12 C 92/2025-25 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá, aby soud určil výživné, které je matka, paní , Jméno žalované, , povinna platit na svou dceru , jméno FO, , nar. , datum, , a to s účinností od 1. 1. 2025, kdy přešlo právo dítěte na výživné na stát podle § 47g odst. 3 a 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, neboť od tohoto data je , jméno FO, vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši 9 220 Kč měsíčně. Podle výše citovaného zákonného ustanovení přechází právo dítěte na výživné na Českou republiku, Úřad práce ČR reprezentovaný krajskou pobočkou, která vyplácí příspěvek na úhradu potřeb dítěte. V souladu s ust. §§ 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník lze celou pohledávku nebo její část postoupit i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V případech, kdy stát vyplácí příspěvek na úhradu potřeb dítěte, dochází k přechodu pohledávky a práva na výživné na stát přímo ze zákona. Pro právní jistotu žalobce zvolil formu podání žaloby.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se ač řádně a včas předvolán bez omluvy nedostavil. Za situace, kdy se žalobce z ústního jednání omluvil a nepožádal o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s 129 odst. 1 o.s.ř.).3. Žalovaná k žalobě uvedla, že ji soud pro dceru , jméno FO, určil výživné ve výši 1 000 Kč, které ji každý měsíc předává. Žalovaná dále uvedla, že je samoživitelka, žije s 15-letým synem, na kterého od jeho otce výživné nedostává. Když zaplatí nájem, elektřinu, synovi stravné a další, tak jim toho moc nezbývá.4. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.5. Z potvrzení o studiu pro období od 1. 9. 2024 do 31. 8. 2025 (ve spise na č. l. 4) okresní soud zjistil, že pro období od 1. 9. 2024 do 31. 8. 2025 bylo vydáno potvrzení o studiu , jméno FO, na vysoké škole.6. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR, Krajská pobočka v Příbrami, č. j. , číslo jednací, ze dne 12. 2. 2025 (ve spise na č. l. 5) včetně doložky právní moci (ve spise na č. l. 6) okresní soud zjistil, že dne 12. 2. 2025 bylo vydáno rozhodnutí Úřadu práce ČR, Krajská pobočka v Příbrami, č. j. , číslo jednací, , o přiznání dávky pěstounské péče , jméno FO, – příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši 9 220 Kč.7. Z prohlášení osoby po dovršení zletilosti ze dne 10. 2. 2025 (ve spise na č. l. 7 a následující) okresní soud zjistil, že dne 10. 2. 2025 bylo učiněno prohlášení osoby po dovršení zletilosti , jméno FO, .8. Z rozsudku Okresního soudu v Berouně č. j. , spisová značka, ze dne 22. 2. 2008 (ve spise na č. l. 9 a následující) okresní soud zjistil, že dne 22. 2. 2008 byl vydán rozsudek Okresního soudu v Berouně č. j. , spisová značka, , kterým byla tehdy nezletilá , jméno FO, svěřena do výchovy své babičky paní , jméno FO, a současně byla žalované (jako matce , jméno FO, ) s účinností od od 1.3.2008 uložena povinnost přispívat na výživu nezletilé , jméno FO, měsíčně částkou 1.000,- Kč, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám navrhovatelky paní , jméno FO, .9. Z přehledu vyplácených dávek oprávněné osobě , jméno FO, ze dne 17. 6. 2025 okresní soud zjistil, že dne 17. 6. 2025 byl vyhotoven přehled vyplácených dávek oprávněné osobě , jméno FO, .10. Následně ani jedna z procesních stran již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud hodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o.s.ř., a to každý důkaz jednotlivě a potom všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.11. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že dne 22. 2. 2008 byl vydán rozsudek Okresního soudu v Berouně, kterým byla tehdy nezletilá , jméno FO, svěřena do výchovy své babičky , jméno FO, a matce, žalované, byla s účinností od 1. 3. 2008 uložena povinnost přispívat na výživu nezletilé částkou 1.000 Kč měsíčně, splatnou vždy do 15. dne v měsíci předem k rukám , jméno FO, . Dne 10. 2. 2025 učinila , jméno FO, , již zletilá, prohlášení osoby po dovršení zletilosti. Dne 12. 2. 2025 bylo vydáno rozhodnutí Úřadu práce ČR, Krajská pobočka v Příbrami, kterým byl , jméno FO, přiznán příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši 9.220 Kč měsíčně. Dne 17. 6. 2025 byl vyhotoven přehled vyplácených dávek oprávněné osobě , jméno FO, . Pro období od 1. 9. 2024 do 31. 8. 2025 bylo vydáno potvrzení o studiu , jméno FO, na vysoké škole.12. Podle § 47g odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, platí, že příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření ústavního zařízení nebo v osobní péči jiné osoby. Plné přímé zaopatření se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře.13. Jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a důchodem. Není-li příjemcem důchodu za nezletilé dítě osoba pečující, opatrovník nebo zvláštní příjemce důchodu, náleží dítěti příspěvek na úhradu potřeb dítěte v plné výši, nejdéle však po dobu 3 měsíců od přiznání tohoto příspěvku (§ 47g odst. 2 zákona o sociálně-právní ochraně dětí).14. Náleží-li dítěti příspěvek na úhradu potřeb dítěte, přechází právo tohoto dítěte na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než příspěvek na úhradu potřeb dítěte, náleží rozdíl dítěti (§ 47g odst. 3 zákona o sociálně-právní ochraně dětí).15. Je-li dítěti přiznán a vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte, podá krajská pobočka Úřadu práce, která tento příspěvek poskytuje, návrh soudu na stanovení výživného na toto dítě, nebylo-li již dříve určeno v exekučním titulu. Pokud povinná fyzická osoba neplatí výživné určené v exekučním titulu, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh (§ 47g odst. 4 zákona o sociálně-právní ochraně dětí).16. Jak uvedeno shora, jestliže již bylo výživné určeno, měl by žalobce podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci, nikoliv další návrh na stanovení výživného (ust. § 47g odst. 4 zákona sociálně-právní ochraně dětí). Žalobce zde tedy nemá možnost výběru, kterou žalobu u soudu podá (byť by tak činil z důvodu právní jistoty).17. S odkazem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně a žalobu zamítl (výrok ad I.).18. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy plně úspěšném žalované přísluší dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. s přihlédnutím k vyhl. 254/2015 Sb. paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za 1 úkon dle § 1 odst. 3 vyhl. 254/2015 Sb. V posuzovaném případě se jedná o jeden úkon, a to písemné vyjádření k žalobě. Náhrada nákladů řízení tedy představuje částku 300 Kč (výrok ad II.).