38 C 273/2022-53 — Okresní soud v Bruntále

1. Zástavní věřitelé se domáhali nařízení prodeje zástavy, a to nemovitosti ve vlastnictví zástavního dlužníka pozemku parc. [číslo] trvalý travní porost v katastrálním území a obci [obec] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] k uspokojení pohledávky ve výši [částka] a úroku z prodlení ve výši [anonymizováno] z této částky. Svoji žalobu původně odůvodňovali tím, že se jedná o závazek z dohody o uznání dluhu a dohody o jeho splnění ze dne [datum], následně doplnili, že se jednalo o závazek ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky [datum] na částku [částka], ze které zbývala zástavnímu dlužníkovi uhradit částka [částka], kterou uznal. 2. Zástavní dlužník navrhoval zamítnutí návrhu s tím, že nebylo prokázáno, že by platně vzniklo zástavní právo s tím, že dluh nemohl vzniknout na základě uznání dluhu a že dluh v uznání dluhu není vymezen určitě jednoznačně a přezkoumatelně. 3. Mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] smlouva o zápůjčce, kterou zástavní věřitelé zapůjčili zástavnímu dlužníkovi částku [částka], kterou měl vrátit do [datum] v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka]. V případě prodlení s úhradou zápůjčky byl povinen uhradit smluvní úrok z prodlení ve výši [anonymizováno] denně z dlužné částky. Dle výpisu z katastru nemovitostí je zástavní dlužník vlastníkem trvalého travního porostu parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí] zapsaném na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce]. K datu [datum] bylo zapsáno zástavní právo zřízené smlouvou o zřízení zástavního práva pro zajištění pohledávky ve výši [částka]. Zástavní dlužník dne [datum] uznal dluh ve výši [částka] z nevypořádaných zápůjček za období let [rok] až [rok] co do důvodu i výše a dohodl se o zaplacení tohoto dluhu nejpozději do [datum]. Dne [datum] účastníci uzavřeli zástavní smlouvu k nemovitým věcem, kdy zástavní věřitelé a zástavní dlužník jako zástavce zajistili dluh na základě uznání dluhu a dohody o zaplacení ve výši [částka] zástavou, a to pozemkem parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec]. avě. Tyto skutečnosti byly osvědčeny v rámci jednání smlouvou o zápůjčce, dále zástavní smlouvou, dohodou o uznání dluhu a výpisem z katastru nemovitostí. 4. Podle § 1359 odst. 1 věty 1. občanského zákoníku, jakmile je zajištěný dluh splatný může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona. 5. Podle § 358 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních č. 292/2013 Sb. soud nařídí prodej zástavy doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. 6. Podle odst. 3 téhož ustanovení podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkonu rozhodnutí prodejem zástavy. 7. Soud v prvé fázi řízení o soudním prodeji zástavy zkoumá pouze to, zda zástavní věřitelé doložili zajištěnou pohledávku, zástavní právo v zástavě, jejíž prodej se navrhuje a také to, kdo je zástavním dlužníkem. Tyto skutečnosti se pak v řízení neprokazují, pro nařízení prodeje zástavy se vyžaduje, aby byly listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy aby se jevily z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Osvědčení skutečnosti pak znamená, že se nevyžaduje provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků, dokonce toto dokazování není soudu ani umožněno (viz usnesení NS ČR 21 Cdo 3466/2013). 8. Soud dospěl k závěru, že zástavní věřitelé osvědčili v souladu s § 358 zákona o zvláštních řízeních soudních, že mají vůči zástavnímu věřiteli zajištěnou pohledávku, která vznikla z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky dne [datum] a kterou zástavní dlužník uznal písemně dne [datum] co do výše i důvodu, když prohlásil, že se jedná o dluh ve výši [částka] z titulu nevypořádaných zápůjček. Soud dospěl k závěru, že toto uznání dluhu je určité, srozumitelné a s uznáním dluhu co do důvodu i výše je spojena právní domněnka o existenci dluhu ke dni, v němž uznání došlo. Toto uznání dluhu je tedy způsobilé osvědčit, že v době uznání tu existovala pohledávka ze zápůjčky a že došlo i k odevzdání předmětu zápůjčky dlužníkovi. Dále pak zástavní věřitelé osvědčili, že tato pohledávka je zajištěna zástavním právem zřízeným zástavní smlouvou k pozemku parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] ve vlastnictví zástavního dlužníka, což je osvědčováno, jak zástavní smlouvou, tak výpisem z katastru nemovitostí. Soud by v tomto řízení přihlížel pouze k neplatnosti zástavní smlouvy, která by byla zřejmá a z tohoto pohledu soud neshledal zástavní smlouvu neplatnou. Soud tak dospěl k závěru, že zákonné požadavky spočívající v doložení zajištěné pohledávky zástavního práva k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem byly splněny. Zástavní věřitelé doložili smlouvu o zápůjčce a uznání dluhu, dále smlouvu o zřízení zástavního práva uzavřenou mezi účastníky a výpis z katastru nemovitostí. Samotná výše dluhu je pak osvědčená uznávacím prohlášením. Soud proto návrhu zcela vyhověl. Pokud jde o možnost zpochybnit zástavním dlužníkem skutečnosti, které byly osvědčeny, pak se tak může stát, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci exekuce. 9. Pokud jde o náklady řízení, soud v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu ČR, který opakovaně ve svých nálezech dovodil, že je porušením práva na soudní ochranu a principu rovnosti účastníků řízení, je-li v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém řízení rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno na jisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu.