6 C 141/2022-183 — Okresní soud v Berouně

I. Žaloba, aby žalovaní byli povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci částku ve výši 128 932,25 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 16. 9. 2022 do zaplacení a dále částku 69 714 Kč, se zamítá.II. Žaloba, aby první žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 63 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 16. 9. 2022 do zaplacení, se zamítá.III. Ve vztahu mezi žalobcem a první žalovanou je žalobce povinen zaplatit první žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 31 706,20 Kč k rukám právního zástupce první žalované , Jméno advokáta B, , advokáta.IV. Ve vztahu mezi žalobcem a druhým žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.takto:1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu 22. 12. 2022 původně domáhal, aby mu žalovaní zaplatili společně a nerozdílně částku ve výši 331 366 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že je otcem nezletilého , jméno FO, , narozeného , datum, (dále také jako „nezletilý“) a první žalovaná je jeho matkou. Žalobce a první žalovaná nikdy nebyli manželé, a partnerské soužití ukončili ještě před narozením nezletilého. Žalobce nejprve uvedl, že nevěděl, zda je , jméno FO, otcem; posléze uvedl, že o tom nikdy neměl pochybnosti. Po narození syna uzavřela první žalovaná dne 25. 1. 2019 manželství se druhým žalovaným, nicméně toto manželství bylo pravomocně rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu dne 8. 1. 2021. Přestože první žalovaná věděla, že otcem nezletilého je žalobce, úmyslně nechala zapsat do jeho rodného listu druhého žalovaného, který s tím souhlasil. Oba žalovaní tak podle žalobce učinili přes jeho výslovný nesouhlas. První žalovaná sama v únoru 2018 žalobci řekla, že je otcem nezletilého, což však poté popírala a přestala se žalobcem komunikovat. Žalobce se v důsledku toho psychicky zhroutil, a byl od 2. 5. 2018 do 8. 8. 2018 hospitalizován v psychiatrické nemocnici. Žalobce se poté od 12. 8. 2019 domáhal určení svého otcovství u soudu a jeho návrhu bylo pravomocně vyhověno dne 9. 3. 2021. S ohledem na to, že nezletilý měl po narození příjmení , příjmení, , a posléze , příjmení, , byl žalobce nucen podat návrh na nahrazení souhlasu první žalované se změnou příjmení nezletilého. Současně se musel domáhat určení styku a úpravy poměrů k synovi. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10. 5. 2022 byla schválena dohoda účastníků, že příjmení nezletilého bude , příjmení, a došlo i k úpravě styku žalobce s nezletilým. Žalobce tedy musel v průběhu několika let vynaložit značné úsilí, aby byl jako otec zapsán v rodném listu nezletilého, mohl se s ním vídat a realizovat svoji otcovskou péči a rodičovskou odpovědnost. Podle žalobce by jej nezletilý ani neznal jako svého skutečného otce. Žalobce proto považoval jednání žalovaných za účelové, v rozporu s dobrými mravy a zájmy nezletilého a urážející lidské cítění, a měl za to, že žalovaní neoprávněně zasáhli do jeho osobnostních práv, a to do práva na jeho soukromí, včetně práva na nerušený rodinný život a rozvíjení vztahů v rámci rodiny mezi blízkými příbuznými. Žalobce se proto domáhal náhrady újmy ve výši celkem 139 434,60 Kč představující náklady na právní služby, jejichž náhrada mu nebyla přiznána v dřívějších řízeních, a dále ve výši celkem 7 432,25 Kč jako náhradu cestovních nákladů vozidlem Audi A4 v souvislosti se soudními řízeními z místa bydliště žalobce k soudu a zpět v délce 136 km/jedna cesta ve dnech 16. 10. 2019, 1. 7. 2020, 21. 9. 2020, 4. 1. 2021, 27. 1. 2021, 9. 11. 2021, 10. 5. 2022. Žalobce dále požadoval náhradu ušlé mzdy za období jeho hospitalizace v léčebně ve výši 63 000 Kč jako trojnásobek jeho průměrného měsíčního příjmu a rovněž náhradu nemajetkové újmy ve výši celkem 121 500 Kč za dobu od 27. 10. 2018 do 9. 3. 