ECLI: ECLI:CZ:OSBR:2025:10.C.101.2025.1 Datum: 2025-05-23 Předmět: o zastavení řízení Ustanovení: ["§ 104 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 146 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 159a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 10 z. č. 549/1991 Sb."] ["zajištění závazku""zástavní právo"]
O co šlo: o zastavení řízení (["§ 104 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 146 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 159a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 10 z. č. 549/1991 Sb."])
1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne 14. 4. 2025 se zástavní věřitel domáhal proti zástavní dlužnici nařízení soudního prodeje zástavy, a to pozemku parc. č. , hodnota, a pozemku parc. č. , hodnota, , zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, , pro katastrální území a obec , adresa, , vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , k uspokojení pohledávky zástavního věřitele sestávající z jistiny ve výši 4 403 040 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 403 040 Kč počínaje dnem 28. 8. 2022 do zaplacení. Zástavní věřitel uvedl, že návrh podává opakovaně poté, co ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, odvolací soud potvrdil usnesení soudu I. stupně, kterým byl jeho návrh na nařízení soudního prodeje zástavy zamítnut s odůvodněním, že výpověď zástavní dlužnice z dohody uzavřené na dobu určitou ze dne 13. 12. 2019 je neplatná. Dále uvedl, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. , spisová značka, ovšem Nejvyšší soud dospěl ve vztahu k obdobné dohodě uzavřené dne 23. 8. 2012 mezi zástavním věřitelem a , tituly před jménem, , jméno FO, k závěru, že dohoda byla uzavřena na dobu neurčitou, a bylo možné ji vypovědět, přičemž tento závěr nezměnil ani Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 11. 3. 2025, sp.zn. III. ÚS 3104/24. Zástavní věřitel dále odkázal na usnesení zdejšího soudu ze dne 25. 11. 2022, č.j. , spisová značka, a usnesení ze dne 25. 11. 2022, č.j. , spisová značka, , z nichž podle zástavního věřitele vyplývá, že pohledávka zástavního věřitele je zajištěná zástavním právem a zástavní dlužník je v prodleni, a proto mu vznikl nárok uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy. Zástavní věřitel dále uvedl, že uzavřel se zástavní dlužnicí dne 18. 3. 2013 písemnou dohodu, jejímž předmětem byl mimo jiné závazek zástavní dlužnice vyplatit mu sjednanou odměnu ve výši 4 403 040 Kč, za činnost vymezenou v dohodě, resp. za jeho spolupráci se zástavní dlužnicí před uzavřením uvedené dohody, která se bezprostředně týkala nabytí vlastnických práv k pozemkům v k.ú. , adresa, specifikovaným v článku 1 odst. 1 dohody. K zajištění této pohledávky zástavní dlužnice zřídila ve prospěch zástavního věřitele smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne 18. 3. 2013 zástavní právo k pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , a smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne 26. 6. 2014 k pozemku parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, . Zástavní dlužnice pak dopisem ze dne 13. 12. 2019 dohodu vypověděla s účinky ke dni 31. 3. 2020. Protože se podle zástavního věřitele výpovědí nebyl dotčen jeho nárok na zaplacení odměny za dosavadní spolupráci, byla zrušením dohody výpovědí založena splatnost odměny na první den poté, kdy byla zástavní dlužnice o plnění požádána. Zástavní věřitel proto dopisem ze dne 23. 8. 2022 vyzval zástavní dlužnici k zaplacení minimální odměny v ujednané výši ve lhůtě tří dnů; zástavní dlužnice však ničeho nezaplatila.2. Ze spisu vedeného zdejším soudem pod sp. zn. . , spisová značka, soud zjistil, že se zástavní věřitel v daném řízení domáhal vůči téže zástavní dlužnici nařízení soudního prodeje téže zástavy (tj. pozemku parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, ) k uspokojení totožné pohledávky, tj. ve výši 4 403 040 Kč s příslušenstvím. Zástavní věřitel svůj návrh odůvodnil totožnými skutkovými okolnostmi jako v projednávané věci, tedy že dne 18. 3. 2013 uzavřel se zástavní dlužnicí dohodu, na jejímž základě mu vznikl nárok na vyplacení uvedené částky jako odměny za dohodnutou činnost. Za účelem zajištění závazku zástavní dlužnice vůči zástavnímu věřiteli na úhradu odměny ve výši 4 403 040 Kč účastníci uzavřeli dne 18. 3. 2013 smlouvu o zřízení zástavního práva, kterou zástavní dlužnice zřídila ve prospěch zástavního věřitele zástavní právo k pozemku parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , a smlouvu o zřízení zástavního práva ze dne 26. 6. 2014 pak zřídila zástavní právo k pozemku parc.č. , hodnota, , v k.ú. , adresa, . Zástavní věřitel dále uvedl, že zástavní dlužnice dohodu ze dne 18. 3. 2013 vypověděla s účinky zrušení dohody ke dni 31.3.2020, a ničeho mu ani na výzvu nezaplatila, přestože k tomu byla vyzvána dopisem ze dne 23. 8. 2022. Okresní soud v Berouně v dané věci návrh zástavního věřitele zamítl usnesením ze dne 14. 12. 2022 č. j. , spisová značka, . Toto rozhodnutí bylo usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 31.5.2023, č. j. , spisová značka, , k odvolání zástavního věřitele potvrzeno s tím, že odvolací soud změnil rozhodnutí soudu I. stupně o nákladech řízení. Obě rozhodnutí nabyla právní moci dne 15. 6. 2023. Dovolání v dané věci nebylo podáno.3. Podle ustanovení § 159a odstavec 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) platí, že jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu. Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví (ustanovení § 104 odstavec 1 o.s.ř.).4. V dané věci soud zjistil, že zástavní věřitel již jednou podal návrh na nařízení soudního prodeje téže zástavy proti téže zástavní dlužnici z téhož titulu, a to v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, . O tomto návrhu bylo v celém rozsahu rozhodnuto a řízení je již pravomocně skončeno. Vzhledem k tomu, že tak novému projednání věci v občanském soudním řízení brání překážka věci pravomocně rozsouzené, tzv. rei iudicatae, a tato se řadí mezi nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, postupoval soud v souladu s ust. § 104 odst. 1 o.s.ř. a předmětné řízení zastavil.5. Výrok II. usnesení o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. s ohledem na to, že řízení bylo zastaveno pro nedostatek podmínky řízení.6. Ve smyslu ustanovení § 10 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí poplatek z účtu soudu i tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu nebo na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena. S ohledem na to, že řízení bylo zastaveno pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení až poté, co byl zástavní věřitel vyzván k zaplacení soudního poplatku, soud v souladu s citovaným ustanovením tímto usnesením rozhodl o jeho vrácení, jak je uvedeno ve výroku III. shora.