17 C 4/2025-34 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 500.000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o dílo ze dne , datum, (mylně uvedeno v žalobě , datum, ), jehož předmětem bylo zateplení panelového domu č.p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, při sjednané ceně díla ve výši 1.866.675 Kč bez DPH. Žalovaný uhradil pouze zálohu ve výši 500.000 Kč a zbývá mu uhradit částku 1.646.676,81 Kč. Žalobkyně požaduje pouze částku 500.000 Kč jako skutečně provedené práce na domě, o které se žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně. Žalovaný do dne podání žaloby ničeho neuhradil, ačkoliv byl žalobkyní vyzván k uhrazení dluhu.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že navrhl zamítnutí žaloby, když mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo dne , datum, , na základě které měla žalobkyně provést pro žalovaného rekonstrukci bytového domu. Žalobkyně nesplnila sjednaný termín zhotovení díla, a proto byla doba plnění prodloužena do dne , datum, . Žalobkyně dílo nedokončila ani do konce září 2022 a přestala se žalovaným komunikovat. Žalovaný dne , datum, odstoupil písemně od smlouvy o dílo a vyžádal si konečné vyúčtování ceny díla po žalobkyni. Žalobkyně na výzvu nereagovala. Žalovaný následně musel zajistit dokončení díla samostatně. Žalovaný pro nesoučinnost žalobkyně provedl ocenění provedeného díla žalobkyní a dovodil, že žalovanému vznikl při uhrazených zálohách v celkové výši 1.960.000 Kč přeplatek na ceně díla ve výši 99.330 Kč a dále žalovanému vznikla škoda v důsledku navýšení cen žalobcem neprovedených prací ve výši 119.340 Kč. Žalovaný uplatnil u Obvodního soudu pro , adresa, výše uvedený nárok z přeplatku ceny díla a vzniklé škody v celkové výši 218.670 Kč, který mu byl přiznán rozsudkem ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Z výše uvedeného žalovaný považuje nárok žalobkyně uplatněný žalobou za nesmyslný a účelový.3. Soud rozhodoval v rámci nařízeného jednání soudu dne , datum, v nepřítomnosti neomluvené žalobkyně v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř.4. Soud provedl dokazování smlouvou o dílo ze dne , datum, , krycím listem ze dne , datum, , stavebním rozpočtem ze dne , datum, , předžalobní výzvou ze dne , datum, a rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, .5. Soud provedl hodnocení důkazů v souladu s ustanovením § 132 o.s.ř. s přihlédnutím k ustálené judikatuře, a to rozsudku NS ČR ze dne 24. 1. 2007 sp. zn. 33Odo 579/2005, kdy hodnocením důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti, hodnota pravdivosti, popřípadě věrohodnosti. Při hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, popřípadě v jakém směru). Při hodnocení důkazů po stránce jejich zákonnosti zkoumá soud, zda důkazy byly získány (opatřeny) a provedeny způsobem odpovídajícím zákonu nebo zda v tomto směru vykazují vady (zda jde o důkazy zákonné nebo nezákonné); k důkazům, které byly získány nebo provedeny v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, soud nepřihlédne. Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti soud dochází k závěru, které skutečnosti, o nichž důkazy (pro rozhodnutí významné a zákonné) podávají zprávu, lze považovat za pravdivé (dokázané) a které nikoli. Vyhodnocení důkazů z hlediska pravdivosti předpokládá též posouzení věrohodnosti důkazem poskytované zprávy podle druhu důkazního prostředku a způsobu, jakým se podle zákona provádí. Při důkazu výpovědí svědka musí soud vyhodnotit věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová a duševní úroveň, k okolnostem, jež provázely jeho vnímání skutečností, o nichž vypovídá, vzhledem ke způsobu reprodukce těchto skutečností a k chování při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky apod.) a k poznatkům, získaným na základě hodnocení jiných důkazů (do jaké míry je důkaz výpovědí svědka souladný s jinými důkazy, zda jim odporuje, popřípadě zda se vzájemně doplňují); celkové posouzení uvedených hledisek pak poskytuje závěr o pravdivosti či nepravdivosti tvrzených (prokazovaných) skutečností.6. Ze smlouvy o dílo ze dne , datum, , krycího listu ze dne , datum, a stavebního rozpočtu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala po žalovaného provést dílo, které spočívalo v provedení stavebních prací s názvem Zateplení panelového domu č.p. , Anonymizováno, , adresa, v období od září , Anonymizováno, do prosince , Anonymizováno, při sjednané ceně díla ve výši 186.6675 Kč (zřejmě chyba v psaní při právním jednání účastníků), kdy k takto sjednané ceně bude připočítáno DPH dle platné sazby. Přesný předmět díla měl být specifikován dle krycího listu ze dne , datum, a výkazů výměr dle přílohy smlouvy o dílo. Přílohy smlouvy nebyly výslovně specifikovány.7. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení částky 500.000 Kč vyplývající ze smlouvy o dílo z roku , Anonymizováno, , předmětem které byla rekonstrukce bytového domu spočívající v zateplení. Lhůta splatnosti dluhu byla žalobkyní určena ve lhůtě do 7 dnů ode dne doručení výzvy.8. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, vyplývá, že předmětem řízení byl nárok žalobce (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, ) za žalovaného (, Jméno žalobkyně, .) z titulu smlouvy o dílo ze dne , datum, , když z provedeného řízení vyplývá, že žalobce (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, ) uhradil na cenu díla částku 1.960.000 Kč a dále disponuje judikovanou pohledávkou související s prováděním díla žalobkyní ve výši 218.670 Kč.9. Následně soud přistoupil k právnímu hodnocení zjištěného skutkového stavu věci.10. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.11. Podle ustanovení § 2587 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.12. Při následování výše uvedených zákonných ustanovení soud dovodil z provedeného dokazování, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena písemná smlouva o provedení díla v souladu s ustanovením § 2586 a násl. občanského zákoníku, na základě které se žalobkyně zavázala pro žalovaného provést stavební práce. Žalovaný rozporoval rozsah, kvalitu a cenu provedené práce žalobkyní.13. Z této perspektivy vyvstala jednoznačně povinnost soudu v rámci jednání soudu dne , datum, poskytnout žalobkyni poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., jež reflektovalo hrubé nedostatky ve skutkových tvrzeních žaloby, a to ke konkrétnímu popisu smluvních ujednání, jež byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným a dále k rozsahu fakticky provedeného a předaného díla, jakož i k ceně fakticky provedených prací, když dílo nebylo žalobkyní provedeno v celém rozsahu sjednaného předmětu díla. Žalobkyně, která nebyla přítomna u jednání soudu dne , datum, nemohla být soudem řádně poučena ve smyslu ustanovení § 118a o.s.ř., které lze poskytnout s procesními účinky pouze u jednání soudu. S ohledem na výše uvedené, byl soud nucen vyhodnotit skutková tvrzení žalobkyně ve druhé kvalifikační úrovni skutkových tvrzení jako neúplná a nekonkrétní a současně dovodil také neunesení břemene důkazního k rozhodným skutečnostem, jež by měly osvědčit nárok žalobkyně.14. Soud tedy vyhodnotil nárok žalobkyně jako nedůvodný, když dovodil, že žalobkyně nesplnila jednu ze svých základních procesních povinností, a to konkrétně tvrdit rozhodná skutková tvrzení odůvodňující nárok žalobkyně a označit relevantní důkazní prostředky, a proto byl soud nucen žalobu v celém rozsahu zamítnout.15. Závěrem si soud dovoluje účastníkům sdělit, že smyslem odůvodnění je především seznámení účastníků řízení s úvahami, na nichž soud založil své rozhodnutí (viz rozhodnutí Ústavního soudu, např. usnesení ze dne 25. 10. 1999, sp. zn. IV. ÚS 360/99 či nález ze dne 22. 9. 2009, sp. zn. III. ÚS 961/09). Součástí odůvodnění nemusí být výslovné vypořádání se s každým tvrzením či námitkou účastníků řízení, pokud jako celek odůvodnění účastníkům řízení umožňuje „seznatelnost“ těch úvah soudu, jež byly relevantní pro výsledek řízení, a tím přezkoumatelnost soudního rozhodnutí z hlediska zákonnosti i věcné správnosti (nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3050/17 ze dne 10. 1. 2018 či sp. zn. I. ÚS 4093/17 ze dne 29. 3. 2018). V tomto směru