9 C 85/2024-56 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně domáhala zaplacení pohledávky ve výši 76 008 Kč s příslušenstvím, specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), Smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 170 000 Kč, který se žalovaný ve smlouvě zavázal splácet právní předchůdkyni žalobkyně měsíční splátkou po 4 296 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 15. 5. 2008. Žalovaný se v průběhu trvání smlouvy dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek, neplnil řádně a včas a právní předchůdkyně tak od smlouvy ke dni 16. 7. 2008 odstoupila a uplatnila vůči žalovanému své právo na okamžité splacení celé dlužné částky, která činila 263 252 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 1. 2017, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Na svůj dluh žalovaný uhradil pouze 5 916 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě zbývající dlužné částky, ten však na dluh již ničeho neuhradil. Žalobkyně se domáhala po žalovaném z titulu nesplaceného úvěru jistiny ve výši 68 380 Kč, dlužného poplatku ve výši 7 628 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 100 749,50 Kč a nadále jdoucího ve výši 13,72 % ročně z částky 68 380 Kč od 16. 2. 2019 do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 60 210,81 Kč a nadále jdoucího z částky 76 008 Kč od 16. 2. 2019 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.2. Žalovaný k žalobě uvedl, že uznává pouze žalovanou jistinu, nikoli však její příslušenství. V současné době je naprosto nemajetný a ve výkonu trestu odnětí svobody a uplatňovaný nárok tak nemůže plnit.3. Z jednání nařízeného na 13. 8. 2024 se žalovaný omluvil, a požádal o rozhodnutí v jeho nepřítomnosti.4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 3. 2008, z výpisu z účtu ke dni 4. 4. 2008, Obchodních podmínek Smlouvy o spotřebitelském úvěru a Sazebníku poplatků má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne 27. 3. 2008 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 170 000 Kč, a to bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v 60 měsíčních splátkách po 4 296 Kč (včetně pojištění ve výši 340 Kč). Dle smlouvy činila RPSN výši 19,42 %. Žalovaný nesplácel řádně a včas, když celkem žalobkyni uhradil částku ve výši 5 916 Kč (viz tvrzení žalobkyně) a z tohoto důvodu došlo ke dni 16. 7. 2008 k ukončení úvěrové smlouvy a zesplatnění celé pohledávky.6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 1. 2017 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 25. 1. 2017, když jeho odeslání má soud za prokázané z poštovního podacího archu ze dne 25. 1. 2017.7. Z výzvy k plnění ze dne 22. 3. 2024 a podacího lístku ze dne 22. 3. 2024 má soud za prokázané, že žalovaný byl před podání žaloby vyzván ke splnění své povinnosti.8. Z výpisu z databáze časových řad vedených Českou národní bankou ARAD za měsíc březen 2008 má soud za prokázané, že v daném měsíci činila u spotřebitelských půjček průměrná úroková sazba 13,72 % ročně.9. Soud věc posoudil vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru byla uzavřena v roce 2008, jako smlouvu uzavřenou podle ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. do 31. 12. 2013 (dále jen „obchodní zákoník“), a to s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.10. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle ustanovení § 502 odst. 1, věta první, obchodního zákoníku, od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.12. Podle ustanovení § 503 odst. , právnická osoba, zákoníku, mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatné i úroky z této splátky.13. Podle ustanovení § 2 písm. a) věta prvá zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, se spotřebitelským úvěrem rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit.14. Podle § 369 odst. , právnická osoba, zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Těmi je ustanovení § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku v tehdy platném znění, dle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb.15. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.16. S ohledem na skutečnost, že k postoupení pohledávek došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 1. 2017, je třeba na daný vztah nutno aplikovat zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.17. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a zcela jí vyhověl, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., a žalovaný dne 27. 3. 2008 platně uzavřely Smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 170 000 Kč, který žalovaný čerpal převodem na jeho bankovní účet dne 4. 4. 2008. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěru se sjednanou RPSN 19,42 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek po 4 269 Kč. Žalovaný porušil svoje povinnosti podle smlouvy a dostal se do prodlení se splácením úvěru. Proto právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila s účinností ke dni 16. 7. 2008. Vzhledem k tomu, že bylo dále v řízení prokázáno, že předmětná pohledávka byla následně právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 1. 2017, stala se ta aktivně věcně legitimovanou k vymáhání dlužné částky. Pohledávku za žalovaným z úvěru vyčíslila žalobkyně na částku ve výši 68 380 Kč na jistině, 7 628 Kč na poplatcích, kapitalizovaný smluvní úrok částku ve výši 100 749,50 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částku ve výši 60 210,81 Kč. Žalovaný na výzvy k úhradě nereagoval a žalobkyni ničeho neuhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu. Žalobkyně má proto podle § 517 odst. 2 tehdy platného obč. zák., vedle práva na zaplacení dlužné jistiny a smluveného běžného úroku (který žalobkyně požadovala ve výši 13,72 % ročně), rovněž právo na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Lhůtu