ECLI: ECLI:CZ:OSBR:2025:19.C.19.2025.1 Datum: 2025-05-13 Předmět: o zaplacení částky 464 645,10 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 84 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 85 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 103 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 104 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 146 z. č. 99/1963 Sb."] ["zastavení řízení"]
O co šlo: o zaplacení částky 464 645,10 Kč s příslušenstvím (["§ 84 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 85 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 103 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 104 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 146 z. č. 99/1963 Sb."])
1. Žalobkyně se návrhem ze dne 30. 1. 2025 (na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 464 645,10 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela 6. 8. 2021 smlouvu o hotovostním úvěru „PUJCKA PRO“ č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 600 000 Kč na jeho účet mKONTO. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splácet formou 96 anuitních měsíčních splátek po 7 855,68 Kč včetně úrokové sazby ve výši 5,9 % ročně. Jelikož žalovaný opakovaně porušil smlouvu a dostal se do prodlení s hrazením splátek, vyzvala ho žalobkyně dopisem k doplacení dlužných splátek. Žalovaný dlužné splátky neuhradil a žalobkyně tak dopisem odstoupila od smlouvy, čímž se stal celý dluh ke 26. 4. 2024 splatným. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní upomínky a žalobkyně tak vedle dlužné jistiny úvěru ve výši 464 645,10 Kč požadovala kapitalizovaný úrok ve výši 14 459,96 Kč, úrok ve výši 5,90 % ročně z částky 464645,10 Kč od 27. 4. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 464 645,10 Kč od 27. 4. 2024 do zaplacení.2. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je cizím státním příslušníkem, zkoumal soud nejprve otázku mezinárodní soudní příslušnosti.3. Z registru obyvatel bylo zjištěno, že žalovaný je státním občanem , země, . V České republice má evidován pobyt na adrese , adresa, .4. Ve věci paralelně vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. , číslo jednací, žalovaný soudu sdělil, že ke dni 30. 1. 2025 se zddržoval v , země, , kde žije od konce roku 2022, a to konkrétně na adrese , adresa, . Bylo rovněž zjištěno, žalovaný se v , země, zdržuje od konce roku 2022.5. Soudu je dále z jeho úřední činnosti známo, že žalovaný byl účastníkem řízení v opatrovnické věci vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. , spisová značka, , v níž vystupuje jak otec nezletilých dětí. Z tohoto soudního spisu vyplynulo, že , jméno FO, (žalovaný v projednávané věci) žil v České republice do listopadu 2021, kdy se vrátil zpět do , země, (kde se zdržoval na adrese , adresa, ).6. V návaznosti na toto zjištění učinil soud dotaz na matku nezletilých dětí ohledně se pobytu žalovaného. V odpovědi uvedla, že , jméno FO, se do České republiky nevrátil. Jeho poslední známá adresa trvalého pobytu byla do roku 2022 na adrese , adresa, . Následně se zdržoval na různých místech; žádnou další konkrétní adresu jí nikdy nesdělil.7. Podle § 84 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.8. Podle § 85 odst. 1 o. s. ř. je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště.9. Podle článku 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I bis), nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu.10. Citovaná ustanovení § 84 a § 85 odst. 1 o. s. ř. jsou v souladu s článkem 4 odst. 1 nařízení Brusel I bis. Dovodit mezinárodní soudní příslušnost k projednání a rozhodnutí předmětné věci by bylo možno v případě, že by ke dni zahájení řízení žalovaný měl své bydliště v České republice příp. v jiném členském státě Evropské unie. Tato podmínka však splněna není. Žalovaný se jednoznačně nejméně od počátku roku 2022 v České republice nezdržuje, neboť bydlí v , země, , jejímž je občanem. Tato okolnost vyplývá z jeho sdělení, které zcela koresponduje s obsahem opatrovnického spisu jeho nezletilých dětí, který je u Okresního soudu v Berouně veden, jakož i ze sdělení matky dětí žalovaného, která potvrdila, že žalovaný se do České republiky nevrátil. Skutečnost, že má žalovaný nadále v České republice evidován pobyt ve smyslu předpisů správního práva, na učinění závěru, že bydliště žalovaného se v České republice nenachází, nemůže nic změnit.11. Soud dále zkoumal, zda mezinárodní soudní příslušnost k projednání a rozhodnutí této věci není založena článkem 6 odst. 1 nařízení Brusel I bis. Podle tohoto článku nemá-li žalovaný bydliště v některém členském státě, určuje se příslušnost soudů každého členského státu podle jeho vlastních právních předpisů, s výhradou čl. 18 odst. 1, čl. 21 odst. 2 a článků 24 a 25.12. Citované ustanovení zakládá mezinárodní soudní příslušnost pro řízení směřující proti žalovaným, jejichž bydliště se nenachází v některém členském státě Evropské unie a odkazuje pro takové případy na procesní úpravu příslušnosti zakotvenou národním právním řádem konkrétního členského státu; podmínkou je však, že se musí jednat o některé z řízení, na něž odkazují články Nařízení Brusel I bis (taxativní výčet).13. Protože projednávaná věci není žádným z řízení, na které článek 6 odst. 1 odkazuje, uzavřel soud, že mezinárodní soudní příslušnost ve smyslu nařízení Brusel I bis zde není dána a dále uzavřel, že nevyplývá ani z procesních předpisů České republiky, tj. ze zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, podle jehož § 6 odst. 1 by byla dána, jestliže by zde byl podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky.14. Dále soud zkoumal, zda je mezi Českou republikou a , země, uzavřena dvoustranná smlouva, která by upravovala mezinárodní pravomoc soudů, a uzavřel, že taková smlouva uzavřena není.15. Podle § 103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).16. Podle § 104 odst. 1 o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit soud řízení zastaví.17. Se zřetelem k výše uvedenému v projednávané věci není dána mezinárodní soudní příslušnost soudů České republiky. Její nedostatek představuje ve smyslu § 104 odst. 1 tzv. neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, který je důvodem pro zastavení řízení (výrok I.).18. O nákladech řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř., neboť řízení bylo zastaveno a nebyly shledány podmínky pro aplikaci ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř.