18 C 34/2025-31 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 14.1.2025 domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to z titulu uzavřené smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne 19.11.2021. Uvedla, že na základě této smlouvy poskytla žalované úvěr ve výši 120 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalované a ta se zavázala splatit tento úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 219 100,02 Kč nejpozději do 19.11.2022. Úvěrová smlouva byla uzavřena komunikačními prostředky na dálku a její nedílnou součástí byly Obchodní podmínky. K uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že se žalovaná nejprve zaregistrovala na webové stránce žalobkyně, a to zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy. Po dokončení registrace žalovaná požádala o poskytnutí úvěru, žalobkyně následně zaslala návrh konkrétní smlouvy, který žalovaná úkonem, tj. zadáním uživatelského jména a kódu zaslaného SMS zprávou, akceptovala. Žalovaná však podmínky smlouvy nedodržela, neboť se dostala do prodlení s plněním svých závazků. Žalovaná částka byla dle žalobkyně tvořena dlužnou jistinu ve výši 120 000 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 219 100,02 Kč a smluvní pokutou ve výši 6 000 Kč (500 Kč za každou z dvanácti neuhrazených sjednaných splátek úvěru). Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě zaslané předžalobní upomínky. Žalobkyně dále uvedla, že pro případ neuznání nároku žalobkyně na úhradu dlužné částky z titulu úvěrové smlouvy, požaduje přiznání jistiny dluhu z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla dlužná jistina převedena. Spolu s dlužnou částkou žalobkyně požaduje rovněž zákonný úrok z prodlení od dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 21.11.2022 do zaplacení.2. Žalovaná podala proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu odpor v němž mimo jiné uvedla, že s žalobkyní neuzavřela jí tvrzenou úvěrovou smlouvu. Podmínky úvěrové smlouvy, tak jak je žalobkyně uvedla v žalobě rozhodně nesjednala. Namítala způsob, jímž měla údajně úvěrovou smlouvu uzavřít a vznesla námitku promlčení k tvrzenému bezdůvodnému obohacení. Při jednání doplnila, že je pravdou, že s žalobkyní jednala o poskytnutí úvěru, a to v době po covidu. V důsledku covidových opatření a nutnosti zavřít svoji provozovnu s použitým ošacením vyčerpala úspory, které měla. Na obnovení podnikání potřebovala finančí prostředky na nákup nového zboží, proto se obrátila na žalobkyní s žádostí o poskytnutí úvěru ve výši 40 000 Kč. Obratem jí přišel email se sdělením, že jí tato částka bude poskytnuta. Žádný návrh smlouvy, smluvní podmínky apod. neobdržela. Výslovně popřela, že by s žalobkyní sjednala jí tvrzený poplatek za poskytnutí úvěru či smluvní pokutu. Následně jí přišla částka 120 000 Kč. Volala proto žalobkyni, aby jí sdělila, že jí přišla asi omylem vyšší částka. Bylo jí sděleno, že je dobrým klientem, a proto se jí rozhodli podpořit vyšší částkou, že to pro ni nic neznamená, jen, že bude muset splácet více. Když jim sdělila, že na vyšší částku nemá, sdělili jí, že již s tím nemůže nic dělat a že má splácet. Snažila se proto uhradit částku, kterou obdržela, jak mohla, uhradila celkem 95 274,36 Kč, avšak žalobkyně úhradu této částky nijak nezohlednila. Dále uvedla, že má za to, že s ohledem na absenci smlouvy mezi účastnicemi, jde na její straně o bezdůvodné obohocení, které jí vzniklo dnem připsání částky na její účet v roce 2021. Má tak za to, že tento nárok, pokud existuje, již byl promlčen a vznesla námitku promlčení.3. Žalobkyně se k námitkám žalované obsaženým v odporu, včetně námitky částečné úhrady a námitky promlčení nevyjádřila. K nařízenému jednání na den 29.4.2025 se bez omluvy nedostavila, proto soud jednal v její nepřítomnosti ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.4. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav.5. Ze žalobkyní předložené Smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, ze dne 19.11.2021 soud zjistil, že tato smlouva obsahuje osobní údaje žalované včetně čísla bankovního účtu žalované, výši úvěru v částce 120 000 Kč s dobou splatnosti 12 měsíců. Úvěr měl být splacen spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 0,7% denně za každý den čerpání úvěru, a to ve dvanácti splátkách po 28 258,34 Kč, tj. celkem 339 100,08 Kč. Platební údaje, tj. číslo účtu žalobkyně, VS pro úhradu splátek apod. v předložené smlouvě uvedeny nejsou.Uvedená smlouva byla soudu předložena jako elektronický dokument PDF. Z vlastností dokumentu soud zjistil, že dokument byl vytvořen dne 19.11.2021 v 10:13:41 a nebyl upravován.V místě určeném k podpisu žalované je uvedeno datum 19.11.2021 a Kód SMS vertifikace , hodnota, .K dokumentu byla dne 19.11.2021 v 10:13:41 připojena kvalifikovaná elektronická pečeť žalobkyně, tj. elektronický dokument byl podepsán žalobkyní, a po připojení elektronické pečeti se již nezměnil. Jiný elektronický podpis k dokumentu připojen není.6. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 19.11.2021 má soud za osvědčené, že žalobkyně odeslala na účet uvedený v záhlaví úvěrové smlouvy částku 120 000 Kč. Platba proběhla prostřednictvím platební brány „thePay“.7. Z potvrzení o provedené transakci vystavené ČSOB týkajících se účtu žalované má soud za prokázané, že částka 120 000 Kč byla připsána na účet žalované dne 19.11.2021 a dále, že žalovaná uhradila na účet žalobkyně (ověřený na webových stránkách žalobkyně , www stránky, ) celkem částku 95 274,36 Kč.8. Z předžalobní upomínky ze dne 9.12.2024 ve spojení s podacím lístkem soud zjistil, že žalovaná byla k úhradě celé dlužné částky vyzvána ještě před podáním žaloby9. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. vzal soud za prokázaný následující skutkový stav, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 120 000 Kč, kterou poukázala dne 19.11.2021 na její bankovní účet a žalovaná uhradila žalobkyni částku 95 274,36 Kč.11. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.12. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.15. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.16. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.17. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné z