208 C 5/2025-55 — Okresní soud v Bruntále

1. Podanou žalobou u Okresního soudu v Bruntále dne 10. 3. 2025 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 105.496 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , která byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku a žalovaný smlouvu podepsal dne , datum, . Žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 63.000 Kč. Žalobkyně požaduje žalobou dlužnou jistinu ve výši 61.979,58 Kč a dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 11.417,26 Kč, dále smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 600 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 30.502 Kč a úrok ve výši 74,05 % z dlužné původní jistiny úvěru ve výši 61.979,58 Kč od 21. 11. 2023 do 11. 12. 2023 ve výši 2.564,73 Kč, dále úrok ve výši 15 % ročně z uvedené jistiny od 12. 12. 2023 do zaplacení, maximálně do částky 237.312 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Provedeným dokazováním zjistil soud skutkový stav věci a má prokázané, že účastníci, byť prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, uzavřeli smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný podepsal elektronicky dne , datum, . Žalovaný je ve smlouvě uveden jako fyzická osoba spotřebitel. Jedná se o spotřebitelský úvěr bezúčelový. Celková výše úvěru 63.000 Kč. Celková částka, kterou má klient zaplatit 197.760 Kč. Doba trvání úvěru 48 měsíců, počet splátek 48 po 4.120 Kč. Zápůjční úroková sazba 74,05 % ročně. Důsledky vyplývající z prodlení klienta, zesplatnění úvěru, jsou uvedené pod bodem 6 smlouvy, a to smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení o délce 30 dnů, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením klienta. Dále smluvní pokuta 0,1 % z dlužné jistiny (návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru, předsmluvní formulář, informace pro klienta v případě zájmu o produkt – spotřebitelský úvěr s obchodním označením RazDvaPůjčka, kopie občanského průkazu žalovaného). Žalovanému byla na jeho účet poskytnuta žalobkyní částka ve výši 63.000 Kč dne , datum, (výpis z účtu k vyplacení úvěru). Žalovaný na daný případ uhradil celkem 4 splátky po 4.120 Kč, tj. 16.480 Kč (tvrzení žalobkyně). Žalobkyně zaslala žalovanému sdělení o schválení úvěru a důkaz o umístění dokumentů do klientské zóny (uvedené listiny). Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne 13. 10. 2023 k zaplacení dluhu a upozornila na skutečnost, že pokud nedojde k úhradě, dojde k zesplatnění celého úvěru (výzva ze dne 13. 10. 2023 a další výzva ze dne 13. 11. 2023). Oznámením ze dne 19. 11. 2023 žalobkyně sdělila žalovanému, že vzhledem k tomu, že se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru, došlo k zesplatnění celého úvěru a vyzvala k okamžité úhradě (výzva). Dále žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou (předžalobní výzva ze dne 12. 3. 2024, včetně poštovního podacího archu).4. Žalobkyně tvrdila v žalobě, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného a databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalobkyně předložila soudu výpis záznamů z registrů SOLUS s uvedením dlužných splátek 0 a uvedený splátkový prodej, spotřebitelský úvěr. Dle předloženého výpisu z registru NRKI bylo zjištěno skóre 347. V předložené kartě klienta je žalovaný označen jako fyzická osoba spotřebitel. Není uvedeno trvalé bydliště a ani kontaktní adresa. Je uvedený telefon a e-mail. Je uveden zaměstnavatel , právnická osoba, . (viz uvedené doklady). Dále žalobkyně předložila výpis z běžného účtu žalovaného od 1. 12. 2022 do 31. 3. 2023. V každém jednotlivém měsíci je evidována příchozí úhrada od , právnická osoba, , adresa, , a to v těchto výších: za prosinec 2022 ve výši 23.258 Kč, za leden 2023 ve výši 23.320 Kč, za únor 2023 ve výši 23.138 Kč, za březen 2023 ve výši 23.122 Kč. Jedná se o jediné příchozí úhrady za celé období. V celém období byl žalovaný na účtu v mínusu a to -25.000 Kč od prosince 2022 a následně v březnu 2023 -19.573,47 Kč. Za celé období jsou evidovány splátky jistin po splatnosti, splátky poplatků po splatnosti a splátky úroků po splatnosti (výpis z běžného účtu žalovaného za období od prosince 2022 do března 2023).5. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí řádně zjistit a prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Co se týká příjmů žalovaného, je uvedený zaměstnavatel a za období do prosince 2022 do března 2023 jsou evidovány úhrady plateb od tohoto zaměstnavatele na účet žalovaného. Žalobkyně však nezjistila a neprověřila, zda se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou, příp. na jakou dobu do budoucna. Co se týká výdajové stránky, tak touto se žalobkyně zřejmě vůbec nezabývala, nezjišťovala vůbec výdaje žalovaného a tyto neprověřila. Co se týká předloženého výpisu z běžného účtu žalovaného, tak z tohoto vyplývá, že výdaje žalovaného za sledované období předcházející poskytnutí úvěru vždy přesahovaly jeho jediný zjištěná příjem. Proto je zjevné, že žalovaný nebyl schopen žádný další úvěr splácet. Již v době před poskytnutím úvěru byl v prodlení s pohledávkou po splatnosti uvedenou právě ve výpise v jeho účtu. Žalobkyně tedy řádně nedostatečně zkoumala možnosti žalovaného hradit poskytnutý spotřebitelský úvěr. Nedostála požadavkům v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru, aniž by na tomto závěru mohlo cokoliv změnit to, že provedla lustraci žalovaného, byť s negativním výsledkem, v registru SOLUS či v registru NRKI, neboť není možné učinit závěr, že pokud žalovaný v těchto registrech nebyl veden, neznamená to automaticky, že žalovaný je schopen úvěr splácet.6. Po právní stránce posoudil soud uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, kdy smlouva byla uzavřena ve formě spotřebitelského úvěru, tedy mezi žalobkyní – podnikatelem v oblasti finančních služeb a žalovaným jako spotřebitelem. Vztah účastníků je proto nutné posoudit podle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když předmětem bylo poskytnutí finančních prostředků za úrok, což vyplývá z textu samotné úvěrové smlouvy.7. Podle § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.8. V principu odpovědného úvěrování, potažmo ochrany spotřebitele, před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrany věřitele před nedobytností pohledávky navazuje zákon o spotřebitelském úvěru na právní úpravu účinnou do 30. 11. 2016 zejména na novelu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru provedenou zákonem č. 43/2013 Sb., také při výkladu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se pak musí prosadit závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26), podle nichž se má s odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu aktivní a pasivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zajištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě, pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat (srovnej rozsudek KS v Ostravě č. j. 15 Co 300/2019-103 ze dne 5. 11. 2019).9. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně, jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno odvodit pouze na základě zjištění o jednom zjištěném pravidelném příjmu a dále z informací získaných od žadatele o úvěr a ověřením ve veřejných registrech. Žalobkyně se dostatečně nezabývala výd