CS · EN DE FR brzy

13 C 122/2024-23 — Okresní soud v Berouně

ECLI: ECLI:CZ:OSBR:2024:13.C.122.2024.1
Datum: 2024-12-18
Předmět: o zaplacení 16 910 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 96 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149
["bezdůvodné obohacení""smlouva o zápůjčce"]
O co šlo: o zaplacení 16 910 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 96 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963)
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované úhrady částky 16 910 Kč s příslušenstvím, jako nesplacené zápůjčky. Uvedla, že s žalovanou uzavřela smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla žalované dne 4. 8. 2023 částku ve výši 8 900 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 2 893 Kč. Smlouva byla uzavřena komunikačními prostředky na dálku, prostřednictvím webové stránky , www stránky, . Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalované vyžádala informace o jejích rodinných a majetkových poměrech. Uvedené skutečnosti byly zaznamenány do zákaznické karty. Žalovaná nehradila své splátky řádně a včas a dostala se do prodlení. Splatnost pohledávky nastala ke dni 3. 9. 2023. Žalobkyně s ohledem na prodlení žalované požaduje uhrazení dlužné jistiny, poplatku za poskytnutý úvěr a smluvní pokuty za období od 4. 9. 2023 do dne vyhotovení návrhu. Žalobkyně též požaduje uhrazení zákonného úroku z prodlení. Žalovaná ničeho neuhradila, ač byla před podáním žaloby na tuto svou povinnost upozorněna.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Následně svým podáním ze dne 26. 9. 2024 vzala žalobkyně svůj nárok zpět co do rozsahu dle výroku I., když nadále se domáhala úhrady bezdůvodného obohacení spočívajícího ve vrácení částky ve výši, jež byla žalované skutečně poskytnuta, a to spolu s příslušenstvím.4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím na základě listin souhlasila již v podaném žalobním návrhu. Žalovaná na výzvu soudu žádným způsobem nereagovala. Soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 4. 8. 2023 a z občanského průkazu žalované vyplývá, že se žalobkyně zavázala žalované poskytnout zápůjčku ve výši 8 900 Kč za podmínek ve smlouvě uvedených, a to na bankovní účet č. , č. účtu, (bankovní účet uvedený ve smlouvě). Žalovaná se zavázala žalobkyni do 3. 9. 2023 vrátit poskytnutou částku 8 900 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 893 Kč. Smlouva je podepsána tak, že u jména žalované je připojeno datum 4. 8. 2023 14:58:59 a PIN kód , hodnota, a u věřitele je připojeno datum 4. 8. 2023 a vlastnoruční podpisy jednatelů žalobkyně, kdo a kdy tyto údaje na smlouvu připojil, není zjevné.6. Z výpisu z běžného účtu společnosti , právnická osoba, ze dne 31. 8. 2023 vyplývá, že žalobkyně poukázala částku 8 900 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, (uvedený ve smlouvě) dne 4. 8. 2023.7. Z vyjádření společnosti , právnická osoba, ze dne 24. 9. 2024 soud zjistil, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaná.8. Z upomínek ze dne 10. 9. 2023, 17. 9. 2023, 24. 9. 2023, 3. 10. 2023 a 18. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaná byla upomínána o úhradu dlužné částky. Žalované byla rovněž zaslána předžalobní výzva (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 24. 5. 2024 vč. poštovního podacího lístku z téhož dne).9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. vzal soud za prokázaný následující skutkový stav, a to že právní žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 8 900 Kč, která jí byla poskytnuta na účet č. , č. účtu, dne 4. 8. 2023. Žalovaná dluh neuhradila ani na základě zaslané předžalobní výzvy, a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení.10. Při právním posouzení soud vycházel z § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „o. z.“), podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.11. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.12. Dle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.13. Jelikož žalobkyně vzala svůj návrh částečně zpět dříve, nežli soud ve věci samé zahájil jednání, a tedy souhlasu žalované nebylo třeba (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.), postupoval soud ve smyslu § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).14. Ve zbývajícím rozsahu pak v daném případě dospěl soud k závěru, že mezi účastníky nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření úvěrové smlouvy. Žalobkyně vědoma si této skutečnosti tak požadovala přiznání svého nároku z titulu bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že tedy bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala na účet žalované částku 8 900 Kč a že žalovaná na svůj dluh do dnešního dne ničeho neuhradila, jedná se na straně žalované o bezdůvodné obohacení ve výši 8 900 Kč, které je povinna vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku dosud nezaplatila a dostala se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má tak žalobkyně podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vedle práva na zaplacení dlužné částky, i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po dni splatnosti dlužné částky, tj. ode dne 4. 9. 2023. Lhůtu k plnění pak soud stanovil, v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. neboť neshledal důvody pro postup jiný (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 1 489 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen „a. t.“), když z činnosti soudu je známo, že žalobkyně v obdobných věcech podává návrhy opakovaně za pomoci ustáleného vzoru, a § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, výzva k úhradě se základním skutkovým stavem, sepis žaloby). Dále z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t.; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, která patří k nákladům řízení podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku).16. Závěrem pak soud podotýká, že přestože bylo řízení částečně zastaveno před prvním jednání ve věci, postupoval podle § 10 odst. 3 ve spojení s § 6a odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a uhrazený poplatek (ve výši 800 Kč) ani částečně nevrátil.
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.