13 C 2/2024-85 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 24 799,47 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. a II. tohoto rozsudku. Tvrdil, že mu svědčí vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideální ½ k pozemku parc. č. , Anonymizováno, , orná půda, a pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, nacházejícího se v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, , vedeném u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „pozemek žalobce“). Žalobce dále tvrdil, že s pozemkem žalobce sousedí mimo jiné i pozemek parc. č. , Anonymizováno, , zahrada, nacházející se v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , zaspaný na LV č. , hodnota, , vedeném u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „sousední pozemek“), k němuž svědčí vlastnického právo paní , Anonymizováno, (dále jen jako „matka žalované“). Žalobce se s matkou žalované delší dobu snažil vyřešit situaci, kdy ze sousedního pozemku na pozemek žalobce přesahovaly větve stromů rostoucích na sousedním pozemku. Vzhledem k tomu, že matka žalované větve stromů přesahujících na pozemek žalobce v přiměřené době neodstranila, učinil tam sám žalobce, a to dne 5. 2. 2022 během dopoledních hodin, kdy ořezal větve stromu, které přesahovaly na jeho pozemek, a přehodil je za plot na sousední pozemek. Tentýž den přijela na návštěvu ke své matce žalovaná s rodinou, která si všimla ořezaných větví stromu, které přesahovaly na jeho pozemek. Žalovaná zpočátku začala žalobce napadat slovně za použití hanlivých výrazů a následně své jednání vystupňovala, když se uchýlila i k fyzickému útoku. Jednáním žalované se zabýval i , právnická osoba, , adresa, , Odbor správní a obecní živnostenský úřad, v rámci řízení o přestupku vedeném pod sp. zn. , č. účtu, (dále jen „správní řízení“), v rámci kterého vydal dne 2. 3. 2023 rozhodnutí č. j. , č. účtu, , který žalovanou uznal vinnou ze spáchání přestupků proti občanskému soužití, za což jí uložil úhrnný správní trest. Žalobce v rámci tohoto správního řízení uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 16 735 Kč, který mu správní orgán nepřiznal a s nárokem jej odkázal na příslušný soud, přičemž mu rovněž nepřiznal účelně vynaložené náklady na právní zastoupení. Žalobce se následně proti tomuto rozhodnutí správního orgánu odvolal, ale odvolací orgán jeho odvolání zamítl a potvrdil rozhodnutí prvostupňového orgánu. Žalobce po tomto incidentu zavolal hlídku Policie ČR, která žalobci z důvodu přetrvávající bolesti hlavy přivolala rychlou záchrannou službu, která žalobce převezla k dalšímu ošetření na urgentní příjem do , právnická osoba, , kde ošetřující lékař potvrdil zranění, která mu způsobila žalovaná. Dále byla žalobci zjištěna poststresová reakce. Žalobci byl doporučen klidový režim, udržování ran v obličeji v čistotě a při bolestech běžná analgetika, dále žalobci doporučil po víkendu absolvovat kontrolu tlaku a tepové frekvence u praktického lékaře. Což žalobce nejbližší následující pracovní den učinil. , právnická osoba, dne 7. 2. 2022 vystavila žalobci neschopenku ode dne 5. 2. 2022, která trvala do dne 22. 2. 2022. Neschopenka žalobce tedy trvala 18 dní. Žalobce dále uvedl, že mezi protiprávním jednáním žalované a vznikem škody na straně žalobce existuje příčinná souvislost, kdy bez jednání žalované by ke způsobené škodě nedošlo. Vzhledem k tomu, žalobce po dobu své neschopnosti nepobíral dávky nemocenského, při výpočtu ušlého zisku vypočetl průměrný denní příjem, který následně vynásobil počtem dní v pracovní neschopnosti. Žalobce tak po žalované požaduje náhradu škody ve výši 17 465,40 Kč, (tj. 18 x 970,30 Kč) spočívající v ušlém zisku za dobu žalobcovy dočasné pracovní neschopnosti. Dále žalobce po žalované požaduje náhradu škody za náklady, které byl v důsledku jejího protiprávního jednání nucen vynaložit na právní zastoupení v rámci přestupkového řízení ve výši 7 334 Kč (později korigováno částečným zpětvzetím). Žalobce tak celkově požaduje úhradu částky ve výši 24 799,47 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila, i přesto, že byla žalobcem k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou ze dne 4. 9. 2023. Žalobce se tak současně domáhá úhrady zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni její splatnosti, tj. od 4. 10. 