3 C 19/2025-28 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 29. 10. 2024 domáhala zaplacení částky ve výši 33 598,67 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 19. 9. 2022 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu poskytla částku ve výši 20 000 Kč, která měla být spolu s poplatkem ve výši 13 598,67 Kč splacena nejpozději dne 17. 12. 2022. Žalobkyně poukázala na to, že úvěr byl žalovanému poskytnut prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně , www stránky, , na kterém se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, čímž zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu a požádal o úvěr. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěr byl převeden z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalobkyně rovněž uvedla, že před uzavřením smlouvy se žalovaným byla ověřena jeho úvěruschopnost porovnáním jeho příjmů a výdajů a lustrací žalovaného v registrech CRKI, EUCB, CEE a ISIR. Zdůraznila, že žalovaný svůj závazek nesplnil, neboť poskytnuté peněžní prostředky do lhůty splatnosti nevrátil ani přes zaslané upomínky. Ohledně aktivní legitimace argumentovala tím, že pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na ni z právní předchůdkyně žalobkyně, a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 6. 2024. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho, přestože byl o zaplacení opětovně upomenut. Žalobkyně dále uvedla, že pokud by soud dospěl k závěru, že jí nevznikl nárok na zaplacení dluhu z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje, aby soud její nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Spolu s dlužnou částkou žalobkyně požadovala rovněž zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 18. 12. 2022 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož účastníci na výzvu nereagovali, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:5. Ze žalobkyní předložené Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 16. 9. 2022 a Formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., měla uzavřít se žalovaným smlouvu o úvěru a poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se měl zavázat finanční prostředky vrátit ve třech splátkách po 11 633 Kč, splatných dne 17. 10. 2022, 17. 11. 2022 a 17. 12. 2022 spolu s poplatkem ve výši 10 199,01 Kč a úrokem ve výši 40 % ročně, celkem částku 13 598,67 Kč. Pro případ prodlení s vrácením uvedené částky měl žalovaný uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky a dále náklady spojené s vymáháním dluhu. Smlouva obsahuje podpis žalobkyně, neobsahuje však vlastnoruční podpis žalovaného, ani elektronický podpis, pouze SMS kód , hodnota, .6. Z potvrzení o provedení platby má soud za prokázané, že dne 19. 9. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně poukázala na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem č. , var. symbol, částku 20 000 Kč (s textem Zapujcka , hodnota, ).7. Podle sdělení společnosti , právnická osoba, . byl účet č. , č. účtu, veden na jméno žalovaného a výpis z toho účtu potvrzuje, že na účet žalovaného byla dne 19. 9. 2022 připsána částka 20 000 Kč, pod variabilním symbolem č. , var. symbol, .8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2024 spolu s přílohou (seznamem pohledávek) soud zjistil a vzal za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena včetně příslušenství z právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti , právnická osoba, . na žalobkyni.9. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínky ze dne 27. 8. 2024 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl o postoupení pohledávky a výši závazku informován právní předchůdkyní žalobkyně, a že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení oznámení.10. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli uzavřít pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, která však nebyla žalovaným podepsána. Právní předchůdkyně žalobkyně však poukázala dne 19. 9. 2022 částku ve výši celkem 20 000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 6. 2024 a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 27. 8. 2024. Žalovaný však na dluh ničeho neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy, a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení.12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.13. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý14. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.15. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.19. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.20. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.21. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.22. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi l