18 C 227/2025-19 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 2. 4. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná jednala s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) o uzavření smlouvy o úvěru, kterou však žalobkyně není schopna doložit. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě tohoto jednání zaslala žalované bezhotovostně na její účet dne 9. 9. 2023 částku 20 000 Kč, kterou žalovaná do dnešního dne nevrátila, a to ani na základě výzvy k plnění. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 na společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , která pohledávku dále smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 postoupila na žalobkyni.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně uděleným již v podané žalobě, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Soud z žalobkyní předložených listin provedl následující skutková zjištění:5. Soud z potvrzení , právnická osoba, . ze dne 4. 8. 2025 ve spojení s potvrzením o provedené platbě ThePay, a.s. ze dne 9. 9. 2023 zjistil, že z účtu právní předchůdkyni žalobkyně byla dne 9. 9. 2023 provedena platba ve výši 20 000 Kč ve prospěch účtu žalované č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, , která byla na účet žalované připsána dne 11. 9. 2023.6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 a ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 12. 12. 2024 ve spojení se seznamem postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky odeslaného právním zástupcem žalobkyně dne 26. 12. 2024, včetně podacího lístku ze dne 26. 12. 2024, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni. Tato skutečnost však byla žalované řádně oznámena.7. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 12. 2024 má soud osvědčené, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, když předžalobní upomínka byla odeslána společně s oznámením o postoupení pohledávky.8. Z jiných, než výše uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly pro věc podstatné.9. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) platí, že k do se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.11. Podle § 1882 odst. 1 o.z. pak platí, že dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.12. Ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.13. Na podkladě shora uvedených skutečností soud v daném případě dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že je tedy třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedeného řízení má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila na účet žalované částku 20 000 Kč, přičemž v řízení tvrzený právní důvod platby, poskytnutí úvěru, nebyl prokázán. Žalovaná sama neuvedla na svoji obranu žádné tvrzení, neuvedla žádný důvod, na základě něhož by platbu od právní předchůdkyně žalobkyně obdržela. Z uvedených důvodů soud uzavřel, že poskytnutá částka 20 000 Kč na účet žalované je v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 o.z. plněním bez právního důvodu, tj. bezdůvodným obohacením, které je žalovaná povinna vrátit právní předchůdkyni žalobkyně. Předloženými smlouvami pak bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni částku 20 000 Kč dosud nevrátila, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. shora, přičemž žalované současně uložil též povinnost uhradit žalobkyni vedle této částky úrok z prodlení v zákonné výši, a to ode dne 6. 1. 2025, jak žalobkyně požadovala. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč, když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Lhůta k plnění pak byla stanovena opět dle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř., a to ze shodných důvodů, jako u stanovení lhůty k zaplacení nároku žalobkyně, k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.