2023 do zaplacení.2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila až v průběhu prvního jednání ve věci, kdy uvedla, že se žalobou jako takovou zásadně nesouhlasí, byť svou vinu, co se útoku na žalobce týká, nepopírá a nezprošťuje se odpovědnosti, nicméně požadovaná částka je dle jejího názoru nepřiměřeně vysoká. Sama pak žalobci v rámci smírného řešení celé věci nabízela částku 5 000 Kč, s níž však žalobce nesouhlasil. V průběhu řízení pak na svém stanovisku setrvala, kdy nadále sporovala výši tvrzené újmy, jakož i samotnou existenci příčinné souvislosti mezi tvrzenou újmou a objektivní nemožností žalobce pracovat. V tomto směru pak zejména poukazovala na skutečnost, že mezi jejím atakem, kdy žalobce poškrábala v obličeji, a dobou, kdy si žalobce nechal vystavit potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti svou praktickou lékařkou, uplynuly dva dny, během nichž se žalobce mohl kdykoliv zranit bez jakéhokoli zavinění žalované. I kdyby snad soud dovodil příčinnou souvislost, mezi poškrábáním žalobce žalovanou a jeho nemožností pracovat, pak zásadně popírá, že by snad žalobci jakkoliv znemožnila obstarávat si prostředky k jeho živobytí výdělečnou činností, tím spíše v délce jím uváděné. Žalobci způsobila pouze povrchová zranění, jež si s výjimkou dezinfekce nevyžádala žádná další speciální ošetření či vyšetření, za což byla ve správním řízení shledána vinnou. Z hlediska objektivního hodnocení zdravotního stavu žalobce pak poukázala na videozáznam celého konfliktu mezi účastníky, na zjištění urgentního příjmu , právnická osoba, ze dne 5. 2. 2022 a odborné vyjádření Policie ČR OOP , adresa, ze dne 5. 2. 2022 s tím, že tento nebyl zdaleka tak intenzivní, aby zapříčinil 18 denní pracovní neschopnost žalobce, neboť se v jeho případě jednalo o povrchní rány, nevyžadující jiné ošetření kromě dezinfekce, tím spíše nevyžadující pracovní neschopnost. K takovému zranění došlo a s takovým hodnocením zranění žalobce žalovaná souhlasí, jakož i s rozhodnutími obou správních orgánů, které o věci rozhodovaly. V neposlední řadě žalovaná sporuje nejen výši žalované částky (kdy ve správním řízení žalobce uplatnil částku cca 17 000 Kč, nyní už žaluje téměř 25 000 Kč), tak její samotný výpočet, jelikož má za to, že žalobce počítal každý den a nikoli tzv. pracovní den. Vzhledem k tomu, že žalobce nekoná výdělečnou činnost o víkendech, nemá tak právo požadovat ušlý zisk za celých 18 kalendářních dnů včetně víkendů. Závěrem žalovaná poukázala na skutečnost, že vzájemné sousedské vztahy mezi žalobcem a rodinou žalované jsou vyhrocené již delší dobu a jeho současný postoj vnímá jako další pokus, jak život její rodiny znepříjemňovat.3. K výtkám ze strany žalované žalobce uvedl, že v rámci správního řízení ještě neměl, ani nemohl mít k dispozici přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2022, jelikož jednání u správního orgánu proběhlo v únoru roku 2023 a žalobce uvedené daňové přiznání podával až v březnu roku 2023. Při uplatnění nároku na náhradu škody v rámci přestupkového řízení tak žalobce vycházel ze svého přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2021. Podstatnější navýšení částky však činí skutečnost, že žalobce v rámci tohoto řízení uplatnil i nárok na náhradu škody, kterou vynaložil na své právní zastoupení v rámci přestupkového řízení. Žalobce dále uvedl, že pracovní neschopnost sice nebyla dovozena v rámci prohlídky na urgentním příjmu , právnická osoba, ze dne 5. 2. 2022, nicméně z lékařské zprávy z této prohlídky je patrné, že žalobce poranění měl, a že v rámci prohlídky mu byl doporučen klidový režim. Žalobce tento dodržoval, a když se situace nezměnila, tak se první následující pracovní den, tedy dne 7. 2. 2022, nechal vyšetřit svou praktickou lékařkou, která jej shledala pracovně neschopným. Žalobce dále uvedl, že ohledně výpočtu průměrného denního výdělku na základě přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2022, vycházel z částky za každý kalendářní den, tudíž denní příjem za den činil nižší částku než by činil, pokud by počítal pouze pracovní dny.4. Podáním ze dne 10. 9. 2024, doručeným soudu krátkou cestou při jednání ve věci dne 11. 9. 2024, vzal žalobce svoji žalobu částečně zpět, jelikož v rámci částky uplatněné z titulu nároku na náhradu škody za prostředky vynaložené na právní zastoupení v rámci přestupkového řízení došlo při původním výpočtu částky k chybě v počtech. Žalobce dospěl k závěru, že jeho náklady v přestupkovém řízení činí částku ve výši 5 865 Kč, a proto vzal svoji žalobu v rozsahu částky (tyto náklady převyšující) 1 469,47 Kč a s ní souvisejícího zákonného úroku z prodlení od 4. 10. 2023, zp