8 C 117/2024-128 — Okresní soud v Bruntále

1. Podanou žalobou u Okresního soudu v Bruntále se žalobce domáhal určení vlastnického práva. Žalobce se domáhal určení, že zemřelá , jméno FO, se ke dni svého úmrtí určuje vlastníkem nemovitých věcí v obci , adresa, , k. ú. , adresa, : pozemku p. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 321 m2, kdy součástí pozemku je stavba , adresa, , č. p. , hodnota, , rodinný dům, stavba stojí na pozemku p. č. , hodnota, ; pozemku p. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 43 m2, kdy součástí pozemku je stavba bez č. p./č. e., garáž, kdy stavba stojí na pozemku p. č. , hodnota, ; pozemku p. č. , hodnota, trvalý travní porost o výměře 556 m2; pozemku p. č. , hodnota, trvalý travní porost o výměře 130 m2; pozemku p. č. , hodnota, trvalý travní porost o výměře 112972 m2. Dále nemovitých věcí v obci , adresa, , k. ú. , adresa, : pozemku p. č. , hodnota, trvalý travní porost o výměře 104200 m2; pozemku p. č. , hodnota, ostatní plocha, jiná plocha o výměře 7734 m2; pozemku p. č. , hodnota, ostatní plocha, jiná plocha o výměře 627 m2; pozemku p. č. , hodnota, ostatní plocha, jiná plocha o výměře 9257 m2. Vše evidované u , právnická osoba, pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, (dále jako „Nemovitosti“).2. Žalobce tvrdil, že k datu podání žaloby jsou Nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného, který je nabyl (jako obdarovaný) na základě darovací smlouvy uzavřené dne , datum, od původního vlastníka (dárkyně), matky žalobce a žalovaného, , jméno FO, . Žalobce tvrdil, že v době uzavření darovací smlouvy k Nemovitostem měla , jméno FO, vleklé zdravotní problémy a také uzavřela darovací smlouvu v rozporu se svou dříve avizovanou vůlí. Žalobce má pochybnosti o platnosti uvedeného právního jednání , jméno FO, . Tvrdil, že byla dlouhodobě vyloučena z běžného způsobu života, relativně často působila zmateně, zapomnětlivě, někdy až naivně a byla pod silnou medikací, kdy užívala tzv. fentanylové náplasti. Žalobce je přesvědčen, že si neuvědomovala podstatu a obsah tak závažného právního jednání, jakým je převod nemovitostí a ani reálné důsledky takového jednání, čímž byla narušena, ne-li přímo vyloučena tvorba její svobodné vůle. Žalobce tvrdil, že má na určení vlastnického práva naléhavý právní zájem, neboť je synem (zemřelé) , jméno FO, a pokud by se vlastníkem nemovitostí určila , jméno FO, , v rámci dědického řízení by muselo být dědictví vypořádáno mezi žalobcem, žalovaným a , jméno FO, (další syn , jméno FO, ).3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a považuje ji za nedůvodnou. Tvrdí, že k darování Nemovitostí žalovanému došlo po zralé úvaze , jméno FO, . K darování Nemovitostí žalovanému došlo z důvodu, že , jméno FO, za svého života významně pomáhala žalobci, když byl žalobce v konkurzu a byl bez finančních prostředků. Také platila dceři žalobce náklady spojené se studiem na vysoké škole. Tvrdil, že , jméno FO, rozdělila majetek mezi své tři syny, tj. žalobce, , jméno FO, a žalovaného. Nemovité věci rozdělila (darovala) mezi žalovaného a , jméno FO, . Žalobci a jeho dětem darovala peníze ve výši odpovídající hodnotě ½ darovaného majetku. Tvrdil, že , jméno FO, se zabývala otázkou rozdělení svého majetku několik let před svou smrtí. Původně měla v úmyslu přenechat žalovanému a , jméno FO, své nemovitosti formou závěti, ale nakonec se rozhodla, že jim tyto nemovitosti daruje. Dále žalovaný tvrdil, že u , jméno FO, nebyly patrné změny chování v důsledku jejího onemocnění. I v roce 2023 byla velmi aktivní, stále pracovala a pomáhala s účetnictvím příbuzným. Dále tvrdil, že žalobce nebyl s , jméno FO, v kontaktu od roku 2016, kdy ji navštívil a vyhrožoval jí.4. Provedeným dokazováním zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že žalovaný je výlučným vlastníkem Nemovitostí, které nabyl z titulu darovací smlouvy uzavřené mezi , jméno FO, jako dárkyní a žalovaným jako obdarovaným dne , datum, (výpis z katastru nemovitostí pro k. ú. , adresa, , LV č. , hodnota, , LV č. , hodnota, , darovací smlouva). Darovací smlouva obsahuje ověřovací doložku pro legalizaci podpisu podle ověřovací knihy pošty , adresa, . V ověřovací doložce je uvedeno, že smlouvu vlastnoručně podepsali dne , datum, žalovaný a , jméno FO, (darovací smlouva s ověřenými podpisy ze dne , datum, ).5. Na jednání u Okresního soudu v Bruntále dne 18. 11. 