4 C 18/2025-48 — Okresní soud v Berouně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 45 936,07 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne 7. 12. 2022, jejíž součástí jsou obchodní podmínky a sazebník poplatků. Na základě smlouvy byl žalované na její bankovní účet poskytnut nezajištěný neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 48 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 14,84 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši uvedené ve smlouvě. Žalovaná neplnila své povinnosti a dlužnou částku žalobkyni neuhradila řádně a včas. Z důvodu poručení obchodních podmínek, tj. dlouhodobého nesplácení finančních závazků žalované i přes to, že byla opakovaně na porušení povinnosti upozorněna, žalobkyně prohlásila všechny pohledávky z poskytnutého úvěru ke dni 14. 8. 2024 za okamžitě splatné a vyzvala žalovanou k okamžitému jednorázovému splacení celého závazku. Žalobkyně tak požadovala zaplacení dlužné částky sestávající z jistiny 44 136,07 Kč a poplatků ve výši 1 800 Kč. Dále požadovala kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 449,60 Kč za dobu do 25. 10. 2024 a dále jdoucí ve výši 8,05 % ročně z částky 44 136,07 Kč od 26. 10. 2024 do zaplacení, a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 804,78 Kč za období do 25. 10. 2024 a dále jdoucí ve výši 12,75 % ročně z částky 44 136,07 Kč od 26. 10. 2024 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, přestože byla o zaplacení upomenuta.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, a soud tak věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:5. Ze žádosti o poskytnutí úvěru se dne 7. 12. 2022 soud zjistil, že žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru do výše úvěrového limitu 48 000 Kč. Uvedla, že její čistý měsíční příjem měl činit 32 640 Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů 3 500 Kč a splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů 8 000 Kč.6. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 7. 12. 2022, spolu s předsmluvními informacemi ke spotřebitelskému úvěru, záznamů o podpisu klienta, žádosti o služby – elektronické bankovnictví, Smlouvy o poskytování služeb , právnická osoba, elektronického bankovnictví a Dohody o aktivaci služeb , právnická osoba, elektronického bankovnictví a občanského průkazu žalované soud zjistil, že na základě této smlouvy podepsané prostřednictvím elektronického bankovnictví se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na její bankovní účet č. , č. účtu, neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 48 000 Kč, kdy doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána do 14. 12. 2030 s úrokovou sazbou 14,84 % ročně. Celkem se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku 82 447,65 Kč v 96 měsíčních splátkách po 860 Kč, přičemž výše poslední splátky činila 747,65 Kč, a s RPSN 15,89 % ročně. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky pro , právnická osoba, spotřebitelské úvěry.7. Z listiny nazvané žalobkyní spotřební úvěr v Kč – dlouhodobý a z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, soud zjistil, že žalovaná dne 7. 12. 2022 čerpala úvěr ve výši 48 000 Kč a ke dni 21. 8. 2024 výše nesplacené jistiny činila 44 136,07 Kč.8. Z výpisu z běžného účtu žalované stran jejích příjmů za období od 1. 12. 2022 do 31. 12. 2022 vyplývá, že žalobkyně si tímto ověřila pravidelný příjem žalované od společnosti , právnická osoba, ve výši 32 558 Kč měsíčně, a že dne 7. 12. 2022 žalovaná čerpala úvěr ve výši 48 000 Kč, a počáteční zůstatek činil 14 076,69 Kč a konečný zůstatek činil 15 259,91 Kč. Dále soud zjistil, že žalovaná splácela spotřebitelský úvěr částkou 6 036 Kč, částkou 1 523 Kč, částkou 380 Kč a částkou 337 Kč, tj. celkově částkou 8 276 Kč. Výdaje na potraviny, oblečení a jiné potřeby byly ve výši 23 073 Kč.9. Z informací z , právnická osoba, , má soud za osvědčené, že žalovaná měla 4 další existující úvěrové kontrakty v celkové výši nesplacené jistiny ve výši 690 618 Kč a s měsíční splátkou 8 276 Kč. Dále z informací vyplývá, že žalovaná měla 2 ukončené kontrakty.10. Z listiny „Data o žádosti“ soud zjistil, že žalobkyně na základě žádosti žalované ze dne 7. 12. 2022 o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 48 000 Kč prověřovala její úvěruschopnost. Při schvalování nyní projednávaného úvěru vycházela z údajů sdělených žalovanou v žádosti o úvěr. Započetla úvěrovou angažovanost žalované ve výši 8 276 Kč měsíčně, příjem žalované ve výši 32 640 Kč a své pravidelné měsíční výdaje částkou 3 500 Kč. Výsledkem bylo konstatování úvěruschopnosti žalované s platební kapacitou 13 512 Kč pro splátku 860 Kč.11. Žalovaná byla upozorněna na svůj dluh a opakovaně vyzývána žalobkyní k zaplacení, jak plyne z 1. upomínky, výzvy k zaplacení dluhu, opakované výzvy k zaplacení dluhu, poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne 23. 5. 2024 včetně dodejky. Z důvodu marného upomínání a prodlení žalované s hrazením splátek žalobkyně využila svého práva a pohledávku z poskytnutého úvěru prohlásila za splatné ke dni 14. 8. 2024, současně žalovanou vyzvala, nechť uvedenou dlužnou částku uhradí nejpozději do 23. 8. 2024 (viz Oznámení o zesplatnění dluhu ze dne 16. 8. 2024).12. Z předžalobní výzvy ze 1. 11. 2024 a poštovního podacího archu z téhož dne má soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.13. Z ostatních důkazů soud nevycházel, neboť je považoval za nadbytečné pro své rozhodnutí.14. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 48 000 Kč. Žalobkyně jí tento úvěr poskytla a žalovaná dle tvrzení žalobkyně žalobkyni uhradila částku ve výši 15 059,52 Kč. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení, ničeho dalšího však žalobkyni neuhradila.15. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 561 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o.z.‘‘) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.16. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o.z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom z