8 C 127/2022-207 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobci se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 19. 5. 2022 domáhali náhrady škody způsobené jim při výkonu ve veřejné moci a požadovali odškodnění nemajetkové újmy z titulu vydání nezákonného usnesení o zahájení trestního stíhání v řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a dále odškodnění nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky trestního řízení. Uvedli, že v trestním řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, jímž je usnesení o zahájení trestního stíhání č. j. , spisová značka, ze dne , datum, . , podezřelý výraz, stíhání žalobců skončilo usnesením Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , kterým bylo zamítnuto odvolání státní zástupkyně proti rozsudku Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , kterým byli žalobce a žalobkyně v plném rozsahu zproštěni obžaloby. Žalobci poukazovali na nezákonně provedenou domovní prohlídku, která jim způsobila obrovskou ostudu v domě a dodnes pochroumanou pověst. Ostudu způsobovali i příslušníci PČR, kteří doručovali předvolání k výslechům či k soudu žalobcům zpravidla osobně. Dále žalobci uvedli, že zásah policistů v bydlišti (provedení domovní prohlídky) měl negativní dopad na syna žalobců. Dále uvedli, že nezákonné trestní stíhání mělo dopad na pracovní sféru obou žalobců, kteří pracovali v oboru kosmetiky. Trestní stíhání žalobců mělo také dopad na vztahy žalobců a dalších osob, když byli opakovaně vyslýchaní blízcí spolupracovníci žalobců a sestra žalobkyně. Povědomí o trestním stíhání se dostalo i do širší rodiny žalobců. V době trestního stíhání byl žalobce podmínečně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody v jiné trestní věci a žil v nejistotě z návratu do výkonu trestu odnětí svobody, což pro něj znamenalo stres, napětí, nejistotu a ztrátu životní pohody. Tyto obavy vnímala i rodina žalobce. Žalobci v důsledku trestního stíhání vnímali odsudek ze strany rodiny a svých přátel, ze strany pracovních kontaktů a ze strany širšího okolí. Trestní stíhání mělo dopad na dobrou pověst žalobců. Trestní stíhání mělo také dopad na intimní život žalobců. Trestní stíhání mělo negativní dopad na syna žalobců, kterému se zhoršil prospěch ve škole. Z titulu zásahu do osobnostních práv nezákonným usnesením o zahájení trestního stíhání se žalobce domáhal odškodnění ve výši 150.000 Kč a žalobkyně ve výši 150.000 Kč. Dále žalobci požadovali uhradit nárok označený jako újma na zdraví. Uváděli, že v důsledku trestního řízení žalobce fyzicky strádal a měl psychické vypětí a utrpěl zánět žaludku a zpřetrhání vazů a požadoval odškodnění ve výši 250.000 Kč. Žalobkyně v důsledku trestního stíhání fyzicky strádala a v důsledku stresu a psychického vypětí utrpěla úzkostnou panickou poruchu a postihla ji stresová inkontinence, nastaly potíže s vysokým tlakem a potíže s páteří. Žalobkyně se domáhala odškodnění ve výši 400.000 Kč. Dále žalobci tvrdili, že v daném trestním řízení byly průtahy a nepřiměřená délka trestního řízení. Uváděli, že trestní stíhání vůči nim trvalo od 8. 6. 2017 do 19. 11. 2021, tedy takřka 4,5 let. Uvedli, že trestní řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu a jejich věc nebyla projednána bez zbytečných průtahů. Mají za to, že pokud by trestní řízení trvalo méně než dva roky, bylo by možné hovořit o přiměřené délce řízení. Dobu překračující tento rámec považují za nepřiměřenou. Z titulu nepřiměřené délky trestního řízení se žalobce domáhal odškodnění ve výši 70.000 Kč a žalobkyně odškodnění ve výši 70.000 Kč.2. V podání ze dne 22. 11. 2023 žalobci upřesnili, že se nedomáhají újmy na zdraví, avšak domáhají se újmy na osobnostních právech, když v důsledku trestního řízení se zhoršil zdravotní stav žalobců, prohloubili se již existující nebo následně vznikající zdravotní problémy žalobců. Žalobce fyzicky strádal, zhoršil se mu celkový zdravotní stav a vše mělo negativní vliv na vzniklý zánět žaludku a žalobce požaduje uhradit odškodnění ve výši 250.000 Kč. Žalobkyně také fyzicky strádala a vše mělo negativní vliv na její objevší se úzkostnou panickou poruchu, stresovou inkontinenci, na potíže s vysokým tlakem a potíže s páteří a požaduje uhradit újmu ve výši 400.000 Kč. K výzvě soudu učiněné na jednání konaném u Okresního soudu v Bruntále dne 11. 3. 2024 žalobci upřesnili a doplnili, že co se týká uplatněných nároků, tak v podání z 22. 11. 2023 žalobci chtěli specifikovat, že se již nedomáhají odškodnění v souvislosti s újmou na zdraví, respektive z titulu odškodnění za újmu na zdraví, nýbrž se toliko domáhají odškodnění z titulu nepřiměřené délky řízení po 70.000 Kč jako doposud. Dále se z titulu odškodnění újmy na osobnostních právech domáhá žalobce 150.000 Kč + 250.000 Kč a žalobkyně ve výši 150.000 Kč + 400.000 Kč, přičemž ona částka u žalobce ve výši 250.000 Kč má připadat na osobnostní újmu v souvislosti s trestním řízením a částka ve výši 400.000 Kč u žalobkyně má připadat na osobnostní újmu v souvislosti s trestním řízením. S ohledem na změnu právní kvalifikace již uplatněného nároku, soud usnesením vyhlášeným dne 11. 3. 2024 tuto změnu žaloby připustil. Usnesení nabylo právní moci dne 11. 3. 2024.3. Žalovaná neuznala žalobou uplatněné nároky a navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že nárok žalobců je co do základu důvodný v rozsahu nároku z titulu nezákonného trestního stíhání, neboť žalobcům vzniklo právo na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím, jímž je usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne , datum, . Na náhradě nemajetkové újmy za trestní stíhání byla žalobcům poskytnuta morální satisfakce, když bylo Ministerstvem spravedlnosti konstatováno vydání nezákonného rozhodnutí a byla vyslovena omluva. Ostatní nároky žalobců považuje žalovaná za nedůvodné. Žalovaná učinila nesporným, že základ vzniku odpovědnosti za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním je v předmětném případě dán, neboť je dána existence nezákonného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 8 odstavec 1 zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná však rozporuje závažnost a rozsah tvrzené nemajetkové újmy žalobců způsobené trestním stíháním. Poukazovala na to, že žalobce je osobou s poměrně bohatou kriminální minulostí, kdy v rejstříku trestů má celkem osm záznamů. Domovní prohlídka pak proběhla ještě před zahájením trestního stíhání žalobců a není tak splněna podmínka příčinné souvislosti. Žalovaná dospěla v rámci mimosoudního projednání nároku žalobců k závěru, že v případě obou žalobců je přiměřeným zadostiučiněním za způsobenou nemajetkovou újmu morální satisfakce, kdy bylo Ministerstvem spravedlnosti konstatováno vydání nezákonného rozhodnutí a žalobcům byla poskytnuta omluva. Mimosoudně poskytnuté zadostiučinění považuje žalovaná za dostačující a přiměřené k předmětné věci. Co se týká nároků žalobců na náhradu újmy na zdraví způsobené trestním stíháním, žalovaná nároky nepovažuje za důvodné, neboť žalobci neprokázali, že by jim újma na zdraví, v příčinné souvislosti s trestním stíháním, vznikla. Jako nedůvodný považuje žalobkyně také nárok žalobců na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního řízení. Poukázala na to, že ve stadiu vyšetřování byli policejnímu orgánu opakovaně podávány omluvy ze strany žalobkyně ze stanovených termínů výslechů. S ohledem na opakované omluvy z výslechu z důvodu špatného zdravotního stavu žalobkyně byl přibrán soudní znalec k podání znaleckého posudku z oboru zdravotnictví ke zdravotnímu stavu žalobkyně, kdy bylo znalecky zkoumáno, zda je žalobkyně, s ohledem na svůj zdravotní stav, schopna výslechu a účasti na trestním řízení. Žalobkyně pak mohla být vyslechnuta až 17. 5. 2018. Po podání obžaloby muselo být hlavní líčení opakovaně odročováno z důvodu žádostí žalobců pro omluvy obou žalobců z důvodu jejich zdravotního stavu. Proto byl soud nucen opatřením ze 7. 5. 2019 přibrat dalšího soudního znalce z oboru zdravotnictví, tentokrát k posouzení zdravotního stavu žalobce, zda je žalobce schopen výslechu a účasti na trestním řízení. Celková délka trestního řízení činila cca čtyři roky a pět měsíců. Soud okresní rozhodoval dvakrát a soud odvolací rozhodoval dvakrát. V přípravném řízení byl proveden výslech obviněných a další výslechy. V trestním řízení byly prováděny další výslechy a bylo vypracováno několik znaleckých posudků. Žalovaná poukazovala na to, že na celkové délce řízení se poměrně výrazně podíleli i sami žalobci, když ve fázi vyšetřování nebylo po delší dobu možné vyslechnout žalobkyni. Po podání obžaloby pak byla délka trestního řízení ovlivněna i zdravotními problémy na straně žalobce a byla ovlivněna i pandemií covid. Žalovaná vyhodnotila délku řízení jako přiměřenou.4. Provedeným dokazováním zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že Ministerstvu spravedlnosti byla dne 19. 5. 2022 doručena žádost žalobců ze dne 19. 5. 2022 o přiznání přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (viz sdělení Ministerstva spravedlnosti ze dne 20. 5. 2022 včetně připojené žádosti žalobců z 19. 5. 2022). V žádosti ze dne 19. 5. 2