14 C 210/2024-30 — Okresní soud v Bruntále

Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 45 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 181,25 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a to z titulu bezdůvodného obohacení, když právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , poskytla na základě písemné dohody nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, v hotovosti žalovanému částku ve výši 45 000 Kč a žalovaný jí nevrátil, a pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni úplatně převedena dne , datum, .Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nevznesl tak žádné právní ani skutkové námitky.Soud věc projednal dne , datum, v nepřítomností účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.). Soud nemohl účastníkům dát žádné poučení, když se na jednání nedostavili.Soud provedeným dokazováním zjistil, že: Žalovaný uzavřel dne , datum, s předchůdkyní žalobkyně, kterou je , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , písemnou dohodu nazvanou Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kdy na základě této dohody měla obdržet finanční prostředky až do výše 45 000 Kč a tyto prostředky měl po sjednaném čase vrátit i se sjednaným poplatkem a úrokem. Při podpisu této dohody žalovaný obdržel částku 45 000 Kč (důkaz: Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní dne , datum, dohodu na základě které jí ke dni , datum, úplatně převedla svou pohledávku za žalovaným (důkaz: Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, ). Oznámení o postoupení pohledávky, ve kterém byl žalovaný vyzván k uhrazení dluhu do 10 dnů od doručení, bylo žalovanému zasláno , datum, a toto oznámení se nepodařilo doručit žalovanému dne , datum, , neboť žalovaný byl na adrese svého pobytu neznámý (důkaz: podací lístek, výpis ze sledování zásilky č. , Anonymizováno, ).Zjištěný skutkový stav je tedy následující: Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 45 000 Kč na základě písemné dohody nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní dne , datum, dohodu na základě které jí ke dni , datum, úplatně převedla svou pohledávku za žalovaným. Oznámení o postoupení pohledávky, ve kterém byl žalovaný vyzván k uhrazení dluhu do 10 dnů od doručení, bylo žalovanému zasláno , datum, a toto oznámení se nepodařilo doručit žalovanému dne , datum, , neboť žalovaný byl na adrese svého pobytu neznámý.Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle ustanovení § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Soud zjištěný skutkový stav podřadil pod ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), týkající bezdůvodného obohacení (kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil). Pokud se žalovaný obohatil o 45 000 Kč, musel tuto částku vrátit. Když žalobkyně žádá o vrácení částky 45 000 Kč s tvrzením, že žalovaný jí ani právní předchůdkyni nic neuhradil, musí žalovaný doplatit žalobkyni žádanou částku, neboť na ni právní předchůdkyně žalobkyně postoupila v souladu § 1879 o. z. svou pohledávku za žalovaným. Pokud jde o (kapitalizovaný) úrok z prodlení, soud postupoval v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a přiznal ho od dne 31. 10. 2023, tedy ode dne následujícího po dni, kdy byla žalovanému prokazatelně doručována výzva k zaplacení obsažená v oznámení o postoupení pohledávky. V případě bezdůvodného obohacení totiž splatnost nastává až výzvou k plnění v souladu s § 1958 o. z. Pro úplnost soud uvádí, že skutečnost, že si žalovaný výzvu nevyzvedl je nevýznamná, protože žalovaný zmařil dle § 570 o. z. doručení tím, že si nepřebral písemnost. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I a zbytek požadovaných úroků z prodlení zamítl výrokem II.Soud o náhradě nákladů řízení rozhodl ve smyslu § 142 odst. 2 a 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), kdy žalobkyně měla ve věci částečný úspěch. Předmětem žaloby byla (ke dni rozhodování soudu) částka 57 891,52 Kč (45 000 Kč + 4 181,25 Kč + 8 710,27 Kč), představující 100 % nároku, přičemž žalobkyně byla úspěšná co do částky 53 100 Kč (45 000 Kč + 8 100 Kč) odpovídající 91,72 % nároku a neúspěšná co do částky odpovídající 8,28 % nároku; žalobkyni proto náleží náhrada nákladů odpovídající 83,44 % výše jejích nákladů. Náklady žalobkyně tvoří odměna za právní zastoupení dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3 advokátního tarifu činí 500 Kč za jeden úkon právní služby, tedy v daném případě za 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) celkem 1 500 Kč, dále byla ke každému úkonu právní služby přiznána i náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a dále přiznána i náhrada DPH ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 378 Kč. Dále byl přiznán náklad spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 800 Kč dle položky 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Náklady řízení žalobkyně tak celkem činily 3 978 Kč, a proto náhrada nákladů odpovídající poměru 83,44 %, která náleží žalobkyni, činí 3 319,24 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyně v částce 3 319,24 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně dle 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění žalobních nároků byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok III.).