18 C 33/2025-17 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobu ze dne 4.10.2024 domáhala po žalované úhrady částky 12 492 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 3.2.2023 smlouvu o dodávce elektřiny pro odběrné místo na adrese , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 24 měsíců. Pro případ, že by byla smlouva ukončena před sjednanou dobou, dohodli si účastníci, že žalovaná jako zákazník uhradí smluvní poplatek ve výši 30 % ze součtu záloh a období následující po předčasném ukončení smlouvy do sjednané doby trvání smlouvy.Žalobkyně na základě citované smlouvy zahájila dodávku elektřiny dne 16.4.2023. Dodávka byla ukončena dne 4.10.2023 z důvodu hrubého porušení smlouvy ze strany žalované spočívající ve změně dodavatele. Z tohoto důvodu vyčíslila žalobkyně žalované smluvní poplatek za předčasné ukončení.Žalovaná neuhradila odebranou elektřinu, která jí byla vyúčtována fakturou č. , hodnota, ze dne 23. 05. 2023, splatnou dne 09.06.2023 ve výši 1 938 Kč a fakturou č. , hodnota, ze dne 18.10.2023 splatnou dne 6.11.2023 ve výši 3 857 Kč.Vzhledem k tomu, že žalovaná ukončila odběr elektřiny předčasně, a to dne 4.10.2023 z důvodu změny dodavatele, a to 18,6 měsíců před uplynutím doby na níž byla smlouva sjednána, vyúčtovala jí žalobkyně poplatek za předčasné ukončení smlouvy ve výši 30% ze součtu záloh za období následujícím po předčasném ukončení smlouvy do sjednané doby trvání [18,6 (zbývající doba trvání smlouvy) x 1 200 Kč (stanovená záloha) = 22 320 * 30%) = 6 697 Kč], která jí byla vyúčtována fakturou č. , hodnota, ze dne 18. 10. 2023 splatnou dne 06.11.2023.Celkem tak žalovaná neuhradila za odebranou elektřinu a na poplatku za předčasné ukončení smlouvy částku 12 492 Kč, jejíž úhrady spolu s úrokem z prodlení se žalobkyně domáhala v tomto řízení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud nařídil jednání na den 15.5.2025. Předvolání k nařízenému jednání bylo žalované doručeno do vlastních rukou dne 10.4.2025, avšak k jednání se bez omluvy nedostavil a na svoji obranu nic netvrdila. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila a výslovně souhlasila s tím, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti účastníků ve smyslu ustanovení § 101 ods.t 3 o.s.ř.4. Z předložených listin soud zjistil následující skutkový stav.5. Žalobkyně žalovanou uzavřely dne 3.2.2023 smlouvu o dodávce elektřiny č. , hodnota, pro odběrné místo na adrese , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 24 měsíců. Pro případ, že by byla smlouva ukončena před sjednanou dobou, dohodli si účastníci, že žalovaná jako zákazník uhradí smluvní poplatek ve výši 30 % ze součtu záloh a období následující po předčasném ukončení smlouvy do sjednané doby trvání smlouvy (viz. Smlouva na elektřinu ze dne 3.2.2023 včetně ceníku). Dodávka elektřiny byla zahájena dne 16.4.2023 a zároveň byla stanovena měsíční záloha na dodávku elektřiny ve výši 1 200 Kč měsíčně s tím, že tato měla být hrazena prostřednictvím SIPO (viz. oznámení o zahájení dodávky elektřiny).6. Žalobkyně vystavila žalované fakturu za odebranou elektřinu za období od 16.4.2023 do 11.5.2023 č. , hodnota, ze dne 23. 05. 2023, splatnou dne 09.06.2023 ve výši 1 938 Kč (viz. faktura č. , hodnota, ). Následně bylo operátorem trhu žalobkyni oznámeno, že na daném odběrném místě došlo ke změně dodavatele elektřiny, a to ke d 4.10.2023 (viz. otisk informací z OTE týkající se příslušného odběrného místa). Proto žalobkyně vystavila žalované fakturu č. , hodnota, ze dne 18.10.2023 splatnou dne 6.11.2023, jíž vyúčtovala jednak odebranou elektřinu za období od 12.5.2023 do 4.10.2023, když nedoplatek činil 3 857 Kč a zároveň poplatek za nedodržení sjednané doby trvání smlouvy ve výši 6 697 Kč (viz. faktura č. , hodnota, ).7. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou upomínala o úhradu dlužných částek (viz. email z 12.6.2024 a předžalobní výzva z téhož dne včetně podacího archu ze dne 13.6.2024).8. Podle ustanovení § 50 odst. 1 a 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, upravujícího smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem.9. Ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy od prvého dne prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.10. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), kdy ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.11. Po zhodnocení obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná, a že je tedy třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Z provedeného řízení má soud za prokázané, že došlo k platnému uzavření smlouvy o dodávce elektřiny, jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky. Předloženými listinami pak bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalované nedoplatek na odebrané elektřině v celkové výši 5 795 Kč. Dále žalobkyně vyúčtovala žalované poplatek za předčasné ukončení smlouvy ve výši 6 697 Kč, který si účastnice pro ten případ výslovně sjednaly přímo ve smlouvě o dodávce elektřiny. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na dlužnou částku cokoliv uhradila. Celkový neuhrazený dluh žalované tak činí 12 492 Kč.12. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž žalobkyni zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky, a to úrok z prodlení v zákonné výši. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť nebyly shledány důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.