18 C 363/2020 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou ze dne 19.8.2020 změny rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 27. 8. 2013 č. j. 13 Nc 113/2013-10, a to tak že výše výživného, jež je jí povinen hradit žalovaný, její otec, bude zvýšena z 6 000 Kč počínaje dnem 19.8.2020 na částku 14 000 Kč měsíčně. 2. Žalovaný uvedl, že souhlasí s navýšením výživného. Měl za to, že je však schopen hradit žalobkyni výživné maximálně ve výši 8 000 Kč. Uvedl, že ze svého příjmu, který se pohybuje okolo 30 000 Kč měsíčně, živí fakticky další tři osoby, a to svoji současnou manželku, která je na mateřské dovolené, jejich společného syna a syna manželky z předchozího manželství. Hradí hypotéku a podporuje ještě svého zletilého syna, bratra žalobkyně. 3. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že do podzimu 2020 žila s maminkou v rodinném domě v [obec]. Nyní žije částečně v [obec], kde studuje vysokou školu a na víkendy jezdí k mamince. Dokud žila s maminkou, ta hradila veškeré náklady spojené s domácností, jídlem apod. Od září 2019 nastoupila do nultého ročníku na medicíně na Karlově Univerzitě a od té doby hradí otec výživné k jejím rukám. Z výživného tak hradila své běžné potřeby, zejména kosmetiku, oblečení apod. V době, kdy studovala nultý ročník, chodila na brigádu, dělala asi dvakrát týdně servírku a vydělala si mezi 3 až 4 000 Kč měsíčně, ty rovněž použila na svoji potřebu. Maminka vedle běžných nákladů spojených s domácností a náklady na jídlo platila internet v domě a platí jí telefon ve výši 600 Kč měsíčně Od září nastoupila do prvního ročníku medicíny v [obec]. Od té doby hradí své potřeby z výživného od otce a maminka jí dává další 2 – 3 000 Kč měsíčně a přidává podle potřeby na jednotlivé konkrétní věci, např. jí přispěla na pořízení školních pomůcek. Maminka dále hradí náklady žalobkyně, když je o víkendech doma u ní v [obec]. Přes týden je v [obec]. Zde si hradí nájem za byt, jde o studentské spolubydlení tří osob. Podíl žalobkyně na nákladech za byt činí 4 000 Kč měsíčně včetně elektřiny a plynu. Nyní jim přišel doplatek za plyn za 4 měsíce, tzn. od září do prosince, kdy doplatek na každého z nás činil 2 300 Kč. Dále v bytě hradí i náklady za internet, kdy podíl žalobkyně na nákladech je asi 200 – 300 Kč měsíčně. Fakticky tak vychází, že náklady na bydlení se pohybují mezi 4 500 Kč – 5 000 Kč měsíčně. Přes týden si hradí jídlo v [obec], každý týden okolo 1 000 Kč plus např. za maso apod., podle toho, jak se dohodnou se spolubydlícími ohledně vaření. V současné době s ohledem na koronakrizi není možné využívat menzy a kantýny, kde by se stravovali levněji. Pomůcky na první semestr školy jí stály něco přes 2 500 Kč. Za dopravu uhradila asi 2 000 Kč na první půlrok za kartu [obec] a pak hradí asi 200 Kč za každou cestu domů a zpátky do [obec], a to 4x měsíčně. Nadále jí maminka hradí telefon. Školu i za současné epidemiologické situace má 5 dní v týdnu, od 8:00 hod. řádově do 15:00 hod. V současné době probíhají přednášky distančním způsobem, ale má 6 – 7 praktik v rozsahu 2 hod. každé, ty jsou prezenční., tedy musí být fyzicky většinu týdne v [obec]. Je zdravá, má pouze brýle na dálku, ty jsou aktuálně funkční. Rovněž má nitroděložní tělísko, jde už o druhé, současné mám zavedené v létě 2020, je na 5 let, jeho hodnota je 6 000 Kč, toto druhé tělísko hradila sama, na první tělísko jí otec přispíval. S ohledem na současnou situaci nemá žádné náklady spojené se sportem, kroužky, zájmovou činností apod. Do této doby jsem chodila do posilovny, hradila si měsíční permanentku. Otec jí nad běžné výživné otec dává dárky k běžným příležitostem a Vánocům, k loňským Vánocům jsem si přála iPad, který potřebovala i do školy, a ten od něj dostala. Odmítla nabídku otce, že by mohla žít s ním a jeho novou rodinu v domě v [obec], byť by tam měla svůj pokoj. Uvedla, že má špatné vztahy se současnou manželkou otce. Rovněž měla za to, že cestování do [obec] z [obec] je složité, znamenalo by to vyjíždět v brzkých ranních hodinách, aby byla v osm ve škole. Má ještě staršího bratra, který již pracuje s otcem. 4. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že je podnikatelem. Pracuje od roku 2011 jako výhradní zástupce italské firmy, která se zabývá výrobou sprchovacích koutů, a pro ni vyhledává potencionální odběratele na našem území, kteří pak zboží objednávají přímo u italské firmy a jí také platí. Žalovaný pak od této italské společnosti dostává měsíční paušální odměnu 1 500 EUR měsíčně a jednou za čtvrt roku odměny z prodeje, tedy předem dohodnuté procento z obratu od českých zákazníků. Jiné příjmy má spíše příležitostně. Jde o prodej jednotlivého zboží, kdy nějaký obchod nejen zprostředkovává, ale zboží i nakoupí a následně prodá konečnému zákazníkovi. Někdy funguje jako„ zúčtovací místo“ pro některé zakázky syna, neboť je na rozdíl od syna plátcem DPH, čímž synovi fakticky zvedne marži z jeho zakázky, když zboží nakupováno v základní daňové sazbě a zákazníkovi následně po montáži prodáváno spolu s prací, montáží, ve snížené sazbě daně. Výdaje z podnikání pro daňové účely uplatňuje nákladovým paušálem ve výš 60% hrubých příjmů. Nemá kancelář ani zaměstnance, pracuje z domova a objíždí potencionální zákazníky. Mezi jeho výdaje tak patří náklady na výpočetní techniku (počítač, tablet, programové vybavení) náklady s telefonem a internetem asi 700 Kč měsíčně a 400 Kč za pevný internet doma. Dále pro svoji potřebu potřebuje automobil. Hradí operativní leasing 16 000 Kč včetně DPH na dvě vozidla, jednak [příjmení] [jméno], který užívám sám a jednak [příjmení] [jméno], který užívá jeho syn, tj. bratr žalobkyně, který s ním spolupracuje. Leasing za syna hradí, aby ho podpořil v jeho podnikání. Dále splácí dva úvěry na ve výši 350 000 Kč a 200 000 Kč. Ty by měly být doplaceny, do tří, resp. čtyř let, na splátkách obou úvěrů hradí dohromady 11 500 Kč. Žalovaný je ženatý, v prosinci 2018 se mu narodil z nového vztahu syn. Manželka je na mateřské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7 000 Kč měsíčně. Ona má 14 letého syna z předchozího vztahu, který je žákem osmé třídy základní školy. Na jeho výživu přispívá jeho otec částkou 8 či 9 000 Kč. Žalovaný žije v domě, který postavili s manželkou, když pozemek i dům pořídili z hypotéčního úvěru z roku 2015, ve výši 6,7 mil. Kč. V tomto domě fakticky žijeme již od konce r. 2018. Úvěr splácí částkou 20 500 Kč měsíčně. Elektřina vyjde asi na 3 700 Kč měsíčně, voda stojí 12 000 Kč ročně, dále se hradí odvoz odpadu, daň z nemovitostí a pojištění domu. Dům je sice kolaudován, ale není zcela zařízen. Má dvě vyživovací povinnosti. K žalobkyni, jíž hradil do konce roku 2020 výživné ve výši 6 000 Kč měsíčně a od ledna 2021 ve výši 8 000 Kč. Je pravdou, že je občas v prodlení s včasnou úhradou výživného, což je dáno nepravidelností příjmů, zejména pak výši podílové části odměny. Nad výživné jí pořizuje dárky k narozeninám, Vánocům, a to zpravidla po vzájemné dohodě. Na Vánoce jí pořídl iPad. Ve školním roce 2019 2020 jí uhradil 37 000 Kč ze školného, které za celý nultý ročník medicíny na [obec] Univerzitě činilo 54 000 Kč. S nástupem na vysokou školu jí přispěl na nákup pomůcek, pláště apod. asi 1 500 Kč. Náklady na výživu druhého syna odpovídají potřebám dvouletého dítě, zatím nechodí do žádného předškolního zařízení, je zdravý, má stále ještě celodenně plenky, ty stojí asi 1 200 Kč měsíčně. Manželka trpí onemocněním slinivky, neví, zda doplácí něco na léky, nemusí kupovat speciální potraviny. Dále s nimi jako člen jejich domácnosti žije syn manželky. Vedle běžných nákladů na výživu hradí náklady spojené s jeho sportovním vyžitím. Hraje basketbal, má 4x týdně tréninky v [obec], jezdí na zápasy, kam ho musí vozit. Zapojuje se do práce dobrovolných hasičů. Vedle podnikatelského úvěru pak ještě splácím úvěr v částce 2 150 Kč měsíčně, přičemž jde o úvěr, který splácím na základě dohody o vypořádání SJM, kterou jsem uzavřel s matkou žalobkyně. A dále nově převzaté spotřebitelské úvěry se splátkou 2 400 Kč měsíčně. Žalovaný je zdravý, jeho zdravotní stav odpovídá věku. 5. Z rozsudku Okresního soudu v Nymburce čj. 13 Nc 113/2013-10 ze dne 27.8.2013 soud zjistil, že výživné pro žalobkyni bylo stanoveno na základě dohody rodičů od 1.8.2013 ve výši 6 000 Kč měsíčně. Žalobkyně od září 2013 byla žákyní osmé třídy základní školy. Matka žalobkyně měla příjem 19 322 Kč měsíčně a měla další vyživovací povinnost ke svému synovi [jméno], narozenému v roce 1995, který byl studentem střední školy. Otec žalobkyně měl vyživovací povinnost jen k žalobkyni. Byl podnikatelem s příjmem cca 23 000 Kč měsíčně. 6. Z potvrzení o studiu ze dne 25.8.2020 má soud za prokázané, že žalobkyně je studentkou 1. ročníku Lékařské fakulty v [obec] [příjmení] [jméno]. 7. Ze smlouva o nájmu bytu, včetně rozpisu plateb za plyn a elektřinu má soud za prokázané, že žalobkyně je uživatelkou bytu spolu s dalšími dvěma osobami, a že její podíl na nájemném, službách a energiích činí 4 040 Kč měsíčně 8. Ze Smlouvy o poskytnutí hypotéčního úvěru má soud za prokázané, že manželka žalovaného převzala zá