ECLI: ECLI:CZ:OSBR:2023:4.C.150.2021.1 Datum: 2023-01-12 Předmět: určení neexistence věcného břemene Ustanovení: ["§ 80 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1042 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1258 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 3 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 8 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 35 z. č. 8 ["příslušenství bytu""znalecký posudek""smlouva darovací""věcná břemena"]
O co šlo: určení neexistence věcného břemene (["§ 80 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1042 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1258 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 3 z. č. 89/2012 Sb.")
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobci po žalovaném domáhali určení neexistence věcného břemene doživotního užívání, spočívajícího v oprávnění žalovaného doživotně a bezplatně užívat byt 2+1 s příslušenstvím v přízemí rodinného domku č.p. , číslo popisné, , část obce , adresa, , založeného smlouvou darovací a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 1.12.2012, které je takto zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, na LV č. , hodnota, . Žalobci se dále domáhali určení neexistence věcného břemene spoluužívání doživotního užívání, zapsaného v katastru nemovitostí rovněž pro žalovaného, které spočívá ve spoluužívání pozemků parc.č. st. , hodnota, jehož součástí je stavba č.p. , číslo popisné, – rodinný dům, pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, na LV č. , hodnota, . Žalobci přednesli, že mají ve společném jmění manželů (mimo jiné) nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, na LV č. , hodnota, , jako pozemek parc.č. st. , hodnota, jehož součástí je stavba č.p. , číslo popisné, – rodinný dům, pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, a pozemek parc.č. , hodnota, , a to se všemi právy a povinnostmi a s veškerým zákonným příslušenstvím a součástmi. Žalovaný je dle zápisu v katastru nemovitostí oprávněným z věcného břemene zřízeného dle smlouvy darovací a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 1.12.2012, podle níž byl vklad povolen příslušným katastrálním úřadem pod č.j. , číslo jednací, s tím, že věcné břemeno bylo zřízeno k pozemkům parc.č. st. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, a pozemek parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Ve shora uvedené smlouvě bylo sjednáno, že žalovaný je oprávněn doživotně a bezplatně užívat byt 2+1 s příslušenstvím v přízemí rod. domku čp. , číslo popisné, část obce , adresa, a spoluužívat pozemek parc.č. st. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, s veškerým příslušenstvím (dnes pozemky zapsány jako parc.č. st. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, ). Žalovaný nemovitosti dlouhodobě neužíval, v momentě kdy se dozvěděl, že jeho dcera, které nemovité věci původně daroval, tyto prodala žalobcům, se do rodinného domu čp. , číslo popisné, nastěhoval a nemovitost užívá. Žalovaný užívá celé přízemí rodinného domu čp. , číslo popisné, , veškeré pozemky a zcela pro svoji potřebu stodolu na pozemcích, kterou si dokonce uzamkl a žalobce do této odmítá vpustit. Žalobci nemají přístup ani do přízemí rodinného domu, resp. do žalovaným užívaných prostor jakýkoliv přístup, když žalovaný je odmítá do jím užívaných prostor vpustit, a to přes písemné žádosti o zpřístupnění nemovitostí, naposledy ze dne 13.2.2021. Žalobci jsou přesvědčení, že žalovaný užívá nemovitosti neoprávněně, z toho důvodu se domáhají určení neexistence věcného břemene doživotního užívání, spočívajícího v oprávnění žalovaného doživotně a bezplatně užívat byt 2+1 s příslušenstvím v přízemí rodinného domku č.p. , číslo popisné, , jakož i neexistence věcného břemene spoluužívání pozemků, když jsou přesvědčení, že na takovém určení je dán naléhavý právní zájem. Pokud jde o byt 2+1 s příslušenstvím v přízemí rodinného domku č.p. , číslo popisné, , v domě č.p. , číslo popisné, ve skutečnosti žádný byt vymezen není. Nadto, ze znaleckého posudku zpracovaného panem , jméno FO, , který byl zpracován v době, kdy žalobci shora citované nemovitosti kupovali, vyplývá, že v přízemí se nachází 3 pokoje, kuchyň, chodba, schodiště a koupelna. V důsledku toho není jednoznačné, co je předmětem smlouvy o zřízení věcného břemene, resp. jaké prostory je vůbec žalovaný oprávněn užívat. Předmět smlouvy musí být přitom objektivně seznatelný i třetím osobám. Ve