému v plné výši plnění za škodu způsobenou provozem vozidla. Za vzniklou škodu odpovídá žalovaný jako řidič vozidla. Poškozenému bylo vyplaceno plnění prostřednictvím společnosti , právnická osoba, ., která je pověřený partner žalobkyně k likvidaci škodní události. Společnost , právnická osoba, . uhradila poškozenému za škodu na vozidle , Anonymizováno, pojistné plnění ve výši , částka, jako škodu na vozidle. Žalobkyně si dále nárokuje také částku , částka, , kterou uhradila společnosti , právnická osoba, . v souvislosti s vyřízením případu. Žalobkyni tak vzniká nárok vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky ve výši 12 % ročně od , datum, do zaplacení. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní upomínku, na kterou nijak nereagoval.2. Jelikož ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazních prostředků, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila již tím, že podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, a jelikož žalovaný se k výzvě nevyjádřil, soud ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání.3. Z předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne , datum, došlo k poškození především nárazníku poškozeného vozidla vozidlem , jméno FO, , jméno FO, , RZ: , SPZ, , jehož řidičem byl žalovaný. K nehodě došlo v , adresa, (z potvrzení o účasti na nehodě PČR, z protokolu o dopravní nehodě, z fotodokumentace). U poškozeného vozidla muselo dojít k opravě. Oprava poškozeného vozidla byla vyúčtována na , částka, bez DPH (z faktury na opravu, z vyčíslení skutečné škody). Společnost , právnická osoba, . vyplatila v souvislosti se škodnou událostí poškozenému , částka, (z výpisu z účtu) Následně žalobkyně zaslala žádost o regresní náhradu ve výši vplacené částky žalovanému, uplatnila tak právo na náhradu plnění podle zákona č. 30/20024 Sb. proti povinnému (z žádosti o regres). Žalobkyně společnosti , Anonymizováno, vyplatila dne částku , částka, bezhotovostním převodem na její účet jako náhradu nákladů spojených s vyřízením škodné události (z potvrzení o transakci, z faktury a rozpadu fakturace). Žalovaný byl vyzýván k úhradě obou částek právním zástupcem žalobkyně dne , datum, (z předžalobních výzev včetně podacího archu).4. Při právním posouzení věci vycházel soud zejména z ustanovení § 2820 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle kterého, vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.5. Dle § 2927 o.z., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.6. Dle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.7. Podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, platí, že provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla.8. Podle § 71 odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, poskytne-li , Anonymizováno, plnění z garančního fondu, má právo na náhradu toho, co plnila, vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, jde-li o plnění podle § 62 písm. a), b) nebo h); dluh odpovídající této pohledávce včetně nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu a poskytnutím plnění plní společně a nerozdílně všichni, kdo jsou povinni nahradit vzniklou újmu.9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Při posouzení výše úroku z prodlení požadovaného žalobcem vycházel soud z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. V daném případě vzal soud za prokázané, že žalovaný neuzavřel k datu vzniku škody povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem škodícího vozidla, na základě které vznikl žalobkyni nárok vůči tomu, kdo odpovídá za škodu. V tomto případě žalobkyně uhradila poškozenému náhradu škody ve výši , částka, jako škodu na vozidle a částku , částka, vyplatila jako náhradu nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu a poskytnutím plnění. Nevyšlo najevo, že by žalovaný na svůj dluh něčeho uhradili, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu vzal za prokázaná.11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na jejich náhradu částku , částka, , neboť žalobkyně byla v řízení plně úspěšná. Částka se skládá z odměny advokáta za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání) podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátního tarifu“), přičemž odměna za jeden úkon činí , částka, , a z jednoho úkonu (jednoduchá výzva k plnění) podle § 11 odst. 2 ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, přičemž odměna za tento úkon činí , částka, , dále z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po , částka, za každý úkon, celkem , částka, , podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Žalobkyni dále náleží náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty za odměnu za právní úkony a paušální náhradu ve výši , částka, podle § 137 odst. 3 o. s. ř., jejímž je advokát žalobkyně plátcem. To vše je navýšeno o zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.