2021, kdy se se synem nemohl vídat a realizovat svoji rodičovskou péči, tj. ve výši 3 000 Kč za každý měsíc pro něj a ve výši 1 500 Kč/měsíc pro nezletilého. Žalovaní ničeho žalobci nezaplatili, přestože byli o zaplacení upomenuti. Žalobce dále uvedl, že jeho vztah s nezletilým , jméno FO, je výborný a mají se rádi.2. První žalovaná považovala nárok žalobce za nedůvodný a navrhla, aby jej soud zamítl. Žalovaná popřela, že by žalobce měl o nezletilého zájem od doby, kdy mu sdělila, že je těhotná. Žalobce na ni vyvíjel tlak, aby podstoupila interrupci s tím, že není psychicky zdráv, aby se mohl starat o dítě. Žalobce měl psychické problémy již v době jejich vztahu a žalované nebylo známo, kdy tyto problémy vznikly. Chování žalobce a jeho psychické problémy pak byly i důvodem ukončení jejich vztahu. Žalobce také proto nebyl podle první žalované pravým otcem pro dítě. První žalovaná uvedla, že pokud jde o hospitalizaci žalobce v psychiatrické léčebně, byl zde hospitalizován již v minulosti, a tato byla způsobena jeho opakujícími se problémy, a nikoliv jejím jednáním. První žalovaná dále uvedla, že její chování vůči žalobci bylo vyvoláno jeho chováním a jeho psychickými problémy. Žalovaná dále poukázala na to, že žalobce nikdy nepožadoval v soudních řízeních náhradu nákladů řízení a nevyužil ani možnost podání opravného prostředku.3. Druhý žalovaný uvedl, že první žalovanou poznal na konci května 2018. Po seznámení mu sdělila, že je těhotná se svým bývalým partnerem, tedy se žalobcem, který o dítě nestojí a který na ni naléhal, aby šla na interrupci. Žalobce kontaktoval první žalovanou v létě 2018, a chtěl po ní podepsat, že jej nikdy neuvede jako otce. Žalovaní se dohodli, že dítě vychovají společně a začali spolu bydlet. Žalovaní jednali se žalobcem v září 2018, a dohodli se, nicméně žalobce posléze komunikoval se žalovanými zmateně a jeho komunikace vyzněla pokaždé jinak, po celou dobu měnil svůj postoj k situaci. Po narození nezletilého se pak druhý žalovaný z náhlého popudu nechal zapsat jako jeho otec na matrice, což však zpětně vyhodnotil jako špatné rozhodnutí. Druhý žalovaný získal vztah k nezletilému a stal se jeho otcem; měl za to, že jedná v jeho nejlepším zájmu. V prosinci 2018 byl druhý žalovaný šetřen policií kvůli napadení žalobce. Žalovaní pak dne 25. 1. 2019 uzavřeli manželství. Začátkem roku začal druhý žalovaný komunikovat se žalobcem, a získal pocit, že mu první žalovaná neříká pravdu. Mezi žalovanými vznikaly neshody, a se sílícím tlakem žalobce ukončili vztah. První žalovaná se v srpnu 2019 odstěhovala i s nezletilým ke svým rodičům, a druhý žalovaný pak už neměl žádný vliv na další události. Žalobce v té době podal návrh na určení, že je biologickým otcem nezletilého, a žalovaní teprve poté mohli podat svůj návrh na rozvod manželství. Druhý žalovaný dále uvedl, že žalobce byl hospitalizován v psychiatrické léčebně ještě před tím, než se žalovaní seznámili. Druhý žalovaný také uvedl, že jej celá situace mrzí a ztráta , jméno FO, jej velice zasáhla.4. Podáním ze dne 27. 10. 2023, doplněným a upřesněným podáním ze dne 18. 4. 2024 a ze 7. 6. 2024 vzal žalobce žalobu částečně zpět o zaplacení částky ve výši 139 434,60 Kč včetně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 16. 9. 2022 do zaplacení. Žalobce dále změnil svoji žalobu tak, že se nadále domáhal zaplacení částky ve výši 63 000 Kč jako náhrady ušlé mzdy pouze vůči první žalované. Žalobce rovněž rozšířil svoji žalobu o nárok na zaplacení částky ve výši 69 714 Kč, kterou požadoval po obou žalovaných společně a nerozdílně za snížení kvality jeho života, neboť musel vynaložit značnou část finančních prostředků a velké množství času v souvislosti se soudními spory, čímž došlo k významnému poklesu jeho životní úrovně a žalobce proto nemůže zajistit nezletilému lepší životní úroveň. Žalobce uvedl, že uvedená částka představuje 2 582 Kč za každý měsíc za období od 27. 10. 2018 do dne 9. 3. 2021, celkem tedy 27 měsíců. Okresní soud v Berouně usnesením ze dne 14. 6. 2024, č.j. , číslo jednací, , řízení ve výše uvedeném rozsahu částečně zastavil (výrok I.) a současně připustil změnu žaloby (výrok II.). Rozhodnutí nabylo právní moci ve výroku I. dne 10. 7. 2024 a ve výroku II. dne 24. 6. 2024.5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že nezletilý , jméno FO, se narodil , datum, a jeho rodiči jsou žalobce a první žalovaná. Soud proto vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.6. , zpráva, ). Žalobce pochyboval o svém otcovství. Podle zprávy ze dne 14. 5. 2018 žalobce uvedl, že první žalovaná dítě chtěla, on si nebyl jistý, zda dítě chce a chtěl si vše promyslet. Z dokumentace vyplývá, že jeho partnerské vztahy byly problematické.7. Ohledně SMS komunikace a Whatsappové komunikace na č.l. 74 – 80 bylo mezi stranami nesporné, že se jedná o komunikaci mezi nimi, a že komunikace bez data proběhla před narozením nezletilého. Soud proto vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. Z komunikace vyplývá, že poté, co se žalobce a první žalovaná rozešli, žalobce sdělil první žalované, že nechce, aby o něm jejich budoucí dítě vědělo. Dále jí napsal, že pokud nechce být jeho partnerko