smlouvě nejsou uvedeny místnosti, které je žalovaný oprávněn užívat, ani jejich výměra. V důsledku neurčitosti vymezení věcného břemene považují smlouvu za neplatnou. Pokud jde o pozemky, ve smlouvě o zřízení věcného břemene je uvedeno, že žalovaný je oprávněn tyto spoluužívat s veškerým příslušenstvím. Pojem spoluužívat však není smluvně nikterak definován a žalobci i v tomto případě dovozují, že smlouva o zřízení věcného břemene je z důvodu neurčitosti neplatná.2. Žalovaný k žalobě přednesl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části. Žalovaný se především podivoval nad tím, že žalobci zpochybňují obsah zřízených věcných břemen po téměř sedmileté době, ačkoliv se při koupi nemovitostí seznámili s faktickým stavem a neměli k němu žádné připomínky. Žalovaný dále přednesl, že mezi ním jako dárcem a jeho dcerou jako obdarovanou a povinnou z věcného břemene nikdy nebyla pochybnost o obsahu věcného břemene a rozsahu užívání břemenem zatížených nemovitostí. V době zřízení věcného břemene užívala jednu místnost v přízemí, za níž se nachází koupelna, matka žalovaného, , jméno FO, , která zemřela cca před 2 lety. Žalovaný užíval 2 místnosti od vstupu do domu směrem napravo a jednu místnost vlevo vedle vchodu na zahradu – takto žalovaný (přízemí domu čp. , číslo popisné, ) i stále užívá (žalovaný tedy hovoří o celkem 4 místnostech, které spolu s matkou užívali, kdy kuchyň označuje za místnost, kterou užívala jeho matka – uvedeno ve vyjádření žalovaného ze dne 31.8.2021, ve spise na č.l. 32b, bod 2.2). Dle žalovaného je v souladu s ust. 1264 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nutno vycházet ze stavu v době zřízení služebnosti. Žalovaný nemá jinou možnost bydlení a nemá ani žádné finanční prostředky, aby si jiné bydlení zajistil. Žalobu vnímá jako zneužití vlastnického práva. Zneužití vlastnického práva dle žalovaného dokazuje skutečnost, že se žalobci domáhají určení neexistence i věcného břemene o obsahu spoluužívání pozemků parc.č. parc.č. st. , hodnota, , pozemek parc. č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, , pozemek parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, s veškerým příslušenstvím v k.ú. , adresa, , když toto věcné břemeno je naprosto určité. Spoluužívání se vykládá jako užívání s dalšími osobami, oproti pojmu „výlučné užívání“. Nadto, pokud je žalovaný oprávněn spoluužívat i parc.č. st. , hodnota, , je oprávněn spoluužívat i celý dům čp. , číslo popisné, , který je součástí pozemku parc.č. st. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Žalovaný neumožnil přístup žalobcům do jím užívané nemovitosti, jelikož žalobce si všechno fotil, včetně věcí žalovaného i jeho samotného, ačkoliv s tím žalovaný nesouhlasil. Žalobkyně zase prokopla dveře do místnosti, když se domáhala vstupu, což bylo řešeno v rámci přestupkové komise v , obec, . Bez přítomnosti svědka se žalovaný návštěvy žalobců velmi obává. Žalobci měli na pozemcích i puštěné psy, aby se tam žalovaný nemohl volně pohybovat. Žalovaný dále přednesl, že žalobci zaplatili za nemovitosti cenu 400 000 Kč, přičemž tato cena velmi podstatně finančně zohledňovala existenci věcného břemene. Dále, dle žalovaného je základním principem výkladu smluv priorita výkladů, který nezakládá neplatnost smlouvy nezakládá (viz nález Ústavního soudu ze dne 8.7.1997, sp.zn. III. ÚS 77/97). Věcné břemeno nemusí být dle ust. 1258 obč. zák. zcela přesně a jasně určeno. Žalovaný tedy navrhl, aby soud žalobu zamítl v celém rozsahu.3. Poté co se účastníci věc snažili (nakonec neúspěšně) vyřešit mimosoudně, počal žalovaný u ústního jednání dne 14.6.2022 tvrdit, že pokoj č. 3 – tj. dříve označovaný jako místnost vlevo vedle vchodu na zahradu – byl zprovozněn až naposledy a žalovaný nebyl schopen u ústního jednání dne 14.6.2022 uvést, kdy byl pokoj č. 3 dobudován. Za účelem doplnění skutkových tvrzení k tomu, kdy byl pokoj č. 3 dobudován, si žalovaný vyžádal lhůtu k vyjádření. U tohoto jednání také počal označovat místnost, kterou dle vyjádření ze dne 31.8.2021 měla užívat jeho matka (místnost v přízemí, za níž se nachází koupelna) jako kuchyň, nikoliv jako jednu z místností. U tohoto ústního jednání počal rovněž žalovaný tvrdit, že matka užívala místnost č. 1 a místnost č. 2, o kterých dříve tvrdil, že je užíval on (2 místnosti od vstupu do domu směrem napravo) a ještě k tomu kuchyň (dříve tvrdil, že užívala pouze kuchyň, ve vyjádření ze dne 31.8.2021 označovanou jako místnost v přízemí, za níž se nach