16 C 170/2024-24 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalovaného v souvislosti s podepsáním dvou neplatných smluv o spotřebitelském úvěru den , datum, pod č. , hodnota, , kdy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , a dne , datum, pod č. , hodnota, , kdy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, . V případě první smlouvy žalovaný uhradil částku , částka, a v případě druhé smlouvy částku , částka, . Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužných částek, požadovala žalobkyně zaplacení zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši a dále od , datum, do zaplacení.Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřenou mezi původním věřitelem, společností , právnická osoba, , , adresa, , a žalobkyní, na základě níž přešly obě pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávek písemně oznámeno.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne , datum, , ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi stejnými subjekty dne , datum, , pod č. , hodnota, , ze smluvních podmínek smluv o spotřebitelském úvěru, z přehledu plateb na jednotlivé závazky a z předžalobní upomínky zaslané žalovanému před zahájením řízení má soud za prokázané, že mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , byly uzavřeny ve dnech , datum, pod č. , hodnota, a dne , datum, pod č. , hodnota, dvě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě nichž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky v prvním případě ve výši , částka, a ve druhém případě ve výši , částka, , celkem tedy , částka, . Žalovaný byl povinen uhradit předmětné částky v prvním případě do , datum, a ve druhém případě do , datum, . Žalovaný původnímu věřiteli uhradil v případě první smlouvy o úvěru částku , částka, a v případě druhé smlouvy o úvěru částku , částka, , celkem , částka, . Žalobkyně kapitalizovala zákonný úrok z prodlení z neuhrazených částek v případě prvního úvěru za období od , datum, do , datum, , což představuje částku , částka, a v případně úvěru ze dne , datum, kapitalizovala stejné příslušenství za období od , datum, do , datum, , což představovalo částku , částka, . Současně žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení i od , datum, do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagoval a dlužné částky neuhradil.Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný, neboť bylo prokázáno, že žalovaný převzal na základě dvou neplatných smluv o úvěru od právní předchůdkyně žalobkyně celkem částku , částka, , na kterou fakticky uhradil jen , částka, . Jelikož žalovaný žalobkyni, případně jejímu právnímu předchůdci, uhradil pouze tuto částku, výše bezdůvodného obohacení se o tuto částku snížila a žalovaný je tedy povinen žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení představující částku , částka, . O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně část příslušenství pohledávek kapitalizovala za shora uvedená období, další příslušenství bylo přiznáno od , datum, do zaplacení, neboť žalovaný je stále v prodlení s úhradou dlužných částek.O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, , odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od , datum, , ve výši , částka, za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (kvalifikovaná výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby), odměna tedy činí , částka, . Ke každému úkonu právní služby byl žalobkyni přiznán režijní paušál ve výši , částka, , a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21 % DPH ve výši , částka, . Náklady řízení představují celkem , částka, .O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.