CS · EN DE FR brzy

12 C 358/2024-119 — Okresní soud v Berouně

ECLI: ECLI:CZ:OSBR:2025:12.C.358.2024.1
Datum: 2025-04-03
Předmět: o zaplacení 132 519,98 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 1
["bezdůvodné obohacení""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení 132 519,98 Kč s příslušenstvím (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 132 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/20)
1. Žalobce přednesl, že žalovaný uzavřel dne 27.11.2020 se žalobcem Smlouvu o úvěru k účtu č. , č. účtu, . Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr s úrokem ve výši 12,90 % p.a. ve 96 měsíčních splátkách po 2 528 Kč. Přestože byl žalovaný opakovaně upomínán, uhradil pouze 30 pravidelných splátek. Žalobce uplatnil právo požadovat okamžité splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy, což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Ke dni 25.04.2024 byla pohledávka vyčíslena na částku 143 476,37 Kč, skládající se z jistiny, úroků a poplatků. Žalobce za žalovaným eviduje pohledávku ve výši 132 519,98 Kč a příslušenství tvořené kapitalizovaným úrokem z prodlení, kapitalizovaným řádným úrokem, poplatky, obchodním úrokem z úvěru a zákonným úrokem z prodlení. Ke zjišťování úvěruschopnosti žalovaného žalobce doplnil, že úvěruschopnost zjišťoval podle zákona o spotřebitelském úvěru a použil odborné metody k ověření příjmů a výdajů. Pokud zjistil, že průměrné měsíční výběry žalovaného z bankomatu představují částku 19.733,33 Kč, tyto nezahrnul do mandatorních výdajů při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, protože výběry z bankomatu mohou být použity na různé účely, včetně tvorby rezerv a podnikání. Namísto toho při stanovení výdajů žalovaného vycházel ze zjištěných mandatorních výdajů žalovaného na osobní spotřebu ve výši 6.018,74 Kč (zjištěno z výpisů z účtu) za použití statistického modelu k určení skutečné výše výdajů žalovaného s tím, že výdaje na bydlení byly porovnány s regionální analýzou dat Českého statistického úřadu. Žalobce zahrnul i částku životního minima do výpočtu výdajů, což je dle žalobce opatrnější a konzervativnější strategie. Takto zjištěné ověřené pravidelné mandatorní výdaje a paušální výdaje ve výši zákonného životního minima žalobce porovnal s celkovými příjmy žalovaného. Dlužná částka ze smlouvy o úvěru nebyla uhrazena ani přes zaslání předžalobní výzvy, žalobce se proto domáhá splnění svého nároku prostřednictvím soudu. Žalovaný doposud zaplatil žalobci částku 75 840 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se ač řádně a včas předvolán bez omluvy nedostavil.3. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.4. Mezi účastníky bylo fakticky nesporné, že žalovaný žalobci doposud zaplatil částku 75 840 Kč (resp. se jedná o tvrzení žalobce, které je ve prospěch žalovaného s tím, že žalovaný netvrdil, že by splatil více).5. Z výpisů z účtu pro žalovaného za období od 17.8.2020 do 7.12.2020 (ve spise na č.l. 48 – 55) okresní soud zjistil, že výdaje žalovaného činily částku 21 787 Kč (od 17.8.2020 do 7.10.2020), částku 33 106 Kč (od 8.10.2020 do 6.11.2020), resp. částku 24 206 Kč (7.11.2020 až 7.12.2020).6. Ze screenshotu obrazovky (ve spise na č.l. 56) okresní soud zjistil, že poskytovatel úvěru provedl ohledně žalovavého jako žadatele o úvěr šetření v databázi BRKI (Bankovní registr klientských informací) a NRKI (Nebankovní registr klientských informací).7. Z potvrzení o výši pracovního příjmu z 5.11.2020 (ve spise na č.l. 27) okresní soud zjistil, že poskytovatel úvěru při zjišťování úvěruschopnosti žalovaného zjistil, že jeho průměrný měsíční příjem za posledních 12 měsíců činí 23 619 Kč, je zaměstnán jako brusič u obchodní společnosti , právnická osoba, .8. Z žádosti o úvěr z 4.11.2020 (ve spise na č.l. 25-26), smlouvy o úvěru ze dne 27.11.2020, dodatku ke smlouvě ze dne 27.10.2021 (ve spise na č.l. 64 a násl.), standardních informací o spotřebitelském úvěru ze dne 27.11.2020, okresní soud zjistil, že dne 27.11.2020 žalobce (jako poskytovatel úvěru) uzavřel s žalovaným (jako žadatelem o úvěr) smlouvu o úvěru č. , hodnota, (k účtu č. k účtu č. , č. účtu, ), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit s úrokem ve výši 12,90 % p.a. ve 96 měsíčních splátkách po 2 528 Kč.9. Z prohlášení o zdravotním stavu , Jméno žalovaného, (ve spise na č.l. 24) okresní soud zjistil, že dne 27.11.2020 žalovaný podepsal čestné prohlášení o zdravotním stavu.10. Z výpisu periodického při pohybu k účtu č. , č. účtu, okresní soud zjistil, že dne 27.11.2020 žalovaný čerpal úvěr ve výši 150 000 Kč.11. Z přípisu ve věci nazvaného: "Stále máte nedoplatek – spotřebitelský úvěr" z 18.9.2023 (upomínka), výzvy k okamžitému splacení dluhu z 21.2.2024 včetně dodejky na adresu , adresa, , potvrzení o nevyzvednutí zásilky, potvrzení podání (odeslání zásilky) ze dne 13.5.2024, výzvy k úhradě dluhu - předžalobní upomínky ze dne 9.5.2024, okresní soud zjistil, že žalovaný byl opakovaně upomínán o zaplacení dluhu s tím, že byl vyzván k zaplacení dlužné částky do 7 dnů od odeslání (13.5.2024), tj. nejpozději do 20.5.2024. V prodlení se zaplacením dluhu je tudíž žalovaný od 21.5.2024.12. Ze sazebníku , právnická osoba, pro občany (ve spise na č.l. 68 a následující), legendy k historickému výpisu , právnická osoba, (ve spise na č.l. 90), úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele, všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, , sazebníku , právnická osoba, , sazebníku pro podnikatele, podniky a municipality v obsluze poboček a úplného výpisu z obchodního rejstříku pro , právnická osoba, . (z 21.11.2021), okresní soud neučinil žádná nová skutková zjištění významná pro posuzovanou věc, a to s ohledem na níže uvedený právní názor (neplatnost smlouvy v důsledku poskytnutí spotřebitelského úvěru v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru).13. Návrh na doplnění dokazování výzvami a upozorněními k zaplacení ve spise na č.l. 91 až 108 soud považoval za nadbytečný, když skutkový stav byl dostatečně zjištěn z předložených listinných důkazů a z tohoto důvodu soud návrh na provedení těchto důkazů zamítl.14. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.15. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 27.11.2020 žalobce (jako poskytovatel úvěru) uzavřel s žalovaným (jako žadatelem o úvěr) smlouvu o úvěru č. , hodnota, (k účtu č. k účtu č. , č. účtu, ), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit s úrokem ve výši 12,90 % p.a. ve 96 měsíčních splátkách po 2 528 Kč. Poskytovatel úvěru zjistil, že průměrný měsíční příjem žalovaného za posledních 12 měsíců činí 23 619 Kč, je zaměstnán jako brusič u obchodní společnosti , právnická osoba, . Dále provedl poskytovatel úvěru šetření v databázi BRKI (Bankovní registr klientských informací) a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Dle sdělení žalobce zjišťoval poskytovatel úvěru výdaje žalovaného tím způsobem, že průměrné měsíční výběry žalovaného z bankomatu ve výši 19.733,33 Kč nezahrnul do mandatorních výdajů, protože dle jeho názoru výběry z bankomatu mohou být použity na různé účely, včetně tvorby rezerv a podnikání. Namísto toho při stanovení výdajů žalovaného vycházel ze zjištěných mandatorních výdajů žalovaného na osobní spotřebu ve výši 6.018,74 Kč (zjištěno z výpisů z účtu) za použití statistického modelu k určení skutečné výše výdajů žalovaného s tím, že výdaje na bydlení byly porovnány s regionální analýzou dat Českého statistického úřadu. Žalobce zahrnul i částku životního minima do výpočtu výdajů. Takto zjištěné ověřené pravidelné mandatorní výdaje a paušální výdaje ve výši zákonného životního minima žalobce porovnal s celkovými příjmy žalovaného. Výdaje žalovaného (dle výpisů z běžného účtu za období od 17.8.2020 do 7.12.2020, které si poskytovatel úvěru vyžádal) činily částku 21 787 Kč (od 17.8.2020 do 7.10.2020), částku 33 106 Kč (od 8.10.2020 do 6.11.2020), resp. částku 24 206 Kč (7.11.2020 až 7.12.2020). Dne 27.11.2020 žalovaný podepsal čestné prohlášení o zdravotním stavu. Dne 27.11.2020 žalovaný čerpal úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný byl opakovaně upomínán o zaplacení dluhu s tím, že byl vyzván k zaplacení dlužné částky do 7 dnů od odeslání (13.5.2024), tj. nejpozději do 20.5.2024. V prodlení se zaplacením dluhu je tudíž žalovaný od 21.5.2024. Žalovaný žalobci doposud zaplatil částku 75 840 Kč.16. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také jen „obč. zák.“). Současně, dle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se jedná o spotřebitelský úvěr.17. Jak uvedl např. Krajský soud v Praze rozsudku č.j. 22 Co 71/2024- 69 ze dne 14. května 2024, zákon o spotřebitelském úvěru převzal transpoziční úpravu směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Cílem směrnice vyloženým v rozhodovací praxi Soudního dvora EU je, aby věřitel v rámci zodpovědného jednání neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 Soudn
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.