2024 seznámil soud účastníky se svým právním názorem opírajícím se o níže uvedené právní názory Nejvyššího soudu ke sporům o aktiva pozůstalosti. Tj. k případům, pokud dojde v řízení o pozůstalosti ke sporu o aktiva a tato spornost je v řízení konstatována. A k případům, dojde-li ke sporu až po skončení řízení o pozůstalosti, které bylo zastaveno pro nedostatek majetku a byl/nebyl určen okruh dědiců (viz rozhodnutí sp. zn. 24 Cdo 3686/2020, sp. zn. 24 Cdo 2299/2022-11, 24 Cdo 2680/2022-11, usnesení z 12. 10. 2022 sp. zn. 24 Cdo 2299/2022-II). Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi uvádí, že k žalobě na určení, že zůstavitel byl v době smrti vlastníkem věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, je věcně legitimován – jde-li o majetek, který přechází na právní nástupce zůstavitele děděním – jen ten, kdo se stal zůstavitelovým dědicem, případně jeho právní nástupce, neboť pouze v tomto případě se řízení o určovací žalobě může týkat jeho práv. Jestliže dosud nedošlo k určení okruhu dědiců, nemůže být žaloba podle § 189 odst. 1 ZŘS úspěšná. Nejvyšší soud v odůvodnění usnesení návodným postupem popsal, jak má být postupováno a jaká jsou oprávnění soudu pozůstalostního a jaká jsou oprávnění soudu sporného, v tomto typu řízení: „Nebylo-li řízení o pozůstalosti dosud skončeno, je jedním z předpokladů přípustnosti žaloby, aby v řízení o pozůstalosti bylo postaveno najisto, komu svědčí dědické právo po zůstaviteli (takový stav nastane zejména, není-li zde spor o dědické právo). Soud prvního stupně tedy měl přerušit řízení s tím, že bude možné pokračovat teprve poté, kdy bude v řízení o dodatečném projednání pozůstalosti určen okruh dědiců zůstavitele, tedy tehdy, až řízení dospěje alespoň do té fáze, kdy se v úvahu přicházející dědicové ve stanovené lhůtě vyjádří, že dědictví neodmítají, respektive jim marně uběhne lhůta k vyjádření. V řízení o pozůstalosti soud naopak není oprávněn bez dalšího posuzovat spornou otázku, zda zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem sporných nemovitostí. Bude-li žalobě o určení vlastnického práva zůstavitele vyhověno, otevře to cestu k dodatečnému projednání sporných nemovitostí v pozůstalostním řízení.“ Z předestřené judikatury vyplývá, jaký je nutný postup v závislosti na tom, zda ještě probíhá řízení o pozůstalosti nebo pokud dojde ke sporu až po skončení řízení o pozůstalosti, které bylo původně zastaveno a nebyl určen okruh dědiců. V případě, že dojde ke sporu až po skončení řízení o pozůstalosti, které bylo původně zastaveno a nebyl určen okruh dědiců, je třeba podat návrh na dodatečné projednání pozůstalosti, aby mohl být soudním komisařem určen okruh dědiců. vyčkat až v řízení o dodatečném projednání pozůstalosti bude určen okruh dědiců vlastníkem. Pokud tedy dojde k situaci, že okruh dědiců ještě nebyl určen, je nutno současně s podáním žaloby na určení vlastnického práva, podat též návrh na dodatečné projednání dědictví a v něm určit okruh dědiců, neboť právo podat žalobu na určení vlastnického práva svědčí jen dědicům (viz článek v Právních rozhledech F. Plašil, A. Talanda/spory o pozůstalosti PR 7-8/2024).6. Dále soud vycházel z právního závěru Nejvyššího soudu viz rozsudek sp. zn. 22 Cdo 1850/2009 ze dne 26. 4. 2011: „předpoklad úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (určovací žaloby ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř.) po procesní stránce spočívá v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci, a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný vztah nebo sporné právo týká. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení pak vyjadřuje způsob právní ochrany, který se má dostat soudním rozhodnutím tomu, kdo má v řízení o určovací žalobě aktivní věcnou legitimaci, a to vůči tomu, kdo je k požadovanému určení pasivně legitimován. Při právním posouzení věcné legitimace účastníků je třeba zohlednit všechna podstatná skutková zjištění a skutkové okolnosti, které vyšly v průběhu řízení najevo“.7. Žalobce tvrdil, že „má na určení vlastnického práva , jméno FO, k Nemovitostem naléhavý právní zájem, neboť je jejím synem. Pokud by byla určena vlastníkem , jméno FO, , v rámci dědického řízení by muselo být dědictví vypořádáno mezi žalobce, žalovaného a , jméno FO, “. Žalobce k těmto tvrzením neoznačil a nepředložil důkazy, tedy ke tvrzením ohledně svého naléhavého právního zájmu na požadovaném určení a ke své aktivní legitimaci ve sporu. Žalobce byl soudem poučen dle § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu a byl vyzván, aby k těmto tvrzením označil/předložil