3 C 147/2024-18 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Berouně dne 7. 6. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 117 275 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Tvrdila, že žalovaná dne 10. 12. 2020 v 11:54 hodin v obci , adresa, po silnici III/, číslo, ve směru od , adresa, řídila motorové vozidlo tov. zn. Peugeot Boxer, RZ: , SPZ, , v mírné levotočivé zatáčce vjela na pravou krajnici a vpravo mimo komunikaci, kde pravým bokem vozidla narazila do levého boku stojícího motorového vozidla tov. zn. Hyundai I30, RZ: , SPZ, , majitele , jméno FO, . Žalovaná na místě dopravní nehody nezastavila, neprokázala svou totožnost a nesepsala euroformulář tak, jak jí ukládá zákon. Odborné měření na alkohol nebylo provedeno. Technická závada, jako příčina dopravní nehody nebyla na místě ohledáním zjištěna ani později uplatněna. Svědkem nehody byl , jméno FO, , který policii poskytl kamerový záznam ze svého vozidla. Žalobkyně konstatovala, že výše škody činila 127 275 Kč a představovala náklady na opravu poškozeného vozidla, přičemž tato výše je doložena fakturou z autorizovaného autoservisu Hyundai. Dále tvrdila, že ona jako pojistitel a , právnická osoba, jako pojistník uzavřeli dne 27. 1. 2014 pojistnou smlouvu č. , hodnota, o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve které se žalobkyně zavázala v případě pojistné události specifikované v pojistné smlouvě vyplatit poškozenému pojistné plnění. Žalobkyně tvrdila, že k výplatě pojistného plnění ve výši 127 275 Kč došlo za současného naplnění zákonných podmínek k užití ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. Dále uvedla, že žalovaná byla vyzvána k plnění písemnou výzvou ze dne 11. 10. 2021, v níž jí bylo uloženo uhradit dlužnou částku v termínu do 10. 11. 2021. Žalobkyně dále zdůraznila, že žalovaná svůj dluh vůči ní co do důvodu i výše uznala, včetně úroku z prodlení od 11. 11. 2021, a zavázala se jej hradit v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 3 000 Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje měsícem březnem 2023, a to dle Dohody o povolení splátek a uznání dluhu. Žalobkyně poukázala na to, že žalovaná uhradila částku ve výši 10 000 Kč a zbývá tak na jistině k úhradě částka 117 275 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že její souhlas byl dán. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala, soud tak věc rozhodl se souhlasem žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů. Z níže uvedených důkazů soud zjistil následující ve věci rozhodné skutečnosti:4. Z uplatnění práva na náhradu ze dne 11. 10. 2021 vyplývá, že žalobkyně u žalované uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 127 275 Kč, a to nejpozději do 10. 11. 2021.5. Z dohody o způsobu uhrazení dluhu s prohlášením o uznání dluhu ze dne 8. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná vůči žalobkyni v citované dohodě uznala pohledávku z titulu nároku na náhradu podle § 10 odst. 1 písm. b) a písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., za pojistné plnění, které žalobkyně poskytla z pojistné smlouvy č. , hodnota, o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla RZ , SPZ, poškozeným v souvislosti s dopravní nehodou ze dne 10. 12. 2020, a to ve výši 127 275 Kč (pojistná událost č. , hodnota, ). Žalovaná se zavázala žalobkyni uhradit částku ve výši 124 275 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 11. 11. 2021 do zaplacení v měsíčních splátkách po 3 000 Kč, splatných vždy do 20. dne měsíce, na který se splátka vztahuje, počínaje měsícem březen do zaplacení pod ztrátou výhody splátek.6. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 28. 11. 2023 a poštovního archu ze dne 29. 11. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu.7. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.8. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, tedy, že žalovaná uznala vůči žalobkyni dne 8. 4. 2023 svůj dluh ve výši 127 275 Kč z titulu nároku na náhradu podle § 10 odst. 1 písm. b) a písm. c) zákona 168/1999 Sb. za pojistné plnění, které žalobkyně poskytla z pojistné smlouvy č. , hodnota, o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla RZ , SPZ, poškozeným v souvislosti s dopravní nehodou ze dne 10. 12. 2020, a zavázala se uhradit částku ve výši 124 275 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 11. 11. 2021 do zaplacení v měsíčních splátkách po 3 000 Kč, splatných vždy do 20. dne měsíce, na který se splátka vztahuje, počínaje měsícem březen do zaplacení pod ztrátou výhody splátek.9. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle výše citovaného ustanovení § 2053 občanského zákoníku a žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť nárok žalobkyně je oprávněný. Žalovaná uznala v Dohodě o způsobu uhrazení dluhu s prohlášením o uznání dluhu ze dne 8. 4. 2023 svůj závazek vůči žalobkyni, a to co do důvodu i výše a zavázala se ho uhradit v dohodnutých měsíčních splátkách. S ohledem na uznání dluhu je zde dána vyvratitelná zákonná domněnka, že dluh v uvedeném rozsahu ke dni 8. 4. 2023 existoval a žalovaná v rámci soudního řízení netvrdila a neprokazovala nic, čím by tuto domněnku vyvrátila, resp. zůstala zcela nečinná. Dluh tak existuje, a to ve výši, jež byla požadována. Žalovaná svůj závazek řádně neplnila a dostala do prodlení s úhradou dlužné částky. Soud tak žalobkyni přiznal rovněž jí požadovaný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 sb., občanský zákoník ve výši podle dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 11. 11. 2021 do zaplacení a rozhodl, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno. Lhůta k plnění povinností byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal soud důvody.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 907,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 692 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 117 275 Kč sestávající z částky 5 820 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (příprava a převzetí věci, kvalifikovaná předžalobní výzva, sepis žaloby) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 360 Kč ve výši 3 855,60 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě rovněž